Název: Já, Poutník
Autor: Terry Hayes
Nakladatelství: Euromedia Group, k.s.
Rok vydání: 2014
Počet stránek: 760
Celkové hodnocení: *****
Poutník je jedním z krycích jmen nejlepšího amerického tajného agenta. Svou identitu střídá častěji než spodní prádlo. Napsal o svých zkušenostech knihu a odešel do špionského "důchodu". Je však povolán zpátky. Musí najít muže, který je díky své dosavadní bezúhonnosti pro tajnou službu prakticky neviditelný a který může a hlavně chce ukončit život několika stovkám tisíc nevinných amerických občanů. A tak začíná souboj s časem. Souboj na život a na smrt, jehož výsledek může rozhodnout o osudu mnoha lidí.
"Budeme potřebovat nějaké jméno, něco, podle čeho vás poznáme," dodal prezident. "Máte nějaký návrh?"
Jachta a oceán musely být stále ještě pevně vryté do mé mysli, protože mi ze rtů splynulo zcela nepozvané slovo. "Poutník," odpověděl jsem tiše.
Šeptal a prezident se po sobě podívali, aby se ujistili, že nejsou žádné námitky. "Souhlasím," přikývl Šeptal.
"Jo, to zní docela případně," odpověděl prezident. "Tak to je všechno.... Poutníku."
Poutník a Saracén. Dva vlci samotáři stojící proti sobě. Jeden je na straně dobra, druhý zas hraje za darebáky. Souboj je extrémně vyrovnaný. Kdo z nich bude na konci vítěz a kdo poražený?
Poutník rozhodně není vyumělkovaný James Bond, který v obleku elegantně proplouvá mořem plným žraloků a se sklenkou v ruce balí půvabné nepřátelské agentky. Toto je příběh tajného agenta z masa a kostí, který si nebere servítky a který nám dovolí nahlédnout do světa tajných služeb a vrcholně utajených misí.
Oproti tomu Saracén je plný chladné zášti a nenávisti. Většinu života obětoval přípravě a uskutečňování svého vražedného plánu. Je to tvrdý válečník zocelený z boje v první linii, který nezná slitování. Zdá se neporazitelný, avšak i on má svoji Achillovu patu.
Ve vyprávění se střídají oba hlavní hrdinové. Poznáváme jejich minulost, aby jsme tak mohli pochopit jejich budoucí skutky. Oba jsou houževnatí a opravdové špičky ve svých oborech. Když se pak tito dva predátoři střetnou, stojí to pravdu za to.
Neskutečně poutavý příběh o zradě, pomstě, nenávisti, ale i lásce, která je tak silná, že dokáže zachránit svět, se odehrává na několika kontinentech. Hned ze začátku autor nasadil vskutku vražedné tempo, které mu vydrželo až do konce. Žádné zbytečné okecávání, jednoduché, rychlé, věcné, strhující, přesně jak to mám ráda.
Kniha se lehce dotkla i teroristických útoků z 11. září a objevila se v ní zajímavá vedlejší zápletka týkající se vraždy v New Yorku. Jsou v ní také podrobně popsány vyšetřovací metody a různé výslechové techniky, z kterých veselí určitě nebudete. Co mě však osobně při čtení děsilo asi nejvíc, byla logika a celková věrohodnost příběhu. Skoro mě až mrazilo, když jsem si uvědomila, jak snadno lze uměle vytvořeným virem nakazit a usmrtit neskutečné množství civilistů. Nezbývá než doufat, že takových Saracénů odhodlaných pro svou víru slepě zabíjet nevinné lidi bude co nejméně a zavčas budou odhaleni a zneškodněni.
Terry Hayes je opravdu třída. I když kniha má tolik stran nenašla jsem v ní pasáž, u které bych se nudila nebo která by byla jen spisovatelská "vata". Každý dílek měl svůj smysl a na konci perfektně zapadl do závěrečné mozaiky. Divoké honičky, napětí, láska, zrada, nenávist. To vše v knize najdete a ještě mnohem víc. Čtení jsem si hrozně užila a hlavní hrdina mi přirostl k srdci. Když jsem pak dočetla poslední stránku, měla jsem pocit, jako by mě opustil dobrý přítel. Nezbývá mi než doufat, že Terry Hayes neusne na vavřínech a bude v psaní knih pokračovat.
"Budeme potřebovat nějaké jméno, něco, podle čeho vás poznáme," dodal prezident. "Máte nějaký návrh?"
Jachta a oceán musely být stále ještě pevně vryté do mé mysli, protože mi ze rtů splynulo zcela nepozvané slovo. "Poutník," odpověděl jsem tiše.
Šeptal a prezident se po sobě podívali, aby se ujistili, že nejsou žádné námitky. "Souhlasím," přikývl Šeptal.
