Název: Lahůdky ze sklenice
Autor: Julia Mirabella
Nakladatelství: Euromedia Group, k.s. - Ikar
Rok vydání: 2015
Počet stránek: 144
Jsem pracující maminka od dvou dětí, která se potřebuje sem tam i najíst. Věčně věků nestíhám a tak neustále hledám nějaké rychlé, zdravé a chutné svačiny, jejichž příprava mi nezabere celý den a které si pohodlně můžu vzít do práce, protože jinak plením sladký šuplík poslední záchrany a to mému zdraví ani linii rozhodně neprospívá. Publikace Lahůdky ze sklenice mě nalákala svojí od pohledu jedlou obálkou. Co jsem našla uvnitř?
Obsah knihy je rozdělen na několik částí. Snídaně, Saláty, Další náměty na oběd, Svačiny a zvlášť najdete Salátové zálivky. U receptů je vždy krátký úvod, ingredience jsou přehledně vyjmenovány, i postup je pěkně a jasně zpracovaný. Nechybí ani údaj o počtu porcí a tipy, jak jídlo ještě vylepšit.
Základní myšlenka této knížky je vrstvení. Na dno sklenice přijde zálivka, na ni pevné přísady, které zálivkou nenasáknou, a na závěr křehká listová zelenina, která rychleji vadne nebo by v salátu jinak rozbředla. Proč používat sklenice? Mají několik výhod.
1) máte pod kontrolou velikost porcí (super zpráva pro ty, co ve stresu zdlábnou na co přijdou)
2) úspora času (v neděli si nachystáte 5 porcí a máte na týden vystaráno)
3) finanční úspora (sklenice nejsou drahé, dají se použít opakovaně)
4) snadné čištění (myčka řeší vše)
5) sklo je zdravotně nezávadné a neabsorbuje cizí látky (zkuste někdy dát mrkvové pyré do bílé plastové misky a uvidíte...)
6) vzduchotěsnost (jídlo v uzavřené sklenici vydrží déle než bez uzavřené sklenice, to dá rozum)
Tak. Tohle jsou výhody, které vyjmenovala autorka. Co já na to? Vzhůru na testování!
Snídaňové koktejly jsem popravdě vynechala. Kafe je zkrátka kafe a hotovo. A tak jsem se vrhla na saláty. Těch v knížce najdete opravdu nepřeberné množství a pokud máte, stejně jako já, rádi zeleninu a ovoce, vaše srdce i oko zaplesá. Pustila jsem se do Řeckého salátu s cizrnou. V kombinaci s citronovou zálivkou a fetou jsem římský hrách zkoušela prvně a byla jsem mile překvapena. Svěží studený salát, který ve sklenici nejen krásně vypadal, ale také příjemně zasytil.
Co se týče obědů, dávám přednost spíš teplým jídlům a květák považuji za naprosto dokonalou rostlinu s kterou se v kuchyni dají dělat zázraky. U receptu na Zapečený květák s parmezánem sice nebyl obrázek (inu bílý květák není až tak fotogenický), přesto jsem ho vyzkoušela. Lehká citronová chuť mě mile překvapila. Co jsem však nějak nevychytala, bylo množství. V receptu je psáno, že dávka vystačí na 3 půllitrové sklenice. Já květákem naplnila pouze dvě. Nejspíš to bylo tím, že jsem použila drobnější zeleninu.
Moje obědové tažení pokračovalo dobrotou jménem Ratatouille. Jednoduchý francouzský pokrm, který dává vyniknout letní zelenině. Něco jako naše lečo, jen bez klobásy a vajec. Není sice úplně nejpřitažlivější na pohled, ale chutná výborně. Příprava byla velice snadná, ale opět jsem narazila na problém s výsledným množstvím. V receptu jsou uvedeny 4 půllitrové lahve, já naplnila opět jen dvě. A to jsem neujídala.
Musím uznat, že nápad je to parádní. Teplá jídla mě moc nenadchla, ale ty saláty jsou senzační. Tímto způsobem jednoduše vytvoříte vždy jen jednu porci, kterou si pohodlně můžete vzít ke svačině do práce. A protože nejrůznějším obměnám se meze nekladou, nemůže se vám stát, že nespotřebujete všechnu zeleninu, nebo že budete celý týden jíst jen jedno jídlo. Dokážu si představit, že takovýmto způsobem připravím salátovou přílohu, kterou si můžu vzít na chalupu ke grilovanému masu a nemusím si dělat starosti, že zelenina nějakým způsobem ztratí svoji svěžest.
