Název: Kosmonaut z Čech
Autor: Jaroslav Kalfař
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2017
Počet stránek: 320
Autor v 15 letech emigroval do Ameriky a tam napsal knihu o Čechách, Češích, češství a kosmonautovi. Za velkou louží získala knížka už značný ohlas. Jak si povede Kosmonaut z Čech na rodné hroudě?
Spousta kluků sní o tom, že se stanou kosmonautem. Jakubovi Procházkovi se tento sen nečekaně splní, když se v blízkosti naší planety objeví záhadný fialový mrak. Jakub, jakožto přední odborník na hvězdný prach, je vybrán a vyslán na jednočlennou misi k Venuši a zase zpátky. Na palubě vesmírné lodi opouští vlast i manželku Lenku a vydává se na nebezpečnou cestu. Několikaměsíční pobyt ve stavu beztíže a omezený kontakt s lidmi u něj vyvolá množství vzpomínek na minulost. Zvrat přijde, když ho na jeho osamělé cestě vesmírem kontaktuje trošku vlezlý mimozemský pavouk Hanuš, který mu chodí do špajzu mlsat nutellu.
"Osm chlupatých nohou trčelo ze sudovitého těla jako stanové tyčky. Každá měla tři klouby, velké jako medicinbal, a vzhledem k nedostatku gravitace se v nich ohýbala. Nohy i trup pokrývala řídká šedá srst, která neuspořádaně vyrážela na všechny strany asi jako vojtěška.
Stvoření mělo mnoho očí, tolik, že se ani nedaly spočítat, s rudými žilkami a zřítelnicemi, černými jako sám vesmír. Pod očima to mělo silné lidské rty, překvapivě rudé, jako nalíčené, a když se pootevřely, ukázaly se zažloutlé zuby, jaké by mohly patřit průměrnému pozemskému kuřákovi. Upřelo to na mě oči a já se je pokusil spočítat.
"Dobrý den," řeklo to."
Je Hanuš jen výplodem Jakubovi fantazie nebo je skutečný? Podaří se českému kosmonautovi splnit cíl mise? Vrátí se v pořádku zpátky na Zem ke své lásce?
Jakub byl velice rozporuplná postava. Jeho život hodně ovlivnily činy jeho otce. Byl to estébák a ublížil mnoha lidem. Když pak přišla sametová revoluce, měl být za svoje skutky po právu odsouzen. Stal se však i s manželkou obětí nehody a z Jakuba byl najednou sirotek. Vychovávala ho babička a děda na vesnici, ale i tam ho dožene otcova minulost. Oko za oko, zub za zub. Po stupňující se vesnické šikaně se odstěhuje s prarodiči do anonymní Prahy a snaží se vést normální život. Pobyt ve stavu beztíže však vyvolá stíny minulosti a rozhovory s Hanušem přispějí k tomu, že se začne dívat na věci z jiného úhlu.
Jaroslav Kalfař je přirovnáván k novodobému Kafkovi nebo Lemovi. Pravda, děj knížky je velice podobný slavné Solaris, já bych však Kosmonauta z Čech přirovnala spíš k vesmírnému Hobitovi. Taková neobvyklá cesta tam a zase zpátky, prošpikovaná kousky naší historie. V knize najdete Jana Husa, mistra Hanuše, který postavil pražský orloj, nebo Dvořákovu Rusalku. Společně s narážkami na minulý politický režim tak příběh tvoří pestrá směsice toho, na co můžou být Češi hrdí a za co by se měli spíš stydět.
Tento výlet do hlubin kosmonautovy duše nebyl ani suchý ani nudný. Zajímavě podaná historie, která určitě zaujme víc než nějaká suchopárná data byla lehce šmrncnutá sarkasmem a černým humorem. Vyprávění přeskakovalo z přítomnosti do minulosti a pěkně ubíhalo. Nechyběly ani originální dějové zvraty, milostné scény a nečekaná překvapení.
Taky musím pochválit, že co se týče fyzikálních jevů ve vesmíru, byl autor celkem reálný. Možná postava Hanuše byla už trošku na hraně, ale zachránily to filozofické rozhovory s Jakubem, které byly takové mile mezidruhové.
Kosmonaut z Čech, i když se jeho velká část odehrává ve vesmíru, je spíš o vztazích a historii obyčejného muže, který prožije neobyčejné dobrodružství. Sice to nebyla zas až taková pecka, jak jsem čekala, ale přesto pobavila, poučila a neurazila a tak to má být.
Sonda do hlubin kosmonautovy duše určitě zaujme jak milovníky sci-fi, tak i beletrie a filozofy, kteří se rádi nimrají v nesmrtelnosti brouka. V tomto případě spíš pavouka. Jako bonus přidávám nesestříhaný rozhovor se sympatickým osmadvacetiletým Jaroslavem Kalfařem, ve kterém vám svoji knihu sám představí.
