Oči modrého psa

Název: Oči modrého psa

Autor: Gabriel José García Márquez

Nakladatelství: Odeon

Rok vydání: 2016 

Počet stránek: 120

Celkové hodnocení: *****

Knihy spisovatele Gabriela Josého Garcíi Márgueze jsou pro mě srdeční záležitost. Doslova. K jeho knížkám jsem se uchylovala vždy, když jsem měla nějaký srdcebol a potřebovala jsem se porochnit v té své neskutečné bolesti, která v tu chvíli byla ta největší na celém světě. Pokaždé mě fascinovalo, jak čtenáři s otevřenou samozřejmostí předkládal ty nejstrašlivější a nejfantastičtější noční můry a pracoval s nimi s takovou něhou a citem, že jste se chvílemi přistihli při tom, že se vám ta hrůza vlastně líbí.

Dlouho jsem pak neměla potřebu od něj nic číst. Když pak v roce 2014 zemřel, přišlo mi trošku líto, že si od něj nebudu moct už nic dalšího přečíst. Koncem minulého roku mu však u nás vůbec poprvé, vyšla sbírka prvotin, které napsal v letech 1947 až 1955 a tak jsem si mohla připomenout dílo tohoto velikána latinskoamerické literatury.
.
Kniha se jmenuje podle jedné z povídek. Vypráví se v ní o muži a ženě, kteří se potkávají jen ve snu. Aby se potkali i v realitě a poznali se, smluví si heslo - slovní spojení  "oči modrého psa".


"Chtěl bych tě slyšet," prohlásil jsem. 
"Jestli se někdy setkáme, přitiskni ucho na moje žebra, až usnu na levém boku, a uslyšíš ozvěnu. Vždycky jsem si přála, abys to jednou udělal," pronesla. Slyšel jsem, jak si při těchto slovech zhluboka povzdychla. Prý roky nedělala nic jiného. Celý život zasvětila tomu, aby mě našla ve skutečném světě pomocí té poznávací věty: "Oči modrého psa". Chodila po ulicích a vyslovovala ji nahlas, což byl jediný způsob, jak ji říct jediné osobě, která ji mohla pochopit."


 Žena každý den hledá svoji lásku. Žije tím. A muž? Co myslíte....


Garcíova tvorba je silně ovlivněna jeho jihoamerickými kořeny. Připomíná mexický svátek mrtvých - oslavuje smrt a přijímá ji jako běžnou součást života, což může být pro Evropany trošku morbidní. Chlapec pohřbený pod pomerančovníkem, dívka, která kvůli své kráse nemůže v noci spát, žena, co se rozhodla vícekrát neusmát. Jeho surrealisticky laděné povídky jsou jako čarovný koktejl plný barev, chutí a vůní, který pijete se zavázanýma očima. Nikdy nevíte, do čeho jdete a co máte očekávat. Může se stát, že vám příběh na patře zanechá sladkou chuť naděje a pochopení a jindy na jazyku zůstane jen odporná pachuť zklamání.

Pokud se tuto knížku rozhodnete číst, připravte se na neobvyklou pouť autorovým zdeformovaným světem. Nic není rovně, vše je nějakým způsobem pokroucené a věci, které by vás v normálním životě děsily, jsou postavami příběhů přijímány jako běžná samozřejmost.

Přestože je kniha Garcií Márgueze tenoučká jak můj malíček, není to čtení na jeden večer. Prolíná se v ní přítomnost s minulostí, normální soupeří s šíleným a život se snoubí se smrtí. Stylem mi připomínala tvorbu japonského spisovatele Harukiho Murakamiho.  Povídky si vyžadují celou vaši pozornost a určité duševní rozpoložení.  Oči modrého psa se zkrátka musí zažít, uležet a vstřebat a teprve pak oceníte všechny odstíny emocí ukrytých pod povrchem.

Kdy Oči modrého psa rozhodně číst

• máte rádi latinskoamerickou literaturu
• surrealistické povídky jsou vaše oblíbené
• máte rádi knihy Harukiho Murakami

Kdy Oči modrého psa rozhodně nečíst

• máte strach ze smrti
• držíte se reálných věcí
• nemáte trpělivost

Za krásný surrealistický zážitek děkuji nakladatelství Odeon, mezi jejichž knihami najdete i Oči modrého psa.

O autorovi

Gabriel José García Márquez se narodil 6. března 1927 a zemřel 17. dubna 2014. Kolumbijský spisovatel a novinář píšící španělsky byl často označován jako nejdůležitější představitel tzv. magického realismu. Jeho dílo zahrnuje romány povídky, reportáže, scénáře i filmové kritiky.
Světové proslulosti dosáhl románem Sto roků samoty. V roce 1982 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.