neděle 30. září 2018

Město mezi zelenými kopci

Název: Město mezi zelenými kopci
Autor: Viewegh, Mornštajnová, Horáková, Urban, Myšková, Stančík, Goffa, Notaro
Nakladatelství: Euromedia Group, a.s.
Rok vydání: 2018 
Počet stránek: 120









Celkové hodnocení: *****



Léto. Čas her a malin nezralých, jak by pravil klasik. Léto je i společným tématem povídek celkem osmi známých i méně známých českých spisovatelů. Jejich příběhy v různých stylech najdete v antologii Město mezi zelenými kopci.


Letní jízdu zahajuje Michal Viewegh. Jeho léto je současné, mladé, nezralé, neklidné a toužící. Povídka Lenka a spící princ ukazuje autora v trochu jiné poloze, než na jakou jsme u něj v poslední době uvykli, i když jsem se nemohla zbavit dojmu, že inspiraci čerpal v chování svých pubertálních dcer. Po vzoru hesla "méně znamená více" nechal tentokrát hodně prostoru pro čtenářovu fantazii, což nebylo vůbec na škodu. Jednoduché, klasické, přesto pobavilo a neurazilo.


S Alenou Mornštajnovou jste naopak měli možnost zažít léto z dob minulých. Do malé české vesničky přijíždí na dovolenou malíř, aby si tam odpočinul a načerpal inspiraci. Nechybí ani mladá dívka, která je jiná než ostatní.... Dívka z města mezi zelenými kopci se neutápí v žádné romanci. Je to spíš příběh úniku za hranice vesnického života, jednoho obrazu a tak trochu nesmrtelnosti. Můj tip na jméno malíře je Egon Shiele, ale uhádnout obraz si opravdu netroufám. Co vy?


Hrdinka Pavly Horákové sice netráví léto v lůně přírody, přesto i ona se snaží uniknout ze sevření zažitých konvencí. Jak se rozhodne, je jen ve hvězdách.... a nebo na dně půllitru s pivem. Ve vlastní šťávě je povedenou sondou do ženského světa, drobných rozhodnutí a života účastníků zájezdu v dobách našich rodičů.


Povídka Miloše Urbana je poctou moderní poesii. Slam poetry tepe příběh dvou mladých lidí. Je inspirován životem, nebo je to jen uměle vyvolaná múza s jediným cílem - vyhrát? Šrámkova Sobotka ukazuje, jak vlastně probíhá taková umělecká tvorba a jak je občas potřeba věci popostrčit patřičným směrem.
    

Na dovolenou k řeckému pobřeží nás vezme Ivana Myšková. Její učitelka na dovolené bilancuje svůj vztah, které ničí koníček jejího partnera. Ona touží po památkách a umění, on zas tráví většinu času pod vodou. Smíří se s věčným čekáním na pobřeží, nebo se vzepře a vyrazí za voláním vlastního srdce? Pes z Akrotiri je příběh o uvědomění si vlastní identity a potřeb. Taková malá ženská vzpoura s nejistým koncem.  


Petr Stančík si vzal na mušku letní dny v zahrádkářské kolonii. Jeho povídka Pumpa mi trošku připomínala Orwellovu Farmu zvířat. Uzavřené společenství, které řeší zásadní problém a bojuje o přežití, odhaluje pravou povahu místních pěstitelů ovoce a zeleniny. 


Opravdu horké chvilky prožijí hrdinové příběhu Martina Goffy. Loupež v bance v parném počasí neskončí úplně tak, jak by člověk na první pohled očekával. Plán B ukrývá v sobě hned několik překvapivých momentů a především trenýrky se srdíčky. 


Léto plné změn prožije také hlavní hrdinka povídky Kláry Norato. Příběh, jak se mladá Holanďanka přestěhuje na francouzský venkov a zapustí tam kořeny, by možná vydal na celou rodinnou ságu. Bílá laň je však povídka a tak se autorka držela na uzdě a příběh jednoho života skrouhla na minimum. 


Mě osobně nejvíc oslovila povídka Aleny Mornštajnové. Citlivé vyprávění promíchané s příběhem extravagantního umělce, pomíjivost lidského života a touha po úniku z umolousané reality všedního dne se mě dotklo a pohladilo na duši. Hodně jsem také prožívala příběh z pera Ivany Myškové. Skvěle dokázala uchopit a pojmenovat pocity dřímající pod povrchem. 


Knížka je příjemným ohlédnutím za uplynulým létem. Vybrané příběhy jsou originální, hravé a zbytečně vás nezatěžují sáhodlouhými popisy reálií nebo rochněním se v pocitech hlavních hrdinů. Ideální čtení, pokud nehledáte nic konkrétního a jen si chcete ukrátit dlouhou chvilku a zavzpomínat si na horké letní dny.  Díky této antologii si také dokážete udělat celkem slušný obrázek o stylu psaní jednotlivých autorů a vybrat si mezi nimi toho svého favorita. A jako bonus - knížka se vám pohodlně vejde do kabelky ;-).



Kdy knihu Město mezi zelenými kopci rozhodně číst
  • baví vás krátké příběhy
  • zajímáte se o současné české autory
  • máte rádi knížky "do kabelky"


Kdy knihu Město mezi zelenými kopci rozhodně nečíst
  • nesnášíte léto
  • potrpíte si na dlouhé ságy
  • čeští autoři jsou vám ukradení



Za neobyčejně příjemný čtenářský zážitek děkuji Knižnímu klubu v jejichž nabídce najdete i knihu Město mezi zelenými kopci.



4 komentáře:

  1. K povídce Dívka z města mezi zelenými kopci: Uhádnout jméno malíře není takový problém, jeho jméno je přímo v textu v jednom místě zmíněno. A název obrazu? Jmenuje se stejně, jako hlavní hrdinka povídky, takže aniž by člověk byl odborníkem na umění, konkrétní obraz lze snadno vyhledat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se omlouvám, nejspíš jsem nečetla dost pečlivě. Budu muset mrknout ještě jednou ;-)

      Vymazat
    2. Ne, to se neomlouvejte, vaše recenze je fajn. �� Nechtěla jsem poučovat, povídka mě bavila a tak jsem taky trochu pátrala… R.

      Vymazat
    3. Však já to beru sportovně ;-) Ale taky jsem se krapet zarazila, protože vím, že jsem to hledala, ale za boha si nemůžu vybavit, jak se ta holka jmenovala. Paměť jak cedník, musím se podívat :-D :-D

      Vymazat