Syn

Název: Syn
Autor: Jo Nesbø

Nakladatelství: Kniha Zlín

Rok vydání: 2015 

Počet stránek: 499

Celkové hodnocení: *****

Série příběhů s Harrym Holem v hlavní roli už skončila. Jakého hrdinu si Nesbø zvolil pro svůj nejnovější román? Dokáže si Syn vybojovat místo na výsluní nezapomenutelných hlavních postav? 

Abe Lofthus, byl jedním z nejlepších policistů jaké kdy Oslo mělo. Manželka, dospívající syn, domek na předměstí, slibně našlápnutá kariéra. To však jednoho dne skončilo. V dopise na rozloučenou se vyznal ze zkorumpovanosti a zastřelil se. Jeho žena se upila k smrti a patnáctiletý Sonny skončil na heroinu. Aby měl na dávku, přiznal se ke zločinům, které nespáchal. Jako profi obětní beránek tak skončil na 15 let za mřížemi. Umaštěný feťák, poslední z posledních, z kterého nikdy nebude policista, jak si kdysi dávno vysnil. 

Příběh začíná ve chvíli, kdy se Sonny od spoluvězně dozví, že jeho otec nebyl křivák a nespáchal sebevraždu. Byl zavražděn a přiznání sepsal jen aby ochránil svoji rodinu. Sonny přestane brát drogy, odmítne další svědectví, uteče z vězení a začne se mstít. Chladně a systematicky.

"Hleděla na pistoli.

Dál couvala, přitom se dívala na mladíka, jeho pohled za pistolí se jí však zachytit nepodařilo.

Ozvala se rána a jako by ji něco udeřilo, tvrdě praštilo do hrudníku, a ona pokračovala vzad, při průchodu dveřmi se zapotácela, ochable a bez vlády v údech, v předsíni se však přesto udržela na nohou, jen rozhodila pažemi ve snaze chytit rovnováhu a ucítila, že bouchla do jedné z fotografií na stěně. K zemi se skácela až poté, co pozpátku proběhla dveřmi do kuchyně, a v pádu si vlastně neuvědomila, že se hlavou uhodila o kuchyňskou linku a strhla s sebou vázu, která na ní stála. Když však poté ležela na podlaze s ohnutým zátylkem a hlavou přitisknutou k nejspodnější přihrádce tak, že viděla na své tělo, všimla si květin. Kopretin ležících mezi střepy. A něčeho, co se podobalo červené růži a co jí rostlo na bílé zástěře. Pohlédla ke vchodovým dveřím. Viděla venku siluetu mladíkovy hlavy, stál obrácený ke keřům javoru dlanitolistého, rostoucím nalevo od dlážděné cestičky. Pak se sklonil a zmizel. A ona se modlila, aby zmizel doopravdy."

Jeho cílem je policejní donašeč, který má na svědomí smrt jeho otce, a také špička celé drogové chobotnice, záhadný muž známý pod přezdívkou Dvojče. Na paty mu však dýchá dávný přítel jeho rodiny, vyšetřovatel Šimon Kéfás a jeho mladá, inteligentní a snaživá kolegyně Kari Adelová.

Číst novou detektivku do Jo Nesba bylo jako potkat starého známého a mít si s ním pořád co říct. Příběh sice nebyl taková rychlá smršť jako Krev na sněhu, o to víc si však autor vyhrál s charakterem jednotlivých postav a já si mohla příběh opravdu vychutnat.

Role jsou v této hře jasně dané. Sonny, napravený feťák, který vzal spravedlnost do svých rukou a likviduje darebáky na potkání. Sice zabíjí jenom ty, kteří si to zaslouží, ale i tak, je to pořád vrah. Šimon, bývalý gembler, jehož žena potřebuje nutně peníze na komplikovanou operaci, jinak přijde o zrak. Ctižádostivá Kari, která bere práci u policie jen jako drobnou zastávku ve své kariéře. Marta, sociální pracovnice. Její  snoubenec ji mlátí a ona se jen tak nechává unášet životem, dokud jí cestu nezkříží Sonny. Nikdo není ani zlý ani dobrý. Všichni jsou šediví, všichni něco skrývají, všichni si jsou rovni, všichni se snaží odolat pokušením, uniknout svým nočním můrám. 

Musím říct, že  Nesbø se tentokrát opravdu vyřádil. Staví čtenáře do zvláštní pozice. Na jednu stranu víte, že to, co Sonny dělá, je špatné, přesto mu fandíte a přejete si, aby tu krvavou honbu za spravedlností přežil. Láska, nenávist, pomsta, smíření, odpuštění a samozřejmě chladné násilí a potoky krve. Celá kniha je na pozadí protkána drobnými příběhy lásky, které jen umocňují pocit, že když člověk miluje, dokáže obětovat pro druhého prakticky cokoliv. 

Zkrátka a dobře Jo Nesbø zraje jak víno a opět dokázal, že má čím překvapit a je oprávněně mistrem svého oboru.

I tentokrát autor do knihy propašoval krapet muziky. Sonny sice ve sluchátkách nejradši poslouchal Depeche mode, ale já jsem pro vás zvolila písničku od Leonarda Cohena, která je v knize taky zmiňována a která mi přišla vhodnější k celkové teskné atmosféře.  

Kdy Syna rozhodně číst

• máte rádi tzv. severské detektivky
• jen tak něco vás nerozhází
• nevadí vám, když je hlavní hrdina tak trochu vrah

Kdy Syna rozhodně nečíst

• při pouhé zmínce o krvi omdléváte
• smrt udušením v mrazáku patří mezi vaše noční můry
• rádi čtete o mladých, úspěšných a krásných lidech

Podobné knihy

• Krev na sněhu
• Galveston
• Říjnový seznam

Za úžasný čtenářský zážitek děkuji Knize Zlín. Knihu Syn si budete moci pořídit již za pár dní, na Velký knižní čtvrtek, který se koná 15.10.2015.

O autorovi

Jo Nesbø má narozeniny 29. března a tento rok oslavil 55 let. Narodil se v Oslu. Jeho maminka byla knihovnice a tatínek byl vášnivým čtenářem a vypravěčem. Má dva bratry. V mládí hrál fotbal, chtěl se stát profesionálem. Po vážném zraněním se však musel svých snů vzdát a začít pracovat na svém vzdělání. Vystudoval ekonomii a stal se z něj burzovní makléř a finanční analytik. Po večerech se věnoval hře na kytaru a skládání písní. S bratrem Knutem založil dokonce vlastní skupinu - Di Derre (pokud si je chcete poslechnout, můžete ZDE). V literárním světě prorazil se svojí sérií detektivek o Harrym Holeovi a knížkami pro děti s doktorem Proktorem v hlavní roli. Po roce 1997 se začal věnovat psaní naplno.