Spousta kluků sní o tom, že se stanou kosmonautem. Jakubovi Procházkovi se tento sen nečekaně splní, když se v blízkosti naší planety objeví záhadný fialový mrak. Jakub, jakožto přední odborník na hvězdný prach, je vybrán a vyslán na jednočlennou misi k Venuši a zase zpátky. Na palubě vesmírné lodi opouští vlast i manželku Lenku a vydává se na nebezpečnou cestu. Několikaměsíční pobyt ve stavu beztíže a omezený kontakt s lidmi u něj vyvolá množství vzpomínek na minulost. Zvrat přijde, když ho na jeho osamělé cestě vesmírem kontaktuje trošku vlezlý mimozemský pavouk Hanuš, který mu chodí do špajzu mlsat nutellu.
"Osm chlupatých nohou trčelo ze sudovitého těla jako stanové tyčky. Každá měla tři klouby, velké jako medicinbal, a vzhledem k nedostatku gravitace se v nich ohýbala. Nohy i trup pokrývala řídká šedá srst, která neuspořádaně vyrážela na všechny strany asi jako vojtěška.
Stvoření mělo mnoho očí, tolik, že se ani nedaly spočítat, s rudými žilkami a zřítelnicemi, černými jako sám vesmír. Pod očima to mělo silné lidské rty, překvapivě rudé, jako nalíčené, a když se pootevřely, ukázaly se zažloutlé zuby, jaké by mohly patřit průměrnému pozemskému kuřákovi. Upřelo to na mě oči a já se je pokusil spočítat.
"Dobrý den," řeklo to."
Je Hanuš jen výplodem Jakubovi fantazie nebo je skutečný? Podaří se českému kosmonautovi splnit cíl mise? Vrátí se v pořádku zpátky na Zem ke své lásce?
Jakub byl velice rozporuplná postava. Jeho život hodně ovlivnily činy jeho otce. Byl to estébák a ublížil mnoha lidem. Když pak přišla sametová revoluce, měl být za svoje skutky po právu odsouzen. Stal se však i s manželkou obětí nehody a z Jakuba byl najednou sirotek. Vychovávala ho babička a děda na vesnici, ale i tam ho dožene otcova minulost. Oko za oko, zub za zub. Po stupňující se vesnické šikaně se odstěhuje s prarodiči do anonymní Prahy a snaží se vést normální život. Pobyt ve stavu beztíže však vyvolá stíny minulosti a rozhovory s Hanušem přispějí k tomu, že se začne dívat na věci z jiného úhlu.
Jaroslav Kalfař je přirovnáván k novodobému Kafkovi nebo Lemovi. Pravda, děj knížky je velice podobný slavné Solaris, já bych však Kosmonauta z Čech přirovnala spíš k vesmírnému Hobitovi. Taková neobvyklá cesta tam a zase zpátky, prošpikovaná kousky naší historie. V knize najdete Jana Husa, mistra Hanuše, který postavil pražský orloj, nebo Dvořákovu Rusalku. Společně s narážkami na minulý politický režim tak příběh tvoří pestrá směsice toho, na co můžou být Češi hrdí a za co by se měli spíš stydět.
Tento výlet do hlubin kosmonautovy duše nebyl ani suchý ani nudný. Zajímavě podaná historie, která určitě zaujme víc než nějaká suchopárná data byla lehce šmrncnutá sarkasmem a černým humorem. Vyprávění přeskakovalo z přítomnosti do minulosti a pěkně ubíhalo. Nechyběly ani originální dějové zvraty, milostné scény a nečekaná překvapení.
Taky musím pochválit, že co se týče fyzikálních jevů ve vesmíru, byl autor celkem reálný. Možná postava Hanuše byla už trošku na hraně, ale zachránily to filozofické rozhovory s Jakubem, které byly takové mile mezidruhové.
Kosmonaut z Čech, i když se jeho velká část odehrává ve vesmíru, je spíš o vztazích a historii obyčejného muže, který prožije neobyčejné dobrodružství. Sice to nebyla zas až taková pecka, jak jsem čekala, ale přesto pobavila, poučila a neurazila a tak to má být.
Sonda do hlubin kosmonautovy duše určitě zaujme jak milovníky sci-fi, tak i beletrie a filozofy, kteří se rádi nimrají v nesmrtelnosti brouka. V tomto případě spíš pavouka. Jako bonus přidávám nesestříhaný rozhovor se sympatickým osmadvacetiletým Jaroslavem Kalfařem, ve kterém vám svoji knihu sám představí.
Kdy knihu Kosmonaut z Čech rozhodně číst
- máte rádi kosmonauty
- líbila se vám Lemova Solaris
- máte rádi černý a ironický humor
Kdy knihu Kosmonaut z Čech rozhodně nečíst
- filozofické disputace s mimozemšťany vás moc nelákají
- vadí vám, když někdo znevažuje historické postavy
- nesnášíte nutelu
Za skvělý čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Plus, kde mimo Kosmonauta z Čech najdete i další skvělé tituly.
O autorovi
Jaroslav Kalfař se narodil v roce 1988. V patnácti letech emigroval do USA. Po dokončení studií na New York University žije v newyorském Brooklynu. Kosmonaut z Čech je jeho první knížkou. V Americe se dočkala velkého ohlasu a práva na ni byla prodána do 11 zemí.
Žádné komentáře:
Okomentovat