Nakladatelství: Albatros media a.s.
Rok vydání: 2018
Počet stránek: 326
Po sluníčkových knížkách z cest Ládíka Zibury jsem zatoužila přečíst si nějaký cestopisný příběh ze života. Prostě žádní jednorožci, duha a vždy vstřícní domorodci. No a co může být víc opravdové, než když se malá čtyřiadvacetiletá blondýnka vydá na prťavé červené motorčičce přes celou Jižní Ameriku?
Dominika Gawliczková na první pohled působí jako křehká dívenka, ale zdání klame. Na motorce jezdí víc jak 10 let a má za sebou nejdelší českou ženskou sólo motovýpravu do Kyrgyzstánu i expedici z Autrálie do Asie se žlutými trabanty. Přesto Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Argentina, Paraguay, Brazílie a Urugvay nejsou místa, kam by se rozumná ženská vypravila na 10 měsíců sama.
"Zatím to jde v pohodě, veliký provoz, ale v pohodě. Daleko hůř jsem na tom já, pořád vyděšená z přepadení. Dosud jsem to řešit nemusela, měla jsem s sebou všude Andrése. I když ten mi taky na klidu nepřidal, když mi třeba v devět večer před velkým supermarketem řekl, ať schovám mobil, že ho tady potmě raději nikdo nevytahuje. Někde v opuštěné uličce to chápu, ale tady?
A teď jsem na to sama, to člověk vnímá úplně jinak. Moje paranoia se projevuje ve všech směrech, nejen že si skoro netroufám mobil vytáhnout ani ve dne, ale koupila jsem si o číslo větší kalhoty, abych popřela poslední zbytky ženství, a vlasy zastrčila pod bundu. Není teď na mně vidět jediný blond vlas, a i když sundám přilbu, nechám si na hlavě kuklu, cha!"
Knížka je psaná formou deníku. O co víc gramatika a slovosled kulhá, o to víc je ze života. Mladá cestovatelka líčí zcela objektivně a bez příkras cestu po výspách lidské civilizace. Několikrát skončí v nemocnici, jednou ji přepadnou, párkrát píchne. Taky mockrát narazí na úředního šimla, o divokých příhodách s místními obyvateli nemluvě.
Její cesta rozhodně nebyla procházkou růžovým sadem a nesčetněkrát chtěla svoji cestu vzdát a jet domů. Přestože si hrábla až na samotné dno, odnesla si i spoustu pozitivních zážitků.
Texty jsou doplněny krásnými fotografiemi a sympatickými malůvkami, jejichž autorkou je Dana Ledl. Ta má na svědomí i obálku a musím přiznat, že se jí zatraceně povedla.
Už po pár kapitolách jsem si říkala, proč to ta holka dělá? Co ji proboha vede k tomu vystavovat se takovému riziku? Neví, co by se jí mohlo všechno stát? Po přečtení knížky si jsem docela jistá, že Dominika měla víc než slušnou představu o tom, co ji může na cestě potkat. Přece jen má už pár dobrodružství za sebou. Jenže představa a realita jsou dvě hodně odlišné věci. Její cesta neprobíhala zrovna hladce, ale myslím, že většinu problémů ustála se ctí a nakonec si to dobrodružství pěkně užila.
Po této knize mají u mě obrovský respekt nejen Dominika, ale hlavně její rodiče. Ustát, že vaše dítě je tisíce kilometrů daleko, zápasí na kapačkách o holý život a vy pro ně nemůžete nic udělat, je asi to nejhorší, co může člověka potkat. Celkem bych věřila tomu, že po tomto dobrodružství jsou oba šediví a na antidepresivech. Já bych asi byla.
Nejsem moc velká cestovatelka a jet někam samotná je pro mě vždy obrovský stress. Možná právě proto všechny tyto mladé cestovatele a dobrodruhy obdivuji, fandím jim a moc ráda si čtu o jejich dobrodružstvích.
Myslím, že je dobře, že se dnešní mladá generace vydává na takové novodobé "vandry". Získávají zkušenosti a rozhled, který sezením doma na zadku prostě nezískají. Jejich příběhy jsou upřímné a usnadňují cestu dalším potencionálním dobrodruhům. Dovedu si velice snadno představit, že tato kniha dokáže inspirovat nejednoho čtenáře k výletu. Osobně se ale budu radši držet doma a o nebezpečí jihoamerických cest si budu jenom číst.
Kdy knihu Dominika na cestě Jižní Amerikou rozhodně číst
- máte rádi exotická dobrodružství
- jste fanda do motorek
- baví vás příběhy ze života
Kdy knihu Dominika na cestě Jižní Amerikou rozhodně nečíst
- máte dospívající dceru a nikdy byste ji samotnou takhle daleko nepustili
- na dovolenou cestujete zásadně pod ochrannými křídly cestovek
- celníci vás přivádějí k šílenství
Podobné knihy
Za inspirující čtení děkuji nakladatelství Albatros, kde mimo knihy Dominika na cestě Jižní Amerikou najdete i další super tituly.
O autorce
Od roku 2013 jezdí na Yamaze Tricker 250, se kterou ve svých 20 letech podnikla cestu na sever Evropy přes 10 zemí, kdy najela přes 10 000 km.V létě 2014 dojela na tom samém motocyklu do Kyrgyzstánu až k hranicím Číny, což byla nejdelší česká ženská motocyklová sólo výprava. Vydala mini deníček z cest do Španělska a Skandinávie, který popisuje den po dni zážitky z prvních sólo výprav, kdy ještě ani netušila, jak se staví stan.
Momentálně pořádá přednášky z cesty do Kyrgyzstánu. V roku 2015 projela spolu s expedicí Transtrabant, kterou vedl její přítel Dan Přibáň, napříč Austrálií a Tichomořím. V letech 2016 až 2017 strávila deset měsíců na cestě malým motocyklem z Kolumbie do Uruguaye.
Pěkná recenze, knihu jsem zaregistrovala a přijde mi hodně zajímavá a rozhodně originální. Nevím jestli jsem cílová skupina, ale rozhodně mě zaujala. :))
OdpovědětVymazatDíky. Změna žánru občas neuškodí ;-)
Vymazat