sobota 2. února 2019

Místa ve tmě

Název: Místa ve tmě
Autor: Lidmila Kábrtová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2018 
Počet stránek: 216









Celkové hodnocení: *****




Mezi jednu z prvních knih, které jsem na tomto blogu recenzovala, patří Koho vypijou lišky. Tenkrát jsem byla knížkou naprosto unesená. Kapitoly o padesáti slovech mi doslova utíkaly před očima a odkrývaly mi život malého děvčátka za dob komunismu. Knížku jsem zhltla za necelou hodinu. Na další porci dobrého čtení jsem si musela počkat dlouhých pět let. Minulý rok totiž vyšlo druhé knižní dítě Lidmily Kábrtové, Místa ve tmě. 

Ve dvanácti povídkách v ich-, du- i er-formě se vám odkryje osud několika žen v různých životních cyklech a situacích. Poznáte například Magdalenu, která objevuje až příliš pozdě svoji pravou tvář. Nebo trošku sobeckou divošku Karlu, která si chce jen užívat a o děti ani závazky nestojí. Submisivní Klára zase myslí víc na ostatní než na sebe. Narazíte i na Terezu, která si v knize prožije první hořké zklamání i pozdní lásku. Stárnoucí Eva zas miluje knihy a na svého muže si za ta léta tak nějak zvykla. Petra se naopak snaží uniknout z bludného kruhu násilí a odpouštění. A taky potkáte Jolanu, jejíž příběh v sobě nese pachuť zklamání a nahnilých skleněných jablek...


"První kluk jí sáhl pod tričko o dva roky později. Stalo se to v noci na zahradě za venkovskou diskotékou a Jola tím smazala svůj hendikep třídní netýkavky. Později si pamatovala jen to, že bylo po dešti, na zemi všude kolem hnila spadaná jablka, a když se vrátila zpátky do sálu, měla zablácené boty. Jeho jméno si nevybavila. "
(str. 33)


Grafička Lucie Zajíčková si s knihou Místa ve tmě dala opravdu hodně záležet. Vymazlená obálka v sobě ukrývá hned několik symbolik. Rozkrojená jablka různé velikosti zpodobňují ženy v různých životních fázích. Lehce potlučené skleněné jablko zase vyjadřuje jejich křehkost a zranitelnost. Nechybí ani škvor, který jablka napadá a i když na povrchu není nic poznat, uvnitř je ovoce už zničené. 

Osudy všech hrdinek jsou v povídkách nějakým způsobem propojené a na krátký okamžik se vždy protnou. Někdy je souvislost zřejmá na první pohled, jindy je jejich spojení skryté a je potřeba trošku pátrat. Hrdinky se liší věkem, životním stylem i společenským postavením. Mají však společnou určitou křehkost, která je narušena a i když to jejich okolí nevnímá, ony v skrytu prožívají hlubokou křivdu. My je potkáváme vždy v nějaké zlomové situaci, na rozcestí, kdy mají šanci svůj život změnit. Ne všechny však seberou odvahu, aby svoji cestu dokázaly změnit. 

Protipólem žen z příběhů Lidmily Kábrtové jsou muži. V drtivé většině jsou vykresleni jako neskuteční darebáci, kteří se snaží více či méně manipulovat a řídit osudy svých partnerek. Největší odpor ve mě vyvolal asi Patrik z povídky Pod vodou. Byl to opravdu ukázkový slizák a svůj osud si naprosto zasloužil. Nemusíte mít ale obavu. Našlo se i pár výjimek a některé příběhy dopadly nakonec pozitivně.

Kdybych měla vybrat povídku, která mě nejvíc zasáhla, byl by to asi Kabinet pokusných zvířátek. Vztah stárnoucích manželů mi na krátký moment připomněl Dědinu Petry Dvořákové, kde se původní láska změnila v jakousi rutinu. Eva ví o partnerových chybách, vadí jí, ale tak nějak je s nimi srostlá a smířená. Jako bonus se část děje odehrává v knihovně a v příběhu se protne hned několik dějových linek. Nejvíc mě naopak překvapila povídka Kostelnice. Podle názvu jsem si představovala něco duchovního a vznešeného a nakonec se z toho vyklubalo celkem zajímavé překvapení.