"Jo, to zní docela případně," odpověděl prezident. "Tak to je všechno.... Poutníku."
Poutník a Saracén. Dva vlci samotáři stojící proti sobě. Jeden je na straně dobra, druhý zas hraje za darebáky. Souboj je extrémně vyrovnaný. Kdo z nich bude na konci vítěz a kdo poražený?
Poutník rozhodně není vyumělkovaný James Bond, který v obleku elegantně proplouvá mořem plným žraloků a se sklenkou v ruce balí půvabné nepřátelské agentky. Toto je příběh tajného agenta z masa a kostí, který si nebere servítky a který nám dovolí nahlédnout do světa tajných služeb a vrcholně utajených misí.
Oproti tomu Saracén je plný chladné zášti a nenávisti. Většinu života obětoval přípravě a uskutečňování svého vražedného plánu. Je to tvrdý válečník zocelený z boje v první linii, který nezná slitování. Zdá se neporazitelný, avšak i on má svoji Achillovu patu.
Ve vyprávění se střídají oba hlavní hrdinové. Poznáváme jejich minulost, aby jsme tak mohli pochopit jejich budoucí skutky. Oba jsou houževnatí a opravdové špičky ve svých oborech. Když se pak tito dva predátoři střetnou, stojí to pravdu za to.
Neskutečně poutavý příběh o zradě, pomstě, nenávisti, ale i lásce, která je tak silná, že dokáže zachránit svět, se odehrává na několika kontinentech. Hned ze začátku autor nasadil vskutku vražedné tempo, které mu vydrželo až do konce. Žádné zbytečné okecávání, jednoduché, rychlé, věcné, strhující, přesně jak to mám ráda.
Kniha se lehce dotkla i teroristických útoků z 11. září a objevila se v ní zajímavá vedlejší zápletka týkající se vraždy v New Yorku. Jsou v ní také podrobně popsány vyšetřovací metody a různé výslechové techniky, z kterých veselí určitě nebudete. Co mě však osobně při čtení děsilo asi nejvíc, byla logika a celková věrohodnost příběhu. Skoro mě až mrazilo, když jsem si uvědomila, jak snadno lze uměle vytvořeným virem nakazit a usmrtit neskutečné množství civilistů. Nezbývá než doufat, že takových Saracénů odhodlaných pro svou víru slepě zabíjet nevinné lidi bude co nejméně a zavčas budou odhaleni a zneškodněni.
Terry Hayes je opravdu třída. I když kniha má tolik stran nenašla jsem v ní pasáž, u které bych se nudila nebo která by byla jen spisovatelská "vata". Každý dílek měl svůj smysl a na konci perfektně zapadl do závěrečné mozaiky. Divoké honičky, napětí, láska, zrada, nenávist. To vše v knize najdete a ještě mnohem víc. Čtení jsem si hrozně užila a hlavní hrdina mi přirostl k srdci. Když jsem pak dočetla poslední stránku, měla jsem pocit, jako by mě opustil dobrý přítel. Nezbývá mi než doufat, že Terry Hayes neusne na vavřínech a bude v psaní knih pokračovat.
Kdy Já, Poutník rozhodně číst
- milujete konspirační teorie
- jste fanoušky Jamese Bonda
- zajímáte se o boj s terorismem
Kdy Já, Poutník rozhodně nečíst
- máte fobii z tlustých knih
- tajní agenti vás hrozně nudí
- máte hrůzu z obyčejné rýmy natož vražedných virů
O autorovi:
Terry Hayes se narodil 8. října v roce 1951 v anglickém Sussexu. Ještě jako dítě se přestěhoval do Austrálie. V jednom z místních předních deníků se vyučil novinářskému řemeslu a v jednadvaceti byl jmenován severoamerickým korespondentem se sídlem v New Yorku. Po dvou letech se vrátil do Sydney a působil zde jako investigativní žurnalista, politický dopisovatel a sloupkař.Svět tištěných médií však po čase opustil a stal se producentem rozhlasového pořadu věnovaného současným světovým událostem. Krátce nato napsal společně s Georgem Millerem svůj provní scénář, a to k filmu Šílený Max 2. Druhý snímek, pod nějž se podepsal jako tvůrce i koproducent, bylo Úplné bezvětří. Následoval Šílený Max a Dóm hromu a množství televizních filmů a minisérií, za něž získal více než dvacet ocenění.
Po přestěhování se do Los Angeles pokračoval Hayes v práci scénáristy na filmech produkovaných velkými studii (Vertical Limit, Z pekla, Odplata)
V současné době žije s manželkou a čtyřmi dětmi ve Švýcarsku.
Žádné komentáře:
Okomentovat