Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2015
Počet stránek: 294
Celkové hodnocení: *****
Neskutečných 8 let mě rodiče nutili chodit do ZŠU na výtvarku. Měla jsem příšernou učitelku, která nás věčně věků nutila kreslit zátiší. Za těch 8 let jsem se naučila nemít ráda uhel, plastickou gumu a mísy s ovocem u mě vyvolávají mrazení v zádech. Na krásný svět umění jsem však nezanevřela a vždy jsem obdivovala ty, kteří oplývali nejenom zručností, ale i talentem a originálními nápady. Proto jsem s nadšením uvítala možnost přečíst si knihu Umění falzifikace a nahlédnout tak pod pokličku trhu s uměním i padělatelské kuchyně.
Nejdřív mi dovolte trošku teorie. Co je to vlastně umění? Umění by se dalo definovat jako něco, co je dílem člověka a dokáže to ostatní nějakým způsobem emocionálně oslovit. Samozřejmě čím více lidí je osloveno a čím méně kopií uměleckého díla existuje, tím je jeho hodnota vyšší. Hodnota uměleckého díla je úzce spjata také s jeho pravostí nebo alespoň předpokladem pravosti.
"Renesanční umělci vzhlíželi k Aristotelově definici toho, co činí z uměleckého díla velké umění. Aristoteles formulovatl tři kritéria. Dílo musí být "kvalitní", má z něj být tedy patrná zručnost a dovednost, ale také schopnost autora dosáhnout toho, co si předsevzal; musí být "krásné", tj. esteticky příjemné nebo mravně povznášející; a musí být ovšem také "zajímavé", což se týká myšlenek skrytých za obsahem díla, jakož i toho, jaké úvahy a emoce vzbuzuje.
V padělatelství je bezpochyby možno nalézt jistou míru umění. Stejně tak existuje svého druhu umění oklamat či podvést adresáty padělaných děl a úspěšně tato díla vydávat za předměty s vyšší hodnotou, než jakou ve skutečnosti mají. Ale padělatelé jsou vesměs neúspěšní umělci, kterým do velikosti cosi podstatného chybí."
Jak tedy odlišit skutečná díla mistrů od bezcenných padělků? V tento moment přicházejí na scénu odborníci, aby posoudili, zda umělecké dílo není jen levný padělek a zda někdo neutrpěl při transakci újmu ať už finanční a nebo abstraktní ( např. poškození umělecké pověsti). Aby se prokázala pravost díla, obracíme se většinou na znalce umění. Ti mají nastudovaný styl a tvorbu určitého umělce a můžou tak potvrdit nebo vyvrátit pravost díla.
Pokud se znalci neshodnou na tom, zda je dílo opravdu pravé, přicházejí na řadu vědecké metody. Zkoumá se stáří a složení barev, dílo se prosvěcuje rentgenem atd. Samozřejmě tyto testy se provádí pouze u vysoce ceněných uměleckých děl. Vědecká analýza je totiž velice nákladná a mnohdy i invazivní (musí se odebrat vzorky a může tak dojít k narušení díla). I přes všechny vědecké poznatky a objektivní závěry však jen výjimečně lze s určitostí potvrdit, kdo je opravdovým autorem díla.
S všemi těmito postupy jsou samozřejmě seznámeni různí padělatelé a podvodníci a všemožným způsobem se snaží tyto nástrahy obejít a přesvědčit ostatní o pravosti díla. A tak zuří na poli umění nikdy nekončící boj mezi umělci, jejich napodobiteli a znalci. Proč to dělají? Kvůli penězům, pocitu vlastní nedoceněnosti, z nedostatku fantazie nebo třeba jen tak, z legrace a fanfaronství? Kdo ví. V knize Umění falzifikace najdete velice čtivě zpracované příběhy jak umělců, tak jejich napodobitelů.
Umění falzifikace popisuje osudy nejslavnějších podvodníků, nad jejichž praktikami zůstává chvílemi rozum stát. Je až neuvěřitelné, co všechno jsou schopni falzifikátoři vymyslet a vytvořit, aby oklamali zkušené odborníky. Kniha obsahuje nejrůznější příběhy z praxe od antiky až po současnost. Najdete v ní příběhy slavných obrazů, soch i literárních děl ze všech možných období. To vše doplněné nádhernými fotografiemi, na kterých se můžete kochat jak skutečnými uměleckými díly, tak i jejich padělky.
