Název: Žena s dranžírákemAutor: Daniela Mičanová
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2015
Počet stránek: 193
Celkové hodnocení: *****
Kromě dobrých knížek miluji i dobré jídlo. Proto, když jsem viděla obálku knihy této sympatické moravské spisovatelky, byla to láska na první pohled. A co jsem o Ženě s dranžírákem zjistila na pohled druhý?
V knížce najdete třicet strašidelných povídek s jídlem v hlavní roli doplněné o autorčiny rodinné, léty prověřené recepty. Na výběr jsou slané i sladké dobroty. K snídani si můžete dát loupáky s Fantomem Opery, k obědu rajskou polévku s Čachtickou paní, nebo dušené maso u Addamsových a ke kávě třeba šátečky ctižádostivé obchodnice.
"Ještě šáteček?"
"Ovšem. Maminko, to je tedy nebe v hubě. Pardon. Mohu si přidat?"
"Samozřejmě, pekla jsem je pro vás."
Šéfová ke své nelibosti shledala, že si neslušně olizuje prsty. Ale lahodné chuti, něžného prolnutí tvarohu, cukru a marmelády se zkrátka nedalo odolat. "Určitě do nich nepřidáváte žádné, eh, povzbuzovadlo?"
"Ale, paní vedoucí, magické přísady se přece neprozrazují."
Náhle viděla Janu zcela jinýma očima. Žádná šedá myška, nádherná elfská princezna, přepůvabná éterická bytost z jiné dimenze. Ke svému podivení by za další prezidentský šáteček položila život. "Kde jsme to přestaly?" zeptala se nesoustředěně.
"Zde, chtěla jste mi něco podepsat." Jana vylovila z desek nenápadnou listinu a přistrčila ji šéfové.
"Co-o-ak-o-e?" tázala se požitkářsky s plnými ústy.
"Vaše rezignace ," vysvětlila vlídně prodejkyně."
Při čtení jsem byla na vážkách. Jsou to povídky s recepty nebo spíš kuchařka s příběhy? Témata byla vskutku pestrobarevná. Střídaly se v nich nejrůznější místa, období, dokonce i na pohádkové bytosti a literární postavy došlo.
Také kvalitou se příběhy celkem lišily. Rádoby děsivé historky o mumiích mě nijak zvlášť nenadchly. Tak trochu mi připomněly báchorky, kterými jsme se kdysi jako děti strašívali u ohně na pionýrském táboře. Tenkrát jsem se fakt bála, teď už mi to přišlo krapet otřepané. Ale musím uznat, že přece jen pár perel jsem v knížce našla. U povídky s názvem Májinka má mimíska sem doslova slzela smíchy. Volná variace na film Rosemary má má děťátko aneb zrození Vládce temnot na mimibazaru mě úplně rozsekala.
Kromě autorčina smyslu pro černý humor si ocenění zasloužily i použité hanácké výrazy. Pro Čechy budou možná při čtení znít krapet exoticky, ale pro mě to bylo, jako bych se ocitla doma u babičky.
Jediné, co mě na knížce mrzelo, byly černobílé fotografie. I když na nich Daniela Mičanová vypadá naprosto skvěle, určitě by jim víc slušela barva.
Recepty byly jednoduché, přehledné a zvládnou je i kuchaři začátečníci. Z jídel jsem stihla zatím vyzkoušet jen prezidentské šátečky z ukázky. Rychlé těsto ze tří ingrediencí, klasický maminkovský recept, kdy z mála jde během chvilky vykouzlit mnoho. Na moji šéfovou sice nezabraly, ale i tak byly ke kávičce výborné ;-)
Co dodat závěrem. Žena s dranžírákem je oddechová nenáročná knížka, která si na nic nehraje a jejímž účelem je především pobavit a inspirovat. Mám moc ráda, když jsou recepty doplněny nějakým osobitým vyprávěním. Propojení prózy s jídlem je opravdu zajímavý nápad, i když kombinace strašidelných historek a rodinných receptů mi přišla místy lehce morbidní. Ale proti gustu...
Kdy Ženu s dranžírákem rozhodně číst
Za milý čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Epocha, kde si můžete Ženu s dranžírákem pořídit ;-)
Daniela Mičanová se narodila v roce 14.8. 1972 v Hustopečích u Brna. Náruživá kuchařka a spisovatelka se od mládí zajímala o staroegyptskou kulturu, což ji v sedmnácti letech vedlo k napsání první (nevydané) novely a následně ke studiu archeologie. Když akademická dráha nevyšla, vystřídala řadu zaměstnání, z toho dvanáct let se živila jako překladatelka beletrie na volné noze. Pyšní se třiceti přeloženými tituly, velkou většinou opět se staroegyptskou tématikou.
Jako autorka se prosadila upíří tetralogií, kterou tvoří romány Alexander (1999), Lucius (2001), Orlando (2002) a Jakubovy housle (2011). Je autorkou historické detektivky Ve službách třináctého prince (2013) v níž se vrátila do země faraonů a pyramid.
