Název: Poprask v sýrové uličce
Autor: Robert Fulghum
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2016
Počet stránek: 156
Na letošní dovolenou v Krkonoších jsem si přibalila knížku od Roberta Fulghuma a rozhodně jsem neprohloupila. Příběhy o Billy Broukovi, božstvu se sloní hlavou, opičí taneční partnerce, žvýkačkách, medvědovi nebo třeba o obyčejné lžičce na cereálie mě dokázaly dojmout i rozesmát.
Knížka obsahuje přesně 32 povídek o životě a ze života. Krátká zamyšlení, jemné postřehy a taky například vyprávění o Hráčích ....
"Copak by sis dal, brouku, k večeři?"
"Co takhle dušené jehněčí a jako moučník pekanový koláč?"
"Pekanový koláč? Odkdy ty jíš pekanový koláč?"
Rozhovor k němuž došlo minulý čtvrtek u konzerv s polévkami - v obchodě se zdravou výživou v Durangu v Coloradu.
Tu počáteční otázku položila elegantní šedovlasá dáma něco přes šedesát.
Snaží se zorientovat v nepřeberné nabídce na regálu s polévkami.
Podívá se na mě přes rameno.
Otáčí se a směje se.
"Jejda, vy nejste můj manžel. Promiňte."
"Na ten koláč moc rád přijdu,"povídám.
Pořádně si mě prohlíží.
Znovu se zasměje.
"No že jste to vy..."
"Budu se muset zeptat manželky,"já na to.
V tu chvíli přichází její manžel. Elegantní holohlavý pán, lehce přes šedesát.
"Balí mě vaše žena,"povídám. "Chce mi upéct pekanový koláč."
Směje se.
"To ona umí. Taky mě takhle uhnala. A vždycky jí říkám, že kdyby našla někoho lepšího, než jsem já, klidně se vytratím. Koláč je skvělá návnada."
Smějeme se.
Lidem jako jsou tihle dva, říkám Hráči.
Lidem pohotovým, vtipným a hravým.
Takoví se vždycky ochotně přidají ke společenské hře - jen aby se nenudili.
I když se zpravidla vůbec neznají, Hráč prostě jiného Hráče jaksi vycítí.
Prozradí je nepatrný úsměv a čertovský plamínek v očích.
Kdybych byl někdy jakýmsi Noemem a stavěl při povodni archu, za cestující bych si vybral Hráče, například tenhle manželský pár."
Poprask v sýrové uličce rozhodně není žádná přeslazená limonáda, která se snaží na vás za všech okolností udělat dojem. Autor v ní popisuje všední maličkosti, viděné očima hravého dítěte s něžným úsměvem smutného klauna. Ukazuje vám věci a situace, nad nimiž stojí za to se zastavit a zamyslet. Nevnucuje se a přesto se vás svým způsobem dokáže dotknout přímo u srdce.
Fejetony Roberta Fulghuma jsou především o jeho životě, o jeho vnímání světa a přesto se jeho myšlenky dají převést i do všeobecné roviny. V jeho tvorbě naleznete množství životní moudrosti a jeho knížky patří k té malé skupince titulů, které jsem ochotná číst víc než jednou. Setkání s autorem na představení Listování bylo velice milé a dodnes mě mrzí, že jsem nesebrala odvahu a neřekla si o tanec. Inu, mi plaší lidé to nemáme v životě snadné...
Poprask v sýrové uličce není knížka, kterou byste měli číst jedním dechem. Je jako dobře namíchaný osvěžující letní koktejl, který není dobré pít na ex, ale je lepší si pomalu vychutnat každý doušek. Knihu určitě ocení všichni milovníci krátkých citlivých filozofických zamyšlení nad všedními drobnostmi. Fejetony jsou navíc doplněny půvabnými ilustracemi, které vkusně doplňují celkovou náladu knihy. Ideální čtení na dovolenou, které vás nepohltí, ale příjemně naladí, osvěží a vy začnete vidět svět kolem vás jinýma očima.
Robert Lee Fulghum se narodil 4. června 1937 v městečku Waco v Texasu. Je to člověk mnoha povolání a schopností. Má několik vysokoškolských diplomů, ale mluví o sobě jako o samoukovi, jehož něčemu naučila teprve škola života.
Čtyřikrát objel svět, strávil dlouhý čas jako mnich v zen-budhistickém klášteře. Během svého života vystřídal velké množství povolání, mimo jiné pracoval i jako kovboj na statku v Texasu, nějakou dobu byl zaměstnaný u firmy IBM, pak také jako barman nebo třeba učitel hry na kytaru a ovládá hru na mandocello. Posledních 20 let rovněž učí kreslení.
Popularitu si po celém světě získal především svými knížečkami s drobnými úvahami. Nejznámější z nich je asi Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Prvního vydání se prodalo 14 milionů knih v 93 zemích.
Knížka obsahuje přesně 32 povídek o životě a ze života. Krátká zamyšlení, jemné postřehy a taky například vyprávění o Hráčích ....