O padělatelství bylo napsáno mnoho pojednání a natočeno mnoho filmů. V čem je tedy tato kniha jiná? Moderním a laicky zajímavým způsobem představuje záhadný svět obchodníků s uměním. Dozvíte se v ní vše o myšlení , motivech a metodách padělatelských mistrů. Po jejím přečtení budete třeba vědět, jakým způsobem začal svou kariéru Michelangelo, jaké barvy používal Rembrant a nebo jak zaonačit, aby umělecké dílo vypadalo jak od renesančního mistra. Navíc se také důkladně seznámíte s osudy padělatelských es jakými byli například Shaun Greenhalgh, Eric Hebborn nebo Tom Keating a také s těmi, kteří je dopadli a usvědčili.
Zkrátka a dobře, pokud chcete na Vánoce překvapit milým dárkem nějakého uměleckého nadšence, máte horkého favorita.
Kdy knihu Umění falzifikace rozhodně číst
Na závěr mi dovolte poděkovat za milý čtenářský zážitek nakladatelství Kniha Zlín, kde si můžete knihu Umění falzifikace pořídit.
Noah Charney se narodil 27. listopadu v roce 1979 v New Havenu v Connecticutu. V současné době pracuje jako vysokoškolský profesor a mezinárodně uznávaný autor beletristických knih i literatury faktu. Specializuje se na historii umění a kriminalitu v oblasti uměleckých děl. Je zakladatelem a prezidentem neziskové výzkumné organizace s názvem Asociace pro výzkum zločinů proti umění. Jeho díla jsou vysoce oceňována mezinárodně renomovanými periodiky a sdělovacími prostředky, jako jsou New York Times Magazine, Time Magazine, BBC Radio, National Public Radio, El País, Vogue, Vanity FAir, Playboy, Elle či Tatler. Jako kunshistorik a odborník v oblasti kriminality uměleckých děl vystupuje v rozhlase i televizi, je autorem mnoha článků a také románu Zloděj umění, který vyšel v roce 2007.
Nejdřív mi dovolte trošku teorie. Co je to vlastně umění? Umění by se dalo definovat jako něco, co je dílem člověka a dokáže to ostatní nějakým způsobem emocionálně oslovit. Samozřejmě čím více lidí je osloveno a čím méně kopií uměleckého díla existuje, tím je jeho hodnota vyšší. Hodnota uměleckého díla je úzce spjata také s jeho pravostí nebo alespoň předpokladem pravosti.
"Renesanční umělci vzhlíželi k Aristotelově definici toho, co činí z uměleckého díla velké umění. Aristoteles formulovatl tři kritéria. Dílo musí být "kvalitní", má z něj být tedy patrná zručnost a dovednost, ale také schopnost autora dosáhnout toho, co si předsevzal; musí být "krásné", tj. esteticky příjemné nebo mravně povznášející; a musí být ovšem také "zajímavé", což se týká myšlenek skrytých za obsahem díla, jakož i toho, jaké úvahy a emoce vzbuzuje.
V padělatelství je bezpochyby možno nalézt jistou míru umění. Stejně tak existuje svého druhu umění oklamat či podvést adresáty padělaných děl a úspěšně tato díla vydávat za předměty s vyšší hodnotou, než jakou ve skutečnosti mají. Ale padělatelé jsou vesměs neúspěšní umělci, kterým do velikosti cosi podstatného chybí."
Jak tedy odlišit skutečná díla mistrů od bezcenných padělků? V tento moment přicházejí na scénu odborníci, aby posoudili, zda umělecké dílo není jen levný padělek a zda někdo neutrpěl při transakci újmu ať už finanční a nebo abstraktní ( např. poškození umělecké pověsti). Aby se prokázala pravost díla, obracíme se většinou na znalce umění. Ti mají nastudovaný styl a tvorbu určitého umělce a můžou tak potvrdit nebo vyvrátit pravost díla.
