Název: Důl
Autor: Antti Tuomainen
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2016
Počet stránek: 277
Přichází zima a s ní lezavá mlhavá rána a temné večery. Počasí, že by psa nevyhnal. Osobně když nemusím, nevycházím a raději se schovávám pod dekou v tlustých ponožkách a nějakou dobrou knihou. Čím temnější příběh, tím lepší. A tak mi finská noir detektivka Důl přišla celkem vhod.
Janne Vuorim je třicetiletý ctižádostivý novinář, jehož manželství balancuje na pokraji rozpadu. Mi ho potkáváme ve chvíli, kdy dostane žhavý tip, který ho zavede do niklového dolu na severu Finska. Při odhalovaní špinavých praktik důlní společnosti šlápne na nejedno kuří oko a stane se tak nepohodlným pro spoustu lidí. Na řadu přijdou výhrůžky a on musí volit mezi článkem svého života a svojí rodinou. A aby toho nebylo málo, objeví se na scéně jeho otec, nájemní vrah, který se po třiceti letech vrací zpátky do Helsinek....
Janne Vuorim je třicetiletý ctižádostivý novinář, jehož manželství balancuje na pokraji rozpadu. Mi ho potkáváme ve chvíli, kdy dostane žhavý tip, který ho zavede do niklového dolu na severu Finska. Při odhalovaní špinavých praktik důlní společnosti šlápne na nejedno kuří oko a stane se tak nepohodlným pro spoustu lidí. Na řadu přijdou výhrůžky a on musí volit mezi článkem svého života a svojí rodinou. A aby toho nebylo málo, objeví se na scéně jeho otec, nájemní vrah, který se po třiceti letech vrací zpátky do Helsinek....
"Čas se smrštil a čas se přetrhl. Bylo těžší než dřív přijmout, že skoro veškerý čas, co jeho syn je na světě, byl on z vlastního rozhodnutí pryč a synův život vůbec nezná. Z období, které prožili společně, nezbyla ani jedna vzpomínka, nic.
Musel si také vědomě připomínat, že k tomuhle setkání došlo nečekaně. Že na sebe narazili náhodou.
"Ahoj, Janne," řekl.
Viděl v synových očích, že nechápe.
"Promiň," dodal. "Asi moc spěchám. Myslel jsem, že když já poznám tebe, tak ty pozná taky mě. Viděl jsem tvou fotku v novinách, ale ty samozřejmě... Jsem tvůj otec."
Emil mu podal ruku. Janne se na ni chvíli díval, než ji přijal.
"Náhodou jsem tě zahlédl a napadlo mě, že bych se ti rovnou mohl představit."
"Jasně."
Musel si také vědomě připomínat, že k tomuhle setkání došlo nečekaně. Že na sebe narazili náhodou.
"Ahoj, Janne," řekl.
Viděl v synových očích, že nechápe.
"Promiň," dodal. "Asi moc spěchám. Myslel jsem, že když já poznám tebe, tak ty pozná taky mě. Viděl jsem tvou fotku v novinách, ale ty samozřejmě... Jsem tvůj otec."
Emil mu podal ruku. Janne se na ni chvíli díval, než ji přijal.
"Náhodou jsem tě zahlédl a napadlo mě, že bych se ti rovnou mohl představit."
"Jasně."
Ve vyprávění se střídají oba hlavní aktéři. Jak otec, tak syn jsou velmi cílevědomí co se týče jejich práce, jinak se jejich povahy dost liší. Ale jak se říká - padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina, a tak neústupný novinář a zabiják přece jen nachází společnou řeč.
Jak už jsme u severských románů zvyklí, má i tento příběh jistý sociální přesah. Ukazuje nenasytnost důlních firem, které jdou tvrdě za ziskem a věci týkající se životního prostředí hází na hlavu dalších generací. Kniha ale také vypráví o rodinných a pokrevních poutech, krvavých činech a jisté formě odpuštění.
Antti Tuomainen je řazen mezi autory píšící ve stylu noir. Ani román Důl není výjimkou. Svojí atmosférou je velice temný a mrazivý. Je však především příběhem o tom, že jablko nepadá daleko od stromu, že krev není voda a košile je bližší než kabát. Alespoň většinou...
Vzhledem k tomu, že temný styl vyprávění mám ráda, čtení jsem si maximálně užila. Úsporné dialogy, hrdinové nejsou žádní svatoušci, mrazivá nálada, rodinná tajemství rozpitvaná na samotnou dřeň a dávkovaná hezky po lžičkách, aby si je čtenář mohl náležitě vychutnat.
Autorovi se také skvěle podařilo zachytit neobvyklý vztah dvou dospělých mužů, kteří se kvůli kousku DNA snaží najít po třiceti letech společnou řeč. Pátrání po pravdě o záhadných úmrtích členů představenstva niklového dolu pak tvořilo už jen jakousi doplňkovou, i když ne nepodstatnou, kulisu.
Fanoušci severských detektivek by si neměli tento kousek neměli nechat ujít. Čeká je napínavý děj plný temných zákoutí a nečekaných zvratů, které vás rozhodně nenechají chladnými.
Autorovi se také skvěle podařilo zachytit neobvyklý vztah dvou dospělých mužů, kteří se kvůli kousku DNA snaží najít po třiceti letech společnou řeč. Pátrání po pravdě o záhadných úmrtích členů představenstva niklového dolu pak tvořilo už jen jakousi doplňkovou, i když ne nepodstatnou, kulisu.
Fanoušci severských detektivek by si neměli tento kousek neměli nechat ujít. Čeká je napínavý děj plný temných zákoutí a nečekaných zvratů, které vás rozhodně nenechají chladnými.
Kdy knihu Důl rozhodně číst
- jste fanda do severských detektivek
- líbí se vám styl noir
- Helsinky jsou městem vašich snů
Kdy knihu Důl rozhodně nečíst
- máte zrovna problémy v rodině
- nesnášíte zimu
- Finsko rozhodně není vaší vysněnou destinací
Podobné knihy
Za skvělý čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Kniha Zlín, kde mimo knihy Důl najdete i další super tituly.
O autorovi
Antti Tuomainen se narodil v roce 1971 a v současnosti žije v Helsinkách. V minulosti se živil jako reklamní textař a kreativec. V současnosti je vedle vlastní tvorby činný také jako nezávislý redaktor. Tuomainerova prvotina Doufám, že zabiják z roku 2006 je příběhem zadluženého muže, který se nechá najmout jako vrah, třebaže o svém úkolu pochybuje. Román Strážce mého bratra z roku 2009 vypráví o dědovi, otci a synech, kteří jsou všichni dohnáni ke spáchání zločinu. Největšího úspěchu se Tuomainen dočkal se svým třetím románem Léčitel z roku 2010, jejž zasadil do Helsinek blízké budoucnosti, ochromených chaosem po prudké změně klimatu. 
Žádné komentáře:
Okomentovat