Recepty však mají jednu slabinu - až na pár světlých výjimek jsou zeleninové, doplněné těstovinami nebo rýží a opravdu si nedokážu představit, že by dospělému průměrnému českému mužskému stačila na oběd sklenička dušené zeleniny nebo salátu. Dámy z kanceláří, které se celý den hrbí u počítače, však tuto knihu určitě uvítají. Obsahuje velké množství nápadů, jak si zpestřit pracovní jídelníček a zelenina navrstvená ve sklenici vypadá opravdu k nakousnutí. Navíc po pár dnech takové zdravé "dietky" budete mít postavu jako laňka.
Jediné co bych autorce asi vytkla je nesrovnalost s hodnotami uvedenými v receptu a výsledným množstvím. Inu, možná mají v Americe větší květáky, kdo ví. Moc se těším, až se trošku oteplí a začne se na trhu prodávat čerstvá zelenina. Určitě si pár salátů podle knížky ještě připravím.
Podobné knihy
Julia Mirabella vyrůstala v rodině, která milovala italskou kuchyni a naučila ji držet se při vaření čerstvých přísad. Když jako vystudovaná právnička nastoupila do zaměstnání, uvědomila si, že potřebuje přehodnotit stravování. Aby jedla lépe a zdravěji, začala si k obědu vyrábět nejprve saláty a potom i jiná jídla uložená v zavařovacích sklenicích. Žije v hlavním městě Spojených států a pokud vás tato mladá půvabná dáma a její kulinářské nápady zaujaly, můžete ji sledovat na jejím blogu www.myfoodandotherstuff.com
Obsah knihy je rozdělen na několik částí. Snídaně, Saláty, Další náměty na oběd, Svačiny a zvlášť najdete Salátové zálivky. U receptů je vždy krátký úvod, ingredience jsou přehledně vyjmenovány, i postup je pěkně a jasně zpracovaný. Nechybí ani údaj o počtu porcí a tipy, jak jídlo ještě vylepšit.
Základní myšlenka této knížky je vrstvení. Na dno sklenice přijde zálivka, na ni pevné přísady, které zálivkou nenasáknou, a na závěr křehká listová zelenina, která rychleji vadne nebo by v salátu jinak rozbředla. Proč používat sklenice? Mají několik výhod.
1) máte pod kontrolou velikost porcí (super zpráva pro ty, co ve stresu zdlábnou na co přijdou)
2) úspora času (v neděli si nachystáte 5 porcí a máte na týden vystaráno)
3) finanční úspora (sklenice nejsou drahé, dají se použít opakovaně)
4) snadné čištění (myčka řeší vše)
5) sklo je zdravotně nezávadné a neabsorbuje cizí látky (zkuste někdy dát mrkvové pyré do bílé plastové misky a uvidíte...)
6) vzduchotěsnost (jídlo v uzavřené sklenici vydrží déle než bez uzavřené sklenice, to dá rozum)
Tak. Tohle jsou výhody, které vyjmenovala autorka. Co já na to? Vzhůru na testování!
Co se týče obědů, dávám přednost spíš teplým jídlům a květák považuji za naprosto dokonalou rostlinu s kterou se v kuchyni dají dělat zázraky. U receptu na Zapečený květák s parmezánem sice nebyl obrázek (inu bílý květák není až tak fotogenický), přesto jsem ho vyzkoušela. Lehká citronová chuť mě mile překvapila. Co jsem však nějak nevychytala, bylo množství. V receptu je psáno, že dávka vystačí na 3 půllitrové sklenice. Já květákem naplnila pouze dvě. Nejspíš to bylo tím, že jsem použila drobnější zeleninu.
Moje obědové tažení pokračovalo dobrotou jménem Ratatouille. Jednoduchý francouzský pokrm, který dává vyniknout letní zelenině. Něco jako naše lečo, jen bez klobásy a vajec. Není sice úplně nejpřitažlivější na pohled, ale chutná výborně. Příprava byla velice snadná, ale opět jsem narazila na problém s výsledným množstvím. V receptu jsou uvedeny 4 půllitrové lahve, já naplnila opět jen dvě. A to jsem neujídala.Musím uznat, že nápad je to parádní. Teplá jídla mě moc nenadchla, ale ty saláty jsou senzační. Tímto způsobem jednoduše vytvoříte vždy jen jednu porci, kterou si pohodlně můžete vzít ke svačině do práce. A protože nejrůznějším obměnám se meze nekladou, nemůže se vám stát, že nespotřebujete všechnu zeleninu, nebo že budete celý týden jíst jen jedno jídlo. Dokážu si představit, že takovýmto způsobem připravím salátovou přílohu, kterou si můžu vzít na chalupu ke grilovanému masu a nemusím si dělat starosti, že zelenina nějakým způsobem ztratí svoji svěžest.
