Hausfrau

Název: Hausfrau

Autor: Jill Alexander Essbaum

Nakladatelství: Euromedia Group k.s. - Ikar

Rok vydání: 2016 

Počet stránek: 256

Celkové hodnocení: *****

Ve svém krátkém životě jsem už toužila po ledasčem, nikdy mě ale nenapadlo, chtít být ženou v domácnosti. Tak nějak dost dobře nechápu dívky, jejichž největším snem a cílem je dobře se provdat a nemuset až do konce života hnout prstem. Asi proto mě tento titul zaujal. Jaké to je, být "ženou domácí"?

Anna má 38 let, tři děti a manžela. Je Američanka, ale vzala si Švýcara a několik let s ním žije v jeho rodné zemi. Bruno je chytrý schopný muž a pracuje v bance. Anně s dvěma syny a malou dcerkou pomáhá tchýně, takže Anna má volného času, který může věnovat sobě, dostatek. Evidentně však není spokojená. Ve Švýcarsku je sice již několik let, ale stále si připadá jako cizinka. Pořádně neumí jazyk, nemá přátele, připadá si izolovaná. I když to mezi ní a manželem přímo nejiskří, mají spolu celkem pohodový a klidný vztah. Teoreticky by měla být spokojená, přesto však hledá útěchu v náruči jiných mužů.

"Sex měla a zároveň neměla ráda, potřebovala ho i nepotřebovala. Zaujímala k němu rozporuplný postoj, v němž se na jedné straně odrážela pasivita, na druhé všudypřítomný hlad po rozptýlení. A taky toužila, aby ji někdo chtěl.
O tom, že někomu bude připadat žádoucí, snila od dívčích let, ale po rozptýlení hladověla teprve v poslední době. Kvůli drobným bodnutím a příkořím, jež v posledních deseti letech musela snášet od Bruna, zaujala k životu určitý postoj a z nudy si osvojila jisté zvyky. Ty ovšem Brunovi vyčítat nemohla. V každém případě jí stejně jako schopnost vykouzlit na tváři zdánlivě upřímný úsměv pomáhaly se s manželstvím nějak vyrovnat."

V Anniných avantýrách jde většinou jen o sex. O svých milencích toho moc neví, ani ji to nezajímá. Řídí se heslem - užít si a nijak víc se citově nevázat. Nemá problém mít i více mužů současně. Léčí si tak svůj pocit prázdnoty, i když tuší, že to není řešení. Když se pak náhodou přece jen zamiluje zjistí, že narazila na protějšek, který přistupuje ke vztahu s vdanou ženou stejně pragmaticky jako ona ke svým milencům a že pro něj byla jen nezávazným flirtem. A bohužel tím Annino trápení nekončí...


V první řadě musím pochválit první dojem, který na mě knížka udělala. Už dlouho jsem neviděla tak krásně zpracovanou obálku. Navíc plasticky vystupující vzor na "košilce" přímo láká k pohlazení. Červené písmo na bílém papíře pak podtrhuje celkovou dramatičnost děje. Zkrátka a dobře, tato kniha se graficky moc povedla a plně si zaslouží moje obdivné aaaaach.

Ale pojďme k obsahu. Autorka nám ve svém vyprávění představuje tři podoby Anny. Anna v domácnosti s rodinnou, Anna na psychoanalýze a Anna se svými milenci. Poznáváme tak její různé tváře, které se skládají v jednu komplikovanou a složitou bytost. Při čtení knihy se navíc dozvíte spoustu zajímavostí co se týče němčiny, mentality Švýcarů, hoření a psychoanalýzy.

Celý příběh se točí jen a pouze kolem hlavní postavy. Anna na mě působila jako nesmírně rozporuplná osobnost plná protikladů. Svoje milence má jen na uspokojení svojí touhy, přesto je schopná se hluboce zamilovat a trpět. Má přítelkyně, rodinu a přesto se cítí osamělá a nešťastná. Snaží se dát svému životu nějaký řád, vzít svůj osud do vlastních rukou, ale schází jí patřičné odhodlání a tak opět sklouzává  do zajetých kolejí. Chová se hodně pasivně a nechává se vláčet okolnostmi. Neustále žije ve lži a postupně ztrácí samu sebe.

Při čtení jsem se snažila zjistit, kde se stala v Annině životě chyba. Ze začátku mi přišla jako znuděná panička, která má příliš volného času a tak vymýšlí, jak by si ho ukrátila. Přesto jde z jejího chování vytušit i jistý druh hlubokého smutku a zoufání. Jaký byl její život před tím, než poznala Bruna? Měla nějaké koníčky, záliby, svůj vlastní život? Ráda šila. Proč přestala? Jakoby z ní cizí prostředí vysálo všechnu energii, vůli a radost ze života a jako robot mechanicky provádí základní úkony ke kterým je určená a jediným jejím rozptýlením je sex. Když pak na chvíli nalezne lásku, nejsou její city opětovány a tak se vrací zpět k tomu co zná - k nudnému a bezpečnému životu ženy v domácnosti a svým milencům.

Při čtení jsem měla pocit, jako by jsem sledovala vodní hladinu, která je hladká jako zrcadlo, pokojná a možná i trošku nudná. Najednou ji však za doprovodu velkého dramatického gejzíru rozčísne kámen. Voda se postupně zklidní a když už máte konečně pocit, že se hladina vrací opět do původního stavu, přiletí další kámen... Zpočátku mi knížka přišla neskutečně jednotvárná. Postupně však po mě autorka "házela" tak divoké dějové zvraty, že jsem v průběhu čtení několikrát kompletně změnila názor na situaci i na jednotlivé postavy. V této knize nic není jenom černé nebo jenom bílé. Je až děsivé, když pak vidíte, co všechno Anna svým lhaním a pasivitou způsobila. Jak moc dokázala ublížit sobě i svým blízkým jen tím, že neměla odvahu vzít svůj život do vlastních rukou a postavit se životu čelem.

Knížka Hausfrau je velice otevřenou sondou do duše ženy, která začala lhát a bohužel si neuvědomila, že každá lež dřív nebo později vypluje na povrch a unést pravdu bývá mnohdy velice těžké....

Kdy Hausfrau rozhodně číst

• baví vás spíš psychologické romány
• máte rádi příběhy o životě cizinců
• rádi se nimráte v mezilidských vztazích

Kdy Hausfrau rozhodně nečíst

• jste žena v domácnosti
• podvádíte manžela
• máte pocit, že nevěra je normální

Za zajímavý a poučný zážitek děkuji internetovému knihkupectví Bux.cz, kde kromě dalších skvělých titulů najdete také Hausfrau.

O autoroce

Jill Alexander Essbaum se narodila v roce 1971 v Bay City v Texasu. Je autorkou několika básnických sbírek. Její básně byly dvakrát zařazeny do sborníku The Best American poetry a do antologie The Best American Erotic Poems: From 1800 to the Present. Získala cenu Bakeless Poetry a dvakrát obdržela literární stipendium od nadace National Endowment fort the Arts. Essbaum je členkou profesorského sboru Kalifornské univerzity v Riverside, kde vyučuje poezii.

Hausfrau je její první román.