Název: SněhulákAutor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2017
Počet stránek: 475
Celkové hodnocení: *****
S křížkem po funuse, nebo spíš po filmu, ale přece. Joovi Nesbømu a jeho Sněhulákovi jsem dlouho odolávala. Když jsem totiž začala pracovat v knihovně, neustálá chvála čtenářů na tohoto spisovatele na mě působila jako antireklama. S postupem času jsem ho přece jen vzala na milost. Zkusila jsem jeho novější příběhy a musela uznat, že Jo Nesbø mě zaháčkoval a nepustil.
Letos přišel Sněhulák do kin a tak ho Kniha Zlín vydala znovu s filmovou obálkou. Pro ty, kdo nejsou pravidelní "hltači" příběhů norského detektiva, je to po červené řadě celkem příjemná změna. Film jsem bohužel neviděla, ale příliš pozitivních ohlasů jsem na síti nezachytila. Jak se mi tedy líbila papírová verze příběhu?
Příběh začíná poeticky. Listopad v Oslu, první sníh. Všude je plno nadšených dětí, které staví sněhuláky. Sněhuláky však staví i někdo jiný. Záhadná zmizení žen, která provází tento nevinný symbol zimy a dětských radovánek, už tolik veselá nejsou. Navíc, když vrchní komisař Harry Hole obdrží tajemnou zprávu s podpisem "Sněhulák", je vcelku jasné, že nejde o náhodu. A tak s novou kolegyní Katrine Brattovou vyráží do terénu lovit záhadného ledového muže.
"Zapnul svítilnu a namířil ji k mýtince.
Byla tam. Stála vzpřímeně a nehybně mezi stromy a hleděla na něj bez mrknutí, stejně velkýma ospalýma očima jako na fotografii. Harry si ze všeho nejdřív pomyslel, že je oblečená jako nevěsta, v bílém, že tady uprostřed lesa stojí u oltáře. Světlo způsobovalo, že se třpytila. Harry se přerývaně nadechl a vylovil z kapsy bundy mobilní telefon. Bjørn Holm se ozval po druhém zazvonění.
"Nech to tady celé uzavřít," vydechl. Připadalo mu, že má krk suchý a plný třísek. "Povolám sem jednotky."
"Co se stalo?"
"Stojí tu sněhulák"
"No a?"
Harry mu to vysvětlil.
"To poslední jsem neslyšel," volal Holm. Je tu mizerný signál..."
"Hlava patří Sylvii Ottersenové," zopakoval Harry.
Na druhém konci se rozhostilo ticho."
Kdysi dávno, v jednom rozhovoru s Olgou Biernatovou jsem se dočtela, že právě Sněhulák, i když byl až 7. Nesbøho románem, přesvědčil Knihu Zlín, aby tohoto autora začali vydávat. Teď už je mi jasné proč. U Sněhuláka byl Nesbo už pěkně vypsaný a Harry Hole byl jasně definovaná postava. Zásadní byla i rafinovanost a provedení vražd.
Kromě Harryho, který opět zápasí se svými démony a novým partnerem své bývalé přítelkyně, je další zajímavou postavou Katrine Brattová. Krásná jako sen, tvrdá jako diamant a nebezpečná jako divoká šelma. Je ctižádostivá a pro svoje okolí tak trochu záhadou. Za který tým vlastně hraje, to samozřejmě neprozradím, ale rozhodně stojí za to, věnovat této dámě zvýšenou pozornost.
V knize opět nechybí odkazy na nejrůznější hudební kapely a písničky. A dojde i na country. Tato malá autorova úchylka mě celkem baví a občas si podle Nesbøho sestavuji play-list. Navíc je to příjemné zpestření, když místo otravného a povrchního plácání o počasí si můžete přečíst jakou hlavní hrdina poslouchá zrovna muziku a co si o ní myslí.
Autor vzal vcelku nevinnou věc, jakou sněhulák bezesporu je, a udělal z ní symbol něčeho opravdu děsivého. Hned úvodní scéna srší napětím a i zbytek knihy vás nenechá na pochybách, že se Nesbovi neříká "král severských detektivek" jen tak pro nic za nic. Sice závěrečné rozuzlení bylo trošku krkolomné, přesto neubralo na poutavosti nervydrásajícího finále.
Film určitě někdy časem omrknu, ale už teď vím, že knížka mi přinesla tolik podnětů, že to žádné multikino netrumfne. Pokud chcete právě touto knihou obdarovat na Vánoce někoho blízkého, určitě vás potěší, že se dá v klidu a pohodě číst i mimo sérii s Harrym Holem. Sice vám unikne pár detailů z Harryho soukromého života, ale to se dá lehce domyslet a nebo, pokud jste hodně zvědaví, můžete časem jednoduše dokoupit předchozí díly.
Letos přišel Sněhulák do kin a tak ho Kniha Zlín vydala znovu s filmovou obálkou. Pro ty, kdo nejsou pravidelní "hltači" příběhů norského detektiva, je to po červené řadě celkem příjemná změna. Film jsem bohužel neviděla, ale příliš pozitivních ohlasů jsem na síti nezachytila. Jak se mi tedy líbila papírová verze příběhu?
Příběh začíná poeticky. Listopad v Oslu, první sníh. Všude je plno nadšených dětí, které staví sněhuláky. Sněhuláky však staví i někdo jiný. Záhadná zmizení žen, která provází tento nevinný symbol zimy a dětských radovánek, už tolik veselá nejsou. Navíc, když vrchní komisař Harry Hole obdrží tajemnou zprávu s podpisem "Sněhulák", je vcelku jasné, že nejde o náhodu. A tak s novou kolegyní Katrine Brattovou vyráží do terénu lovit záhadného ledového muže.