Koncem ledna se uskutečnil další Book's Calling Club. Setkání se uskutečnilo v kouzelném prostředí  1. podzemního antikvariátu a já měla to štěstí poznat autorku Míst ve tmě osobně.

Lidmila Kábrtová je milá, vyzrálá a neskutečně inteligentní žena, která umí vážit slova. Vždy má u sebe tužku a papír, aby si mohla poznamenat některý ze svých nápadů. Z příběhu má vždy jasnou první a poslední větu. Je perfekcionistka. Když píše, prověřuje si každý detail, každičkou drobnost. Neváhala například zjišťovat u odborníka na hmyz detaily ze života sršňů nebo u zdravotníka jak rychle se dokáže tělo zbavit stop po užívání kokainu.

Někomu to může připadat jako zbytečnost, ale díky tomu jsou její příběhy víc opravdové. I když toPříběhy na 50 slov, z kterých pak vznikla její prvotina Koho vypijou lišky. Je také jednou z autorek Minutových her Českého rozhlasu, které mě teď poslední dobou hodně baví.
vnímáte třeba jen podprahově, je to známka opravdu skvěle ovládnutého vypravěčského řemesla. Svoje spisovatelské dovednosti si vypilovala na projektu

I když je to "v civilu" slušně vychovaná dáma, ve svojí tvorbě se nebojí hrubých výrazů. Používá je však s mírou. V jejím podání slovo kunda rozhodně nezní vůbec jako nepodařený bonmot a do situace sedí "jak prdel na hrnec". I když z knihy máte pocit, že autorka musí být proti mužům hrozně zaujatá, opak je pravdou. Je vdaná a s manželem má kromě dvou dětí i pěkný vztah. Poslední kniha, která ji oslovila je Zulejka otevírá oči.


Místa ve tmě ukazují svět žen v nemilosrdném ostrém světle. Jsem si celkem jistá, že alespoň jedna z popisovaných situací potkala buď přímo vás, nebo některou z vašich kamarádek. A tak si při čtení nevyhnutelně kladete otázky. Jak bych jednala, kdybych byla v podobné situaci? Dokázala bych se vzbouřit? Zařvala bych, práskla dveřmi nebo bych omlátila tchyni o hlavu recept na ty pitomé vanilkové rohlíčky? Nebo bych jen pokorně sklonila hlavu, protože jsem si už zvykla?

Lidmila Kábrtová začínala na 50 slovech a bylo to skvělé. Teď posunula laťku o kousek víš a přišla s knihou povídek. Co bude příště? Za sebe tiše doufám, že nějaký pořádný román, na který nebudu muset čekat dalších dlouhých 5 let ;-)



Kdy knihu Místa ve tmě rozhodně číst

  • Baví vás příběhy o ženách
  • Nebojíte se vulgarismů
  • Oceníte detaily a drobné slovní hříčky

Kdy knihu Místa ve tmě rozhodně nečíst


  • Nesnášíte povídky
  • Odsuzujete křehké ženy a nemáte pro ně pochopení
  • Nesnášíte slovo "kunda"



Za skvělou organizaci a další příjemné setkání v rámci Book's Calling Clubu s autorkou děkuji Jakubu Pavlovskému.


O autorce


Lidmila Kábrtová se narodila v roce 1971. Vystudovala Žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a později také obor marketingová komunikace na Uvinerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Několik let se věnovala žuranlistice, pak se zaměřila na oblast public relations, v níž pracuje už více než dvacet let. Je autorkou několika rozhlasových her v projektu ČRO 3 Vltava - Minutové hry. Knižně debutovala v roce 2013 experimentální prózou Koho vypijou lišky.



Žádné komentáře:

Okomentovat