úterý 29. května 2018

Co jsem si půjčila v knihovně a jaké to bylo


Kromě knížek, které mi chodí od nakladatelů, stíhám číst ještě knihy z práce. Poslední dobou se mi to krapet nakupilo, takže mi dovolte rychlý souhrn toho, co jsem v poslední době četla a jak se mi to líbilo.



Kořeny
Miika Nousiainen

Světe div se, kromě nervy drásajících krváků má severský svět literatury i svoji laskavější a humornější stránku. Po Babičce, která pozdravuje a omlouvá se a Muži jménem Ove nebo Kouzelníkově úniku z reality to jsou Kořeny. Tragikomický příběh dvou bratrů, kteří se díky náhodě a špatným zubním kanálkům dají dohromady a začnou hledat svoje další sourozence, které jejich čiperný tatínek rozesel po celém světě. Sympatický a nápaditý román z pera finského prozaika o tom, že krev je hustější než voda. Čte se jako víno a jeho hlavní hrdiny prostě nemůžete nemilovat.

"Ať se děje, co se děje, mámy dycky chtějí pro děti to nejlepší. I kdyby se to ve výsledku mělo obrátit posraným nahoru."



Dívka, která si četla v metru
Christine Féret-Fleury

Příběh ze sladké Francie o dívce, které čtení knih změnilo život. Hodně mi připomínala Čtenáře z vlaku v 6:27. Zajímavý nápad, trošku smutné čtení, ale s pozitivním koncem. Tuto knihu určitě ocení všichni fanoušci Amelie z Monmartru, milovníci Paříže a všichni ti, co věří, že knihy mají duši.

"A co se přihodí na straně 247?"
Na chvíli se rozhostilo ticho, jako kdyby se nad její otázkou zamyslel. Pak odpověděl:
"Na straně 247 to vypadá, že je všechno ztraceno. To je ten nejlepší okamžik, víte."



Houbařka
Viktorie Hanišová

Po Haně další příběh od české autorky, který mě hluboce zasáhl. Když to hodně zjednoduším, tak hlavní hrdinka utíká před svými démony do lesa, kde hledá houby, jejichž prodejem si vydělává na živobytí.  Autorka jen pomalu rozkrývá všechny její trampoty a důvody, proč se tak chová. Je to jako kdyby jste si místo krásných hříbků na povrchu začali všímat podhoubí, které dřímá ukryté pod mechem a skrytě prorůstá a ničí svoje okolí. Při čtení se dozvíte i pár mykologických tipů, takže kromě čtenářů, kteří mají rádi rodinná dramata, si přijdou na své i vášniví houbaři.

"Jako bych žila v minulosti, v každém koutu, v každé zásuvce na mě číhají vzpomínky. Vracejí mě do doby, kdy mi bylo devět let a já objevila v tátově košíku muchomůrku."



Trik
Emanuel Bergmann

Další zajímavá kniha, která se věnuje utrpení Židů za Druhé světové války z trochu jiného pohledu. Popisuje osudy malého amerického kluka z židovské rodiny, kterému se rozvádějí rodiče. Aby je dal dohromady, vyhledá vysloužilého kouzelníka, který ovládá tajemné "kouzlo lásky", a pokusí se ho přesvědčit aby mu pomohl. Příběh se odehrává ve dvou dějových linkách. Jedna se věnuje současnosti a druhá popisuje cestu mladého pražského žida, který těsně před válkou utekl s cirkusem a stal se z něj velký kouzelník, který vystupoval před samotným Hitlerem. Knížka mi stylem hodně připomínala Stoletého staříka nebo Himlerovu kuchařku. Trik je vtipný, dojímavý příběh střetu dvou generací - starého mrzutého podvodníka, který přežil  válku a chce mít klid a malého kluka, kterému pojem Holocaut absolutně nic neříká a jediné, co ho zajímá je, aby se jeho rodiče měli zase rádi. Moc se mi líbila bohatost jazyka a příjemný rytmus vyprávění. Opravdu vydařený překlad, který byla radost číst.

"Rifka si nyní musela poradit bez manžela a zjistila, že je to až překvapivě snadné. S podivem si uvědomila, že pokud šlo o domácnost, byl jí naprosto k ničemu. Přesto jí chyběl. Nikdy žádnou zbytečnost nepostrádala tak zoufale."



A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman

Nekorunovaný král dojemných příběhů a ždímač čtenářských emocí Fredrik Backman přichází s útlou knížečkou, jejíž text se už před nějakým časem objevil na jeho blogu. Vypráví o muži, který postupně přichází o paměť. Čtenář se ocitá v jeho hlavě a prožívá s ním frustraci ze ztráty vzpomínek na svoje nejbližší. Co vám budu nalhávat, ke konci i mě pár slziček ukáplo. I když je to krátký příběh (knížka má necelých 80 stránek), skvěle vystihuje co se děje, když člověk přichází o svoje vzpomínky. Navíc, pokud si knihu pořídíte, podpoříte nadaci Hjärnfonden, která shání finanční prostředky na výzkum nemocí postihujících mozek.


"Skoro každý dospělý chodí po světě plný lítosti z nějakého loučení a přál by si, aby se mohl vrátit v čase a rozloučit se líp"



Žádné komentáře:

Okomentovat