"Zapnul svítilnu a namířil ji k mýtince.
Byla tam. Stála vzpřímeně a nehybně mezi stromy a hleděla na něj bez mrknutí, stejně velkýma ospalýma očima jako na fotografii. Harry si ze všeho nejdřív pomyslel, že je oblečená jako nevěsta, v bílém, že tady uprostřed lesa stojí u oltáře. Světlo způsobovalo, že se třpytila. Harry se přerývaně nadechl a vylovil z kapsy bundy mobilní telefon. Bjørn Holm se ozval po druhém zazvonění.
"Nech to tady celé uzavřít," vydechl. Připadalo mu, že má krk suchý a plný třísek. "Povolám sem jednotky."
"Co se stalo?"
"Stojí tu sněhulák"
"No a?"
Harry mu to vysvětlil.
"To poslední jsem neslyšel," volal Holm. Je tu mizerný signál..."
"Hlava patří Sylvii Ottersenové," zopakoval Harry.
Na druhém konci se rozhostilo ticho."
Kdysi dávno, v jednom rozhovoru s Olgou Biernatovou jsem se dočtela, že právě Sněhulák, i když byl až 7. Nesbøho románem, přesvědčil Knihu Zlín, aby tohoto autora začali vydávat. Teď už je mi jasné proč. U Sněhuláka byl Nesbo už pěkně vypsaný a Harry Hole byl jasně definovaná postava. Zásadní byla i rafinovanost a provedení vražd.
Kromě Harryho, který opět zápasí se svými démony a novým partnerem své bývalé přítelkyně, je další zajímavou postavou Katrine Brattová. Krásná jako sen, tvrdá jako diamant a nebezpečná jako divoká šelma. Je ctižádostivá a pro svoje okolí tak trochu záhadou. Za který tým vlastně hraje, to samozřejmě neprozradím, ale rozhodně stojí za to, věnovat této dámě zvýšenou pozornost.
V knize opět nechybí odkazy na nejrůznější hudební kapely a písničky. A dojde i na country. Tato malá autorova úchylka mě celkem baví a občas si podle Nesbøho sestavuji play-list. Navíc je to příjemné zpestření, když místo otravného a povrchního plácání o počasí si můžete přečíst jakou hlavní hrdina poslouchá zrovna muziku a co si o ní myslí.
Autor vzal vcelku nevinnou věc, jakou sněhulák bezesporu je, a udělal z ní symbol něčeho opravdu děsivého. Hned úvodní scéna srší napětím a i zbytek knihy vás nenechá na pochybách, že se Nesbovi neříká "král severských detektivek" jen tak pro nic za nic. Sice závěrečné rozuzlení bylo trošku krkolomné, přesto neubralo na poutavosti nervydrásajícího finále.
Film určitě někdy časem omrknu, ale už teď vím, že knížka mi přinesla tolik podnětů, že to žádné multikino netrumfne. Pokud chcete právě touto knihou obdarovat na Vánoce někoho blízkého, určitě vás potěší, že se dá v klidu a pohodě číst i mimo sérii s Harrym Holem. Sice vám unikne pár detailů z Harryho soukromého života, ale to se dá lehce domyslet a nebo, pokud jste hodně zvědaví, můžete časem jednoduše dokoupit předchozí díly.
Kdy knihu Sněhulák rozhodně číst
- máte rádi tzv. severské detektivky
- jen tak něco vás nerozhází
- jste fandou Harryho Holea
Kdy knihu Sněhulák rozhodně nečíst
- při pouhé zmínce o krvi omdléváte
- máte panický strach ze sněhuláků
- nesnášíte zimu
Za úžasný čtenářský zážitek děkuji Knize Zlín, na jejichž stránkách najdete kromě knihy Sněhulák s filmovou obálkou i ostatní pecky od Jo Nesba.
O autorovi
Jo Nesbø má narozeniny 29. března a letos mu bylo 57 let . Narodil se v Oslu. Jeho maminka byla knihovnice a tatínek byl vášnivým čtenářem a vypravěčem. Má dva bratry. V mládí hrál fotbal, chtěl se stát profesionálem. Po vážném zraněním se však musel svých snů vzdát a začít pracovat na svém vzdělání. Vystudoval ekonomii a stal se z něj burzovní makléř a finanční analytik. Po večerech se věnoval hře na kytaru a skládání písní. S bratrem Knutem založil dokonce vlastní skupinu - Di Derre (pokud si je chcete poslechnout, můžete ZDE). V literárním světě prorazil se svojí sérií detektivek o Harrym Holeovi a knížkami pro děti s doktorem Proktorem v hlavní roli. Po roce 1997 se začal věnovat psaní naplno.
Úžasná recenze! :)
OdpovědětVymazatMuím říct, že Sněhuláka jsem četla jako první knihu od Nesba a neskutečně mě bavila. Opravdu mě ohromila, ovšem poté přišlo zklamání s dalšími jeho knihami. Žádná z HH série ho prostě nepřekonala. Ještě se mi od něj hodně líbila kniha Lovci hlav, tu bych rozhodně doporučila, možná byla ještě lepší než Sněhulák. :-)
Díky :-) Já začala poctivě Netopýrem a Šváby, ale přes Červenku jsem se prostě neprokousala. Ty novější jsou prostě lepší. Lovce hlav jsem viděla jen jako film a nedokážu posoudit, jak moc se drželi papírové předlohy, ale bylo to dost dobrý. Doporučuju ;-)
Vymazat