Recepty však mají jednu slabinu - až na pár světlých výjimek jsou zeleninové, doplněné těstovinami nebo rýží a opravdu si nedokážu představit, že by dospělému průměrnému českému mužskému stačila na oběd sklenička dušené zeleniny nebo salátu. Dámy z kanceláří, které se celý den hrbí u počítače, však tuto knihu určitě uvítají. Obsahuje velké množství nápadů, jak si zpestřit pracovní jídelníček a zelenina navrstvená ve sklenici vypadá opravdu k nakousnutí. Navíc po pár dnech takové zdravé "dietky" budete mít postavu jako laňka.
Jediné co bych autorce asi vytkla je nesrovnalost s hodnotami uvedenými v receptu a výsledným množstvím. Inu, možná mají v Americe větší květáky, kdo ví. Moc se těším, až se trošku oteplí a začne se na trhu prodávat čerstvá zelenina. Určitě si pár salátů podle knížky ještě připravím.
Kdy Lahůdky ze sklenice rozhodně číst
- máte rádi zeleninová jídla
- chcete mít pod kontrolou velikost svých porcí
- vystačíte si na oběd se skleničkou salátu
Kdy Lahůdky ze sklenice rozhodně nečíst
- máte fyziky náročnou práci
- oběd bez kusu masa si nedovedete dost dobře představit
- cizrna je pro vás cizí slovo
- Vaření pro vegany - 100 báječných receptů na celý den
- Život bez pšenice
- Italská pasta - nejen těstoviny
Za skvělý kulinářský zážitek děkuji internetovému knihkupectví Bux.cz, kde najdete jak Lahůdky ze sklenice, tak i další skvělé kuchařky .
O autorce
Julia Mirabella vyrůstala v rodině, která milovala italskou kuchyni a naučila ji držet se při vaření čerstvých přísad. Když jako vystudovaná právnička nastoupila do zaměstnání, uvědomila si, že potřebuje přehodnotit stravování. Aby jedla lépe a zdravěji, začala si k obědu vyrábět nejprve saláty a potom i jiná jídla uložená v zavařovacích sklenicích. Žije v hlavním městě Spojených států a pokud vás tato mladá půvabná dáma a její kulinářské nápady zaujaly, můžete ji sledovat na jejím blogu www.myfoodandotherstuff.com 
To vypadá vážně docela zajímavě :-) Myslím, že se svačinami a obědy v práci bojuje spousta lidí a tohle je vskutku originální řešení :-) Jinak s velikostí porcí mám obecně u většiny receptů problém, často je to recept pro 4 lidi a nám to s bídou vyjde na 2 porce :-D Asi jsme nějací jedlíci nebo fakt nevím :-)
OdpovědětVymazatNo ty saláty má fakt vychytaný. No taky nevim kde soudruzi z USA udělali chybu :-/:D
VymazatMně to taky přijde zajímavý, patřím k těm, co si nosí zeleninový oběd v krabičce. Zajímavý je, že zrovna od amerických pisatelů kuchařek ty velikosti porcí vůbec nesedí.
OdpovědětVymazatNo mě se to v krabičce vždycky rozblemcalo a tohle vrstvení je supr věc ;)No u Angličanů s jejich divnými mírami a váhami bych to chápala, ale že i Američani.... No nevím, je to záhada.
VymazatJe fakt, že to vrstvení má co do sebe, naučila jsem se díky tomu dávat zálivku jako první. když jsem vše promíchala předem, jídlo vypadalo, jako kdyby ho u někdo jedl.
VymazatNo a v té sklenici to tak jako i krásně vypadá O:-)
VymazatJo, tohle je hodně zajímavej nápad! Ušetří to spoustu času a je fakt, že občas bych to docela potřebovala :) Díky za tip na zajímavou knihu!
OdpovědětVymazatNení zač ;)
Vymazatsalaty miluju a po tyhle knizce jsem uz koukala :)
OdpovědětVymazatJako ty teplý jídla popravdě nic moc, ale saláty ma fakt vychytaný ;)
VymazatPodívala jsem se, přiznávám, na pár originálních receptů. "Chybička" je převod jednotek - ztracen v překladu. (jsou použity inche, tablespoon ...)
OdpovědětVymazatTak tohle je jasný. Ale třeba u toho květáku není co vážit. Jeden květák je prostě jeden květák. Inu jiny kraj, jiná zelenina ;) Leda by byla chyba v přepočtu objemu sklenic. Tím by se to možná vysvetlilo.
VymazatNemohu s Vámi souhlasit :) Jelikož i na velikost květáku existují normy (dokonce EU směrnice) - jako na ostatní - rozdíly v hmotnosti i velikosti se mohou lišit nejen podle krajů, ale klidně krám od krámu. Střed je cca 370g .. btw: užívá pintové sklenice :)
Vymazat