Pokud se znalci neshodnou na tom, zda je dílo opravdu pravé, přicházejí na řadu vědecké metody. Zkoumá se stáří a složení barev, dílo se prosvěcuje rentgenem atd. Samozřejmě tyto testy se provádí pouze u vysoce ceněných uměleckých děl. Vědecká analýza je totiž velice nákladná a mnohdy i invazivní (musí se odebrat vzorky a může tak dojít k narušení díla). I přes všechny vědecké poznatky a objektivní závěry však jen výjimečně lze s určitostí potvrdit, kdo je opravdovým autorem díla.
S všemi těmito postupy jsou samozřejmě seznámeni různí padělatelé a podvodníci a všemožným způsobem se snaží tyto nástrahy obejít a přesvědčit ostatní o pravosti díla. A tak zuří na poli umění nikdy nekončící boj mezi umělci, jejich napodobiteli a znalci. Proč to dělají? Kvůli penězům, pocitu vlastní nedoceněnosti, z nedostatku fantazie nebo třeba jen tak, z legrace a fanfaronství? Kdo ví. V knize Umění falzifikace najdete velice čtivě zpracované příběhy jak umělců, tak jejich napodobitelů.
Umění falzifikace popisuje osudy nejslavnějších podvodníků, nad jejichž praktikami zůstává chvílemi rozum stát. Je až neuvěřitelné, co všechno jsou schopni falzifikátoři vymyslet a vytvořit, aby oklamali zkušené odborníky. Kniha obsahuje nejrůznější příběhy z praxe od antiky až po současnost. Najdete v ní příběhy slavných obrazů, soch i literárních děl ze všech možných období. To vše doplněné nádhernými fotografiemi, na kterých se můžete kochat jak skutečnými uměleckými díly, tak i jejich padělky.
O padělatelství bylo napsáno mnoho pojednání a natočeno mnoho filmů. V čem je tedy tato kniha jiná? Moderním a laicky zajímavým způsobem představuje záhadný svět obchodníků s uměním. Dozvíte se v ní vše o myšlení , motivech a metodách padělatelských mistrů. Po jejím přečtení budete třeba vědět, jakým způsobem začal svou kariéru Michelangelo, jaké barvy používal Rembrant a nebo jak zaonačit, aby umělecké dílo vypadalo jak od renesančního mistra. Navíc se také důkladně seznámíte s osudy padělatelských es jakými byli například Shaun Greenhalgh, Eric Hebborn nebo Tom Keating a také s těmi, kteří je dopadli a usvědčili.
Zkrátka a dobře, pokud chcete na Vánoce překvapit milým dárkem nějakého uměleckého nadšence, máte horkého favorita.
Kdy knihu Umění falzifikace rozhodně číst
- máte rádi umění
- jste zvědaví a zajímá vás, jak to ti podvodníci dělali
- máte rádi příběhy o uměleckých zločinech
Kdy knihu Umění falzifikace rozhodně nečíst
- umělce považujete za příživníky
- obrazy či jakákoli umělecká díla ve vás nevzbuzují žádné emoce
- máte raději smyšlené postavy, skutečné osudy vás nebaví
Na závěr mi dovolte poděkovat za milý čtenářský zážitek nakladatelství Kniha Zlín, kde si můžete knihu Umění falzifikace pořídit.
O autorovi
Noah Charney se narodil 27. listopadu v roce 1979 v New Havenu v Connecticutu. V současné době pracuje jako vysokoškolský profesor a mezinárodně uznávaný autor beletristických knih i literatury faktu. Specializuje se na historii umění a kriminalitu v oblasti uměleckých děl. Je zakladatelem a prezidentem neziskové výzkumné organizace s názvem Asociace pro výzkum zločinů proti umění. Jeho díla jsou vysoce oceňována mezinárodně renomovanými periodiky a sdělovacími prostředky, jako jsou New York Times Magazine, Time Magazine, BBC Radio, National Public Radio, El País, Vogue, Vanity FAir, Playboy, Elle či Tatler. Jako kunshistorik a odborník v oblasti kriminality uměleckých děl vystupuje v rozhlase i televizi, je autorem mnoha článků a také románu Zloděj umění, který vyšel v roce 2007.
Žádné komentáře:
Okomentovat