Název: UltiMatumAutor: Anders de la Motte
Nakladatelství: Euromedia Group, k.s. - Ikar
Rok vydání: 2016
Počet stránek: 408
Celkové hodnocení: ****
Nejnovější kniha Anderse de La Motteho je pokračováním konspiračního thrilleru MemoRandom. Kdo četl první část, ví, co má očekávat, kdo nečetl, měl by se stydět a rychle to dohnat (a nebo mrknout na recenzi TADY).
Příběh začíná pěkně ostře. Z jezera Mälaren je vyloveno lidské tělo. Naporcované na malé kousky a částečně už rozložené. Případ se dostane k rukám mladé a schopné inspektorky Julie Garielssonové. Na případu s ní spolupracuje civilista, právník Omar Amante. Zpočátku by se mohlo zdát, že je pro jejich dvojici spíš přítěží, ale postupně i zkušená Julia musí uznat, že jeho postupy jsou sice trochu jiné, ale vůbec ne hloupé.
"O krok ustoupila. Pak o další. Dveře od lednice se samy zavřely a ona zůstala stát s víkem v ruce.
Do kuchyně vešel Amante.
"Udělala jste kafe?" Setkal se s jejím pohledem a cukl sebou.
"Amante," Julia se ze všech sil snažila o klidný tón, "mohl byste mi, prosím vás, říct, proč máte v lednici hlavu naší mrtvoly?"
Tělo identifikují jako Davida Saraca, dvojitého agenta, který po těžkém úrazu hlavy ztratil paměť a i když závěrečnou divokou přestřelku z prvního dílu přežil, skončil jako chodící mrtvola na psychiatrickém oddělení. Jak se stalo, že policejní legenda skončila rozřezaná v pytlích na odpadky na dně jezera? A co s tím má společného policejní prezident a drogový gang? Julie s Omarem se urputně pustí do vyšetřování. Netuší však, že nitky sahají daleko výš....
Anders de la Motte se opět ukázal jako mistr konspiračních teorií. Šikovně mísí pravdu a lež a opět nám ukazuje, jak velkou roli našem světě hrají informace. U severských kriminálek se mi navíc líbí, že mají i jistý společenský přesah. Zde autor nastiňuje čtenáři morální dilema - zachovat se správně a jít s pravdou ven, nebo se stát "strážcem" tajemství a pustit se na tenký led obchodu s pravdou a lží?
UltiMatum mi přišlo o chloupek lepší než první díl. Začátek knihy sliboval divokou jízdu, a i když střed to krapet zbrzdil, závěr stál rozhodně za to. Opět chvíli trvalo, než jsem pochopila propletenec vztahů jednotlivých postav. Nejrůznější pletichaření, vydírání, lži a polopravdy se však na konci krásně vyjasnily a jednotlivá kolečka příběhu zapadla na svá místa, tak jak to má být.
UltiMatum sice navazuje na předchozí díl, přesto si myslím, že knihy lze číst i odděleně. Hlavní postavy jsou jiné než v MemoRandu, a i když některé informace autor čerpá z první knihy, dá se v průběhu čtení ledacos domyslet. Příběh má navíc pěkně uzavřený konec, takže se nemusíte bát, že byste nervózně vyhlíželi závěrečný díl, jen abyste se dozvěděli, jak to s hlavními postavami dopadne.
Knihu UltiMatum bych určitě nezařadila mezi jednoduché odpočinkové románky. Při čtení je nutné být ve střehu a dávat pozor, kdo má ke komu jaký vztah. Určitě bych ji doporučila čtenářům, kteří mají rádi náročnější příběhy z politického zákulisí a které baví nejrůznější složité konspirační teorie a spiknutí.
Příběh začíná pěkně ostře. Z jezera Mälaren je vyloveno lidské tělo. Naporcované na malé kousky a částečně už rozložené. Případ se dostane k rukám mladé a schopné inspektorky Julie Garielssonové. Na případu s ní spolupracuje civilista, právník Omar Amante. Zpočátku by se mohlo zdát, že je pro jejich dvojici spíš přítěží, ale postupně i zkušená Julia musí uznat, že jeho postupy jsou sice trochu jiné, ale vůbec ne hloupé.