V knížce najdete třicet strašidelných povídek s jídlem v hlavní roli doplněné o autorčiny rodinné, léty prověřené recepty. Na výběr jsou slané i sladké dobroty. K snídani si můžete dát loupáky s Fantomem Opery, k obědu rajskou polévku s Čachtickou paní, nebo dušené maso u Addamsových a ke kávě třeba šátečky ctižádostivé obchodnice.
"Ještě šáteček?"
"Ovšem. Maminko, to je tedy nebe v hubě. Pardon. Mohu si přidat?"
"Samozřejmě, pekla jsem je pro vás."
Šéfová ke své nelibosti shledala, že si neslušně olizuje prsty. Ale lahodné chuti, něžného prolnutí tvarohu, cukru a marmelády se zkrátka nedalo odolat. "Určitě do nich nepřidáváte žádné, eh, povzbuzovadlo?"
"Ale, paní vedoucí, magické přísady se přece neprozrazují."
Náhle viděla Janu zcela jinýma očima. Žádná šedá myška, nádherná elfská princezna, přepůvabná éterická bytost z jiné dimenze. Ke svému podivení by za další prezidentský šáteček položila život. "Kde jsme to přestaly?" zeptala se nesoustředěně.
"Zde, chtěla jste mi něco podepsat." Jana vylovila z desek nenápadnou listinu a přistrčila ji šéfové.
"Co-o-ak-o-e?" tázala se požitkářsky s plnými ústy.
"Vaše rezignace ," vysvětlila vlídně prodejkyně."
Při čtení jsem byla na vážkách. Jsou to povídky s recepty nebo spíš kuchařka s příběhy? Témata byla vskutku pestrobarevná. Střídaly se v nich nejrůznější místa, období, dokonce i na pohádkové bytosti a literární postavy došlo.Také kvalitou se příběhy celkem lišily. Rádoby děsivé historky o mumiích mě nijak zvlášť nenadchly. Tak trochu mi připomněly báchorky, kterými jsme se kdysi jako děti strašívali u ohně na pionýrském táboře. Tenkrát jsem se fakt bála, teď už mi to přišlo krapet otřepané. Ale musím uznat, že přece jen pár perel jsem v knížce našla. U povídky s názvem Májinka má mimíska sem doslova slzela smíchy. Volná variace na film Rosemary má má děťátko aneb zrození Vládce temnot na mimibazaru mě úplně rozsekala.
Kromě autorčina smyslu pro černý humor si ocenění zasloužily i použité hanácké výrazy. Pro Čechy budou možná při čtení znít krapet exoticky, ale pro mě to bylo, jako bych se ocitla doma u babičky.
Jediné, co mě na knížce mrzelo, byly černobílé fotografie. I když na nich Daniela Mičanová vypadá naprosto skvěle, určitě by jim víc slušela barva.Recepty byly jednoduché, přehledné a zvládnou je i kuchaři začátečníci. Z jídel jsem stihla zatím vyzkoušet jen prezidentské šátečky z ukázky. Rychlé těsto ze tří ingrediencí, klasický maminkovský recept, kdy z mála jde během chvilky vykouzlit mnoho. Na moji šéfovou sice nezabraly, ale i tak byly ke kávičce výborné ;-)
Co dodat závěrem. Žena s dranžírákem je oddechová nenáročná knížka, která si na nic nehraje a jejímž účelem je především pobavit a inspirovat. Mám moc ráda, když jsou recepty doplněny nějakým osobitým vyprávěním. Propojení prózy s jídlem je opravdu zajímavý nápad, i když kombinace strašidelných historek a rodinných receptů mi přišla místy lehce morbidní. Ale proti gustu...
Kdy Ženu s dranžírákem rozhodně číst
- milujete recepty s příběhem
- máte rádi černočerný humor
- chcete se dozvědět, co to jsou třeba "kadlátky" nebo "borec"
Kdy Ženu s dranžírákem rozhodně nečíst
- strašidelné příběhy vás od jídla spíš odradí
- spálíte i čaj
- z "moravskyho bócání" máte kopřivku
Podobné knihy
Za milý čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Epocha, kde si můžete Ženu s dranžírákem pořídit ;-)
O autorce
Daniela Mičanová se narodila v roce 14.8. 1972 v Hustopečích u Brna. Náruživá kuchařka a spisovatelka se od mládí zajímala o staroegyptskou kulturu, což ji v sedmnácti letech vedlo k napsání první (nevydané) novely a následně ke studiu archeologie. Když akademická dráha nevyšla, vystřídala řadu zaměstnání, z toho dvanáct let se živila jako překladatelka beletrie na volné noze. Pyšní se třiceti přeloženými tituly, velkou většinou opět se staroegyptskou tématikou.Jako autorka se prosadila upíří tetralogií, kterou tvoří romány Alexander (1999), Lucius (2001), Orlando (2002) a Jakubovy housle (2011). Je autorkou historické detektivky Ve službách třináctého prince (2013) v níž se vrátila do země faraonů a pyramid.
Žádné komentáře:
Okomentovat