Navždy tvůj

Od Daniela Glattauera jsem už četla Dobrý proti severáku. Moc se mi líbil a proto jsem se rozhodla pustit do jeho dalšího díla Navždy tvůj. 

Kniha vypráví příběh Judith, pětatřicetileté, soběstačné, schopné ženy, majitelky obchodu s lampami. Ta jednoho dne doslova narazí do Hannese, celkem ucházejícího, krapet podivínského architekta, který jí začne nadbíhat. Judit nakonec neodolá a i když city které k Hannesovi chová jsou spíše vlažné, začne s ním chodit. Její přátelé i rodina jsou z jejího nového přítele unešení. Ona však jejich nadšení nesdílí a vztah  nakonec ukončí. Hannes to ze začátku nechce pochopit, všelijak Judith nahání, posílá jí květiny, zahrnuje ji dopisy, telefonáty, sleduje ji. Judith to psychicky ničí, připadá si jak štvaná zvěř. Nakonec tlak nevydrží, sesype se a skončí v psychiatrické léčebně, odkud ji slavnostně vysvobodí "milující" rodina v čele s přešťastným Hannesem, který má konečně možnost se o ni s láskou starat....   

Je to zajímavý a odstrašující příběh o tom, jak touha po vztahu a lásce může zaslepit a toho druhého naprosto zničit. Knížka se mi líbila moc, Glattauer nezklamal a opět se ukázal jako výborný vypravěč. Námět byl zajímavý, konec překvapil. Fajn čtení na deštivý víkend, můžu jen doporučit.

PS: A proč banány? To zjistíte až při čtení ;-)