"O krok ustoupila. Pak o další. Dveře od lednice se samy zavřely a ona zůstala stát s víkem v ruce.
Do kuchyně vešel Amante.
"Udělala jste kafe?" Setkal se s jejím pohledem a cukl sebou.
"Amante," Julia se ze všech sil snažila o klidný tón, "mohl byste mi, prosím vás, říct, proč máte v lednici hlavu naší mrtvoly?"
Tělo identifikují jako Davida Saraca, dvojitého agenta, který po těžkém úrazu hlavy ztratil paměť a i když závěrečnou divokou přestřelku z prvního dílu přežil, skončil jako chodící mrtvola na psychiatrickém oddělení. Jak se stalo, že policejní legenda skončila rozřezaná v pytlích na odpadky na dně jezera? A co s tím má společného policejní prezident a drogový gang? Julie s Omarem se urputně pustí do vyšetřování. Netuší však, že nitky sahají daleko výš....
Anders de la Motte se opět ukázal jako mistr konspiračních teorií. Šikovně mísí pravdu a lež a opět nám ukazuje, jak velkou roli našem světě hrají informace. U severských kriminálek se mi navíc líbí, že mají i jistý společenský přesah. Zde autor nastiňuje čtenáři morální dilema - zachovat se správně a jít s pravdou ven, nebo se stát "strážcem" tajemství a pustit se na tenký led obchodu s pravdou a lží?
UltiMatum mi přišlo o chloupek lepší než první díl. Začátek knihy sliboval divokou jízdu, a i když střed to krapet zbrzdil, závěr stál rozhodně za to. Opět chvíli trvalo, než jsem pochopila propletenec vztahů jednotlivých postav. Nejrůznější pletichaření, vydírání, lži a polopravdy se však na konci krásně vyjasnily a jednotlivá kolečka příběhu zapadla na svá místa, tak jak to má být.
UltiMatum sice navazuje na předchozí díl, přesto si myslím, že knihy lze číst i odděleně. Hlavní postavy jsou jiné než v MemoRandu, a i když některé informace autor čerpá z první knihy, dá se v průběhu čtení ledacos domyslet. Příběh má navíc pěkně uzavřený konec, takže se nemusíte bát, že byste nervózně vyhlíželi závěrečný díl, jen abyste se dozvěděli, jak to s hlavními postavami dopadne.
Knihu UltiMatum bych určitě nezařadila mezi jednoduché odpočinkové románky. Při čtení je nutné být ve střehu a dávat pozor, kdo má ke komu jaký vztah. Určitě bych ji doporučila čtenářům, kteří mají rádi náročnější příběhy z politického zákulisí a které baví nejrůznější složité konspirační teorie a spiknutí.
Kdy UltiMatum číst
- baví vás konspirační teorie a různá spiknutí
- líbí se vám příběhy kdy netušíte kdo je hodný a kdo zlý
- máte rádi uzavřené konce
Kdy UltiMatum nečíst
- nečetli jste první díl MemoRandom
- nemáte rádi pletichy
- jste důvěřiví
Podobné knihy
Za napínavý čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Ikar, v jejichž nabídce najdete i knihu UltiMatum.
O autorovi
Anders de la Motte se narodil v roce 1971. Bývalý policista, poté šéf ochranky jedné z největších IT firem, pracuje momentálně jako mezinárodní konzultant bezpečnostních služeb. Trilogií thrillerů Game, Buzz a Bubble, jež reprezentují novou, originální vlnu švédské kriminální literatury, dokázal zaujmout kritiky a čtenáře ve dvaceti sedmi zemích, a to i díky tomu, že se vydal jinou cestou než tradiční drsné, tíživé severské detektivní příběhy. V roce 2015 u nás vyšel jeho román MemoRandom, na který navazuje jeho nejnovější kniha Ultimatum.
Knihy jsem zaregistrovala, ale nijak jsem se po nich zatím nepídila. Nicméně by mě mohly oslovit :)
OdpovědětVymazatUvidíš, třeba se budou líbit. Je to hodně propletné, ale líbilo se mi, že jsem se v tom úplně neztratila a nakonec to všechno seplo :-)
Vymazat