Svět knihy 2018

Jako každý rok i letos jsem si nemohla nechat utéct pražský knižní veletrh Svět knihy a s ním spojený výlet do Prahy. A co jsem letos viděla, zažila a odnesla si?

I tentokrát se nesl celý výlet v duchu příjemných setkání. S přáteli, s autory, s knihami. Oběhla jsem si "svoje" stánky, poslechla pár přednášek, omrkla nabídku knih a čtenářského příslušenství. A samozřejmě i pár kousků si koupila a odnesla. 

Letos jsem se rozhodla vylepšit si karmu a investovat hlavně do českých autorů. Určitě jsem si nemohla nechat ujít novou detektivku od Sáry Saudkové Déšť. Už jsem od ní četla Zpocená záda a její styl vyprávění se mi moc líbil. Trošku hrubý, přesto humorný a zvláštně ženský. Besedu s autorkou jsem bohužel nestihla, ale autogramiádu jsem už zvládla a domů jsem si odnesla krásnou knihu s osobním věnováním.

Další knihou, kterou jsem ulovila i s podpisy autorek byla Terapie sdílením. Moc sympatický projekt ještě sympatičtějších mladých koček o kterém ještě budu psát a chystám k němu malou soutěž, takže koho tato knížka zajímá, určitě sledujte v příštích dnech blog ;-)

I když s nakladatelstvím Host nespolupracuji, patří mezi moje oblíbence a tak jsem utrácela i u nich. Zrovna nedávno jsem dočetla Houbařku, z které jsem byla naprosto nadšená a taky Hana na mě udělala velký dojem. Proto jsem sáhla po dalším českém románu, který u nich vyšel a na který slyším ze všech stran samou chválu. Snad Dědina nezklame.

No a nesměly chybět ani knížky pro děti od Albatrosu. Tentokrát si vybíraly tituly už samy. Rozkaz zněl jasně - Rebelky a Poseroutka.

Den strávený mezi knihami a knihomoly byl krásný a především pestrý. Potkala jsem spoustu starých tváří i tváře nové. Užívala jsem si to až tak moc, že jsem skoro ani nefotografovala a jen tak plynula s davy. A tak děkuji Radce a Monice ze Severského krimi za krásnou fotku mojí maličkosti. Fajné to bylo ;-)

PS: Jo a taky jsem si v Praze zašla na film Tiché místo. Hrozně jednoduchý příběh, ale to napětí by se dalo krájet. Kdo se rád bojí, mazejte do kina! 

PPS: A pokud chcete zajít v Praze skvělý dlabanec, vyzkoušejte U Klokočníka. Na jídlo jsme sice chvíli čekali, ale to bylo zatraceně dobrý. Vůbec se nedivím, že tam chodí na večeři i takový mlsoun jako Zdeněk Pohlreich, na kterého jsme narazili ;-)