Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2016
Počet stránek: 267
Celkové hodnocení: ****
Dva páry mladých lidí se psem se vydají z přístavního města Reykjavík na výlet na planinu středního Islandu. Cestou zabloudí v mlze, sjedou z cesty a narazí do osamělého domu. Jeho obyvatelé, podivná stařena a starý pomatený muž, jim nabídnou útočiště a pomoc. Naši turisté se snaží co nejrychleji dům opustit a dostat se do civilizace. To však není tak jednoduché....
"Do prdele," zabručel Egil, obešel auto a zavrtěl hlavou. Hrafn si lehl na břicho, aby se podíval pod auto, a Egil udělal totéž na druhé straně. Uprostřed pod autem na straně spolujezdce zela v zemi hluboká díra, do které najeli a zase se z ní vyhoupli. Její přední okraj byl tak ostrý, že pneumatika při nárazu praskla.
"Zasranej krám," zamumlal si Egil pro sebe, vstal a oprášil se. Cesta vedla mezi dvěma kamenitými návršími a byl to pravděpodobně jediný úsek, kde by se nedalo jet mimo ni. Trygg upřeně pohlížel k jednomu návrší, tiše skučel a ocas měl stažený mezi zadní nohy."
Celý příběh se odehrává na poměrně malém území a je postavený především na osobnostech hlavních postav. Hrafn, bohatý, sebestředný alkoholik, jeho žena Vigdís, která přišla v mládí o maminku a stala se psychoterapeutkou, zakomplexovaný, nemilosrdný a nemorální Egil, který pokukuje po Hrafnově ženě a mladá nymfomanka a novinářka Anna, která trpí pocity méněcennosti a má sklony k sebepoškozování. Popravdě ani jedna z postav mi nepřirostla k srdci. Všechny mě více či méně lezly na nervy a kdybych si měla vybrat, koho bych si zvolila za přítele, byl by to s největší pravděpodobností pes Trygg.
Mezi touto opravdu nesourodou čtveřicí panují už od začátku výletu napjaté vztahy. Pojí je pouze staré přátelství mezi Hrafnem a Egilem, které před lety neslavně skončilo a které se oba muži snaží obnovit. Když se pak dostanou do problémů, vyplují všechny staré křivdy opět na povrch.
Autorovi se podařilo vytvořit vskutku netradiční psychologický thriller s mystickými prvky. Záhadní tvorové, kteří se v příběhu objevují, jsou úzce spjati s islandským folklórem. Nutno dodat, že severští skřítkové rozhodně nejsou žádní růžolící trpaslíčci z babiččiny zahrádky. Islandská krajina je nehostinná a drsná a tak i nelidské bytosti z lidových pověstí se s ničím a s nikým nemazlí. Z velké části to jsou divoká zvířata, která bez slitování koušou, škrábou, trhají a zabíjejí.
Napětí mezi hrdiny, nemožnost odejít z planiny, tajemné divoké bytosti, to vše v knize graduje až k opravdu drsnému konci. Povahy jednotlivých postav, různým způsobem pokroucené, poškozené, navzájem bojují proti sobě a zároveň se snaží chránit sebe sama před prapůvodním zlem ukrytým kdesi v pustině. Neutěšená situace tak prověří charakter hlavních hrdinů a bez slitování odhaluje všechny jejich nedostatky. Přidáním mystických prvků a až hororově laděných scén tak vznikl napínavý koktejl, za který by se nemusel stydět ani Stephen King.
S knihou jsem si užila na horské chalupě pár bezesných nocí, kdy jsem prostě musela číst dál, abych zjistila, co najdou v opuštěné vesnici, nebo co se stane, když hlavní hrdina vleze kam nemá. V paneláku bych čtení asi tolik neprožívala, ale v cizím domě poblíž lesa jsem se několikrát přistihla, že v nočním tichu s očima dokořán napjatě poslouchám, jestli chatu neobcházejí divoké lišky. Takže pokud potřebujete krapet pocuchat nervy, baví vás nimrat se v lidských povahách a nevadí vám syrové násilí s náznaky mystiky, je pro vás Planina ta správná volba.
Kdy knihu Planina rozhodně číst
- rádi se "bezpečně bojíte"
- líbí se vám psychologicky laděné příběhy
- jste zastánci divoké přírody
Kdy knihu Planina rozhodně nečíst
- vadí vám násilí na lidech i na zvířatech
- bojíte se lišek
- skřítci a jiná mystická havěť vám nahání hrůzu
Za mrazivý čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Kniha Zlín, kde mimo knihy Planina najdete i další skvělé knihy od severských autorů.
O autorovi
Steinar Bragi Guðmundsson se narodil v roce 1975 v Reykjavíku. Studoval literární vědu a filozofii, studia ale nedokončil. Spisovatelskou dráhu zahájil básnickou tvorbou, která se vyznačovala kombinací humoru a brutality. Jeho první román se jmenoval Věž. Byl výrazně symbolický a prodchnutý apokalyptickou atmosférou. Podobná témata se objevují i v jeho další tvorbě (Svěř se loutkám, Sluneční lidé, Velkolepé tajemství Světa). Mezinárodním ohlas si získal románem Ženy, v němž slouží příběh s prvky science fiction jako zrcadlo současného světa. Skutečnost a fantazie se prolíná i v jeho úspěšné sbírce novel Nebe nad Þingvellir.
Tak to vyzerá nakoniec dosť dobre. Trošku som sa tej témy bála, keď som si čítala anotáciu, ale časom asi o knihe pouvažujem. Koniec koncov, je to na Islande a to je výnimočná krajina. Ak sa do toho primieša trochu miestneho folklóru a mystiky, možno sa i niečo podozvedám :)
OdpovědětVymazatNo nečekej žádné lekací scény, tohle je spíš takové syrové psycho. Inu drsný kraj, drsný mrav ;-)
VymazatPřiznám se, že jse stejně jako Orvokki po dočtení anotace neměla úplně tendenci knihu číst, dokonale mě ale namotala zmínka o islandském folklóru, takže jí nakonec zkusím. Krváky nemám ráda, naopak psychologické horory mi sedí vážně hodně, takže myslím, že tahle kniha by mohla být to pravé :)
OdpovědětVymazatKrve tam moc není, i když pár opravdu drsných momentů by se našlo. Ale je to spíš jak koupelnová scéna ve filmu Psycho - víš že ji vraždí, ale přímo nic vidět není.
Vymazathttp://kniznirecenzeetc.blogspot.cz/2016/08/steinar-bragi-planina.html
OdpovědětVymazat