"Copak by sis dal, brouku, k večeři?"
"Co takhle dušené jehněčí a jako moučník pekanový koláč?"
"Pekanový koláč? Odkdy ty jíš pekanový koláč?"
Rozhovor k němuž došlo minulý čtvrtek u konzerv s polévkami - v obchodě se zdravou výživou v Durangu v Coloradu.
Tu počáteční otázku položila elegantní šedovlasá dáma něco přes šedesát.
Snaží se zorientovat v nepřeberné nabídce na regálu s polévkami.
Podívá se na mě přes rameno.
Otáčí se a směje se.
"Jejda, vy nejste můj manžel. Promiňte."
"Na ten koláč moc rád přijdu,"povídám.
Pořádně si mě prohlíží.
Znovu se zasměje.
"No že jste to vy..."
"Budu se muset zeptat manželky,"já na to.
V tu chvíli přichází její manžel. Elegantní holohlavý pán, lehce přes šedesát.
"Balí mě vaše žena,"povídám. "Chce mi upéct pekanový koláč."
Směje se.
"To ona umí. Taky mě takhle uhnala. A vždycky jí říkám, že kdyby našla někoho lepšího, než jsem já, klidně se vytratím. Koláč je skvělá návnada."
Smějeme se.
Lidem jako jsou tihle dva, říkám Hráči.
Lidem pohotovým, vtipným a hravým.
Takoví se vždycky ochotně přidají ke společenské hře - jen aby se nenudili.
I když se zpravidla vůbec neznají, Hráč prostě jiného Hráče jaksi vycítí.
Prozradí je nepatrný úsměv a čertovský plamínek v očích.
Kdybych byl někdy jakýmsi Noemem a stavěl při povodni archu, za cestující bych si vybral Hráče, například tenhle manželský pár."
Poprask v sýrové uličce rozhodně není žádná přeslazená limonáda, která se snaží na vás za všech okolností udělat dojem. Autor v ní popisuje všední maličkosti, viděné očima hravého dítěte s něžným úsměvem smutného klauna. Ukazuje vám věci a situace, nad nimiž stojí za to se zastavit a zamyslet. Nevnucuje se a přesto se vás svým způsobem dokáže dotknout přímo u srdce.
Fejetony Roberta Fulghuma jsou především o jeho životě, o jeho vnímání světa a přesto se jeho myšlenky dají převést i do všeobecné roviny. V jeho tvorbě naleznete množství životní moudrosti a jeho knížky patří k té malé skupince titulů, které jsem ochotná číst víc než jednou. Setkání s autorem na představení Listování bylo velice milé a dodnes mě mrzí, že jsem nesebrala odvahu a neřekla si o tanec. Inu, mi plaší lidé to nemáme v životě snadné...
Poprask v sýrové uličce není knížka, kterou byste měli číst jedním dechem. Je jako dobře namíchaný osvěžující letní koktejl, který není dobré pít na ex, ale je lepší si pomalu vychutnat každý doušek. Knihu určitě ocení všichni milovníci krátkých citlivých filozofických zamyšlení nad všedními drobnostmi. Fejetony jsou navíc doplněny půvabnými ilustracemi, které vkusně doplňují celkovou náladu knihy. Ideální čtení na dovolenou, které vás nepohltí, ale příjemně naladí, osvěží a vy začnete vidět svět kolem vás jinýma očima.
Kdy Poprask v sýrové uličce rozhodně číst
- díváte se na svět kolem sebe tak trošku jinak než ostatní
- radujete se z drobností
- jste rádi na světě
Kdy Poprask v sýrové uličce rozhodně nečíst
- nejste fanda povídkových knih
- máte fobii z klaunů
- okolní svět vás moc nezajímá
O autorovi
Robert Lee Fulghum se narodil 4. června 1937 v městečku Waco v Texasu. Je to člověk mnoha povolání a schopností. Má několik vysokoškolských diplomů, ale mluví o sobě jako o samoukovi, jehož něčemu naučila teprve škola života.Čtyřikrát objel svět, strávil dlouhý čas jako mnich v zen-budhistickém klášteře. Během svého života vystřídal velké množství povolání, mimo jiné pracoval i jako kovboj na statku v Texasu, nějakou dobu byl zaměstnaný u firmy IBM, pak také jako barman nebo třeba učitel hry na kytaru a ovládá hru na mandocello. Posledních 20 let rovněž učí kreslení.
Popularitu si po celém světě získal především svými knížečkami s drobnými úvahami. Nejznámější z nich je asi Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Prvního vydání se prodalo 14 milionů knih v 93 zemích.
Na tuhle knížku se chystám, a fakt se na ni těším. Fulghuma mám moc ráda a ještě jsem od něj nečetla nic, co by mě zklamalo - věřím, že tady to nebude jinak. Už ukázka vypadá sympaticky a správně Fulghumovsky :)
OdpovědětVymazatJá si ji náramně užila. Tak ať se líbí 😉
Vymazat