Nevím jak to máte vy, ale když si přečtu knížku, už se k ní nevracím. Opravdu jen málokterou vezmu a přečtu si ji i podruhé. Nemám ráda, když mám doma věci, které nepoužívám. A možná i proto mě zaujal projekt knihkupectví Martinus
Knihoběžník.
Co to tedy ten Knihoběžník vlastně je...
O projektu Knihoběžník
Tisíce knih byly rozmístěny po veřejných prostranstvích a v dostupných budovách, aby je mohli čtenáři najít, přečíst, doplnit jejich příběh na tomto webu a poslat dále.
Knihy, které se zapojily do projektu, jsou už od začátku neobyčejné. Žádnou z nich si čtenáři nekoupili, nýbrž je našli na veřejných místech, například v tělocvičně nebo na zastávce tramvaje. Na přebalu knihy má každá kniha samolepku s informací o tom, že kniha se zapojila do projektu Knihoběžník a má na tomto webu svůj profil. Na něm se čtenáři mohou dozvědět například její aktuální status, polohu, zdravotní stav, ale hlavně – její příběh a příběhy jejích předcházejících čtenářů.
Ten, kdo knihu najde, si ji může vzít s sebou, kam jen chce – doufáme však, že co nejdále a na co nejnetradičnější místa, kde s ní zažije vzrušující chvíle. Kniha však není jeho. Když ji přečte, budeme rádi, když se s ostatními knihoběžníky podělí o své zážitky na tomto webu. Potom ji stačí jednoduše nechat někde, kde knihu znovu kdosi najde a bude pokračovat v psaní jejího životního příběhu."
Takže jsem neváhala, pustila se do toho a zvolila 6 titulů z různých žánrů, polepila uvnitř, i vně...
...a každé úterý jednu vyšlu do světa, aby mohla někomu udělat radost.
První je thriller. Autorem je Craig Smith a má název Kořist. Hlavní hrdinové, Kate a Ethan, se baví tím, že páchají ozbrojené loupeže. Když se však zapletou do loupeže vzácné byzantské ikony, jejíž majitel je sadistický vůdce moderních templářů, jdou všechny žerty stranou.
Napínavé, rychlé, zkrátka knížka jak má být.
Knížku jsem pro Vás schovala do dřevěné sochy v parčíku u knihovny v Prostějově.Jen doufám, že igelit ,v kterém je zabalená, vydrží a knížka nezmokne. Bylo by jí škoda.
Tak rychle kořistit Kořist, číst a posílat dál, ať je zábava :-)
Protože knížky si půjčuji většinou v práci (jedna z výhod toho být knihovnice), málokdy se mi přihodí, že by mi došel balíček s knihou. Ale dnes došel a i když lilo jako z konve, vzala jsem děti a vyrazila na poštu.
Mimochodem - taky tak nesnášíte, když stoupnete na uvolněnou dlaždici, vystříkne na vás gejzír vody a udělá vám v botách brouzdaliště? Mě se dnes obzvlášť dařilo. A tak jsem se cestou z pošty naštvala a pořídila si holínky. Černé, vysoké, nepropustné. Nádhera! Najednou mi přestalo vadit, že prší a užívala jsem si s dětmi kaluže. Zašli jsme ještě k segře omrknout nové hlodavce, omuchlat kočky, zablbnout s bratrancema, dát si kafe, no zkrátka jsme strávili příjemné, trošku bláznivé odpoledne. 
.jpg)
