pondělí 11. března 2019

Načítání

Název: Načítání
Autor: Vadim Petrov
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2018 
Počet stránek: 296








Celkové hodnocení: ***



Poslední dobou čtu čím dál víc knížky od současných českých spisovatelů. Zatím jsem měla štěstí a dostaly se mi do rukou tituly, které se mi líbily a které mě nějakým způsobem zaujaly a obohatily. Přidá se k nim i Načítání od Vadima Petrova?

Hlavní rámec příběhu tvoří dva věkově zcela odlišné partnerské páry. Mladou generaci zastupuje Adam a Eva, představiteli starších ročníků jsou Daniel a Clare.

Adam s Evou žijí v Praze. Adam se živí jako programátor a hacker. Pohybuje se ale spíš na temné straně internetu. Špehuje, práská, trolí, to vše na objednávku a za peníze. Není to žádný extremista a svoji pokoutnou práci bere jen jako zdroj obživy, který mu zajišťuje pohodlný život a pravidelný přísun drog. Občas sice chodí na demonstrace, ale je to spíš z nudy a pro opojení z adrenalinu.

"Ležel a díval se do stropu.
Viděl, jak po stropě letí oblaka. Jeho virtuální svět. Síť. Je mu v ní dobře. Žije tak nějak mezi. Ve škvíře mezi světy. Virtuální vesmír tvořený informacemi. Tady si je jistý a všechno má pod kontrolou."
(str. 19)

Eva je naivní blogující blonďatá dívenka, která žije v barevném a šťastném středním proudu. Adam jí sebere růžové brýle a změní život. Otázkou je zda k lepšímu či horšímu. Chybí jí Adamův odstup a věci dělá spíš z přesvědčení než pro peníze.

"Není to o tom, že se staneš na Instagramu slavná po pár fotkách, říká na svých seminářích pro začínající bloggerky. Taky jestli chceš mít rychle hodně pěknýho oblečení, bot a kosmetiky, o kterých budeš psát - na to zapomeň. Do blogu musíš vylejt srdce, být svoje, upřímná, i když ti lidi budou třeba nadávat, anebo tvůj blog nebude nikdo číst."
(str. 39)

Domovem Daniela a Clare je země neomezených možností - Amerika. Daniel je čerstvý důchodce a hledá způsob, jak se zabavit. I když se ze všech sil snaží, cítí, jak mu ubývá energie i chuť do života. Je zralý a chápe své postavení ve společnosti, přesto se s tím odmítá smířit.

"Představ si sebe jako harddisk, který je už starej a opotřebovanej. Měl bys podstoupit defragmentaci," kamarád pracuje jako ajtík.
"To je něco jako liposukce nebo facelift?"
(str. 28)

Danielova o hodně mladší partnerka Clare je naopak ještě vitální dáma v nejlepších letech, která svůj život podřizuje kariéře. Hýčká si svůj úspěch ve světě luxusu, šminek a parfémů a nepřipouští si, že by ji mohl dohnat věk.  Každý den je pro ni výzvou a bojem s mladšími a schopnějšími kolegyněmi. Udržet se na vysoké společenské příčce ji stojí nemalé množství sil a času, který jí pak zoufale chybí pro budování vztahu s Danielem.

"Možná jsme na začátku rodinu mít mohli. tak do dvou let od té doby, co jsme spolu začali žít. Rodinu nechtěl nejdřív Daniel a pak ona.
Pořád není ještě pozdě, jenže - nemá správného chlapa. Daniel není zrovna mladík, Clare nechce opustit svůj způsob života, taky si nevěří, že by to zvládla... A tak se v internetových diskusích se ženami podobných osudů utvrzovala v tom, že udělala dobře, když neměla děti."
(str. 63)

Ústřední čtveřici pak doplňuje Wang, který hraje vedlejší, přesto důležitou roli. Spojuje  osudy hlavních hrdinů a je jakýmsi katalyzátorem, který dokáže spustit řetězovou reakci.

Přestože se děj knihy odehrává hned na dvou kontinentech, jde o velmi komorní příběh. Všichni naši hrdinové více či méně žijí ve virtuálním světě internetu. Mají tam svá alterega, hledají tam útěchu, porozumění, seberealizaci. Jejich životy však ustrnuly v jenom bodě  a oni čekají na závan čerstvého větru. Zajímavá je i mezigenerační propast hlavních aktérů, která jen zvyšuje pocit jejich osamělosti.

Ocenila jsem, že kniha je zasazená do současnosti a autor v ní reaguje na konkrétní politické události, komentuje je a domýšlí dopady světového dění. Ústředním motivem příběhu jsou sice mezilidské vztahy, ale na zajímavosti mu přidává vedlejší zápletka s mafií, tajnými soubory a mrtvým Číňanem. Vše se však děje v rovině spekulací a co si čtenář domyslí je už čistě jeho věc.

Načítání není příběh, z kterého bych si vyloženě sedla na zadek a 3 dny nespala. Měl v sobě pár zajímavých momentů, ale objevila jsem i několik masařek. Například použité slangové výrazy, obzvlášť "ajtík". Netuším, kde na tom autor byl, ale tohle slovíčko mi vypálilo díru do rohovky. Taky mě mrzela celková plochost postav. Na to jak byl děj komorní se na jejich povahách moc nevyřádil.

Knížka mi připomněla film Samotáři. Tak nějak vešla, odešla a neuškodila. Možná v jiném čtenáři zanechá příznivější dojem, u mě se tentokrát moc nezadařilo.


Kdy knihu Načítání rozhodně číst
  • Líbí se vám komorní příběhy ze současnosti
  • Baví vás konspirační teorie
  • Slovo "ajtík" vás nechává ledově chladným


Kdy knihu Načítání rozhodně nečíst
  • Moderní technologie vás nezajímají
  • Pod pojmeme "trolling" si představíte severskou maškarní taškařici
  • Žijete v přesvědčení, že čeští politici jsou hodní a myslí to s námi dobře




Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, v jejichž nabídce najdete i knihu Načítání.


O autorovi



Vadim Petrov (1957) je původně hudebník jako jeho otec, se kterým sdílí stejné ruské rodové jméno. Zkraje devadesátých let absolvoval zpravodajský kurs v britské MI5. Když se vrátil, pracoval v tajné jednotce přezdívané White House. Poté působil jako tiskový mluvčí prvního premiéra České republiky, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády a ředil Kanceláře Rady pro zpravodajskou činnost. Po odchodu ze státní služby zastává různé manažerské a poradenské pozice.

Žádné komentáře:

Okomentovat