úterý 13. listopadu 2018

Město ztracených

Název: Město ztracených
Autor: Kelley Armstrong
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2018 
Počet stránek: 400












Celkové hodnocení: ****



Město ztracených je v pořadí šestou knížkou kanadské spisovatelky Kelley Armstrong. Její tvorba se většinou zaměřuje na čarodějnice, duchy a upíry. Tentokrát však uhnula z vyšlapané cestičky a dala se novým směrem. Napínavý thriller s odvážnou myšlenkou u nás vyšel teprve před pár dny. Stojí za přečtení?

Hlavní hrdinka se jmenuje Casey Duncanová a není to žádná křehká květinka. Mladá kriminalistka si ve svém krátkém životě prožila opravdu hodně. Když se pak svým problémům postavila aktivně na odpor, nedopadlo to úplně dobře. Stín jejího činu ji neustále dohání a horce jí dýchá na záda. Do této vcelku vyhrocené situace vstupuje její nejlepší kamarádka Diana, která se snaží zmizet před agresivním bývalým manželem, a která má pro ni velice lákavou nabídku. Uprostřed kanadské divočiny leží opuštěné město určené pro lidi, kteří potřebují zmizet a zrovna  nutně shání někoho s kvalifikací jako má Casey.


"Pojedu," řeknu a vzápětí si uvědomím, že se mi ta vyhlídka celkem zamlouvá. Řeší se tam případ. Čeká mě zkušenost. Nová a jedinečná. Musím se přemáhat, abych nevyzvídala - jsou to loupeže, přepadení nebo vražda? - ale vím, že teď není vhodná doba. Ještě ne.
Pokračuju: "Možná mě tam nechcete, šerife, ale nebudete litovat. Je jedna věc, v níž jsem dobrá, a to je moje práce. Třeba vám dokážu pomoct."
Zavrtí hlavou. "Viděl jsem vaši složku, detektive. Sakra ohromující. Jenže tady. A tam, kam máme namířeno? To je úplně jiná písnička."
(str. 58-59)


Po příjezdu se Casey pustí s místním šerifem do vyšetřování záhadných vražd. Podezřelí jsou v podstatě všichni. Obyvatelé města totiž měli zatraceně dobré důvody, proč chtěli zmizet z veřejného života. A ne vždy byly ty důvody legální.... 


Osobně mám ráda, když hlavní hrdinka není žádná ufňukaná fiflena. Casey je nesmlouvavá, průbojná i zásadová. I když její činy nebyly zrovna v souladu se zákonem, to, co si prožila, ji celkem omlouvá a ten parchant si to prostě zasloužil. 

Skvělým protipólem jí byl šerif Dalton. Hubatý medvěd, kterému je spolupráce s ženskou neskutečně proti srsti. Většina jejich dialogů a situací tedy byla založena především na tom, že on ji tam nechce a ona tam být potřebuje. 

Nejhorší ze všech nebyli ani vrazi, ani šmelináři, ale Diana. Ukňouraná, protivná mrcha, která od začátku Casey jen využívá. Opravdu jsem nechápala, proč má pro ni Casey takovou slabost. 

Zajímavé na knize je především prostředí, ve kterém se odehrává. Drsná kanadská příroda, opuštěné město, v němž většinu obyvatel tvoří nebezpeční zločinci a psychopati a kde přežití není procházka růžovým sadem, ale každodenní tvrdý boj. Děj mi trošku připomínal Městečko Twin Peaks. Jen teda bába s polenem tam chyběla.

I když byl příběh trošku prvoplánový a závěr se dal celkem očekávat, byl čtivý. Knížka měla všeho tak akorát a i když to je čtyřsetstránkový macíček, za víkend jsem ji měla bez problému přečtenou. Příjemný příběh, u kterého jsem mohla na pár hodin vypnout a vychutnat si krásy divoké kanadské přírody a svalnatého šerifa....



Kdy knihu Město ztracených rozhodně číst
  • hledáte oddechový příběh u kterého se chcete i trošku bát
  • máte rádi výrazné hlavní postavy
  • přitahuje vás kanadská divočina

Kdy knihu Město ztracených rozhodně nečíst
  • nesnášíte přírodu a z kempování máte vyrážku
  • dáváte přednost ukňouraným chudinkám
  • dáváte přednost hlubším psychologickým příběhům




Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Vyšehrad, v jejichž nabídce najdete kromě knihy Město ztracených i další skvělé tituly.

O spisovatelce


Kelley Armstrong se na rodila 14. prosince 1968 v Sudbury jako nejstarší ze čtyř sourozenců. Promovala ze psychologie na Uiversity on Western Ontario. Pokračovala studiem počítačového programování na Fanshawe College. Její první kniha (Bitten) vyšla v roce 2001. Následovaly další romány a novely o nadpřirozených věcech, jako jsou čarodějnice, duchové, upíři atd.  




2 komentáře:

  1. taky me to docela laka, od autorky znam akorat trilogii Nejtemnejsi sily a to bylo fajn cteni

    OdpovědětVymazat
  2. Já ty její upířiny nečetla, tak nemůžu posoudit. Ale tenhle styl mě hodně bavil. Taková příjemná oddychovka, určitě zkus.

    OdpovědětVymazat