pondělí 6. února 2017

Deník fejsbukové matky pokračuje...

Název: Deník fejsbukové matky pokračuje...
Autor: Lucie Nachtingallová
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017 
Počet stránek: 207









Celkové hodnocení: *****



Když jsem byla na mateřské dovolené, začala jsem po večerech trošku víc brouzdat internetem. Postupem času jsem zjistila, že se v této virtuální síti na všelijakých fórech a debatních skupinách pohybují nejrůznější typy maminek. Tvořilky, kulinářské bohyně, mamky začátečnice, zkušené matky rodu, matky vážné, seriozní i slepičí prdelky. No a taky tam najdete matku fejsbukovou alias Lucii Nachtigallovou. 

Zdroj Deník fejsbukové matky


Před rokem jí vyšla kniha, Deník fejsbukové matky, která obsahovala statusy uveřejněné na její facebookové stránce v letech 2009 - 2011. Její druhá knížka, Deník fejsbukové matky pokračuje... , navazuje na předchozí díl a dozvíte se v ní, co se s Lucií a její rodinou dělo v letech 2012 - 2013.

Opět se tedy můžete těšit na divokou směsici náhledů do života Natingallovic rodinky. Máma Lucie, táta František, dvojčata Viktorka a Fanda společně s nejmladší Bětuškou vám svými hláškami polechtají bránici a donutí vás k divokému přitakávání a vzpomínání na vlastní podobné rodinné historky.


Čeká vás matka motivující....

"Matka:"A když se budeš, Fanoušku, hezky učit, můžeš dělat takové povolání, které tě bude bavit."
Fanda: "Nepotřebuju se dobře učit. Budu Zeus s laserovým mečem!"

.... výchovná....

"Matka: Víte, že se nemáte přibližovat k rybníku? Led už se rozpouští, mohli byste se utopit."
Viki: "Neboj mami, my jsme tam už včera byli a v pohodě - strčili jsme tam nejmenší Bětku, a když ji to udrželo, tak jsme tam vlezli taky!"

.... i chápavá a milující.

"Najdu syna, kterak pláče u smrdutého rybníčku s lekníny. Na dlani má malého obojživelníka.
Fanda: "Dal jsem jí už sedm pusinek a furt je z ní ropucha a ne princezna!"


Chybět nebudou ani veselé zážitky z autorčiných podnikatelských začátků ....

"Vzala jsem s sebou na jednání o pohádkovém lesu na jeden z českých zámků i kašlající dceru. Paní kastelánka nebyla z nejrychlejších, tak se povídání táhlo.
Bětka: "Maminko, já už chci jít do zahrady, už se s tím pánem rozluč."
Matka: "Bětulinko, to není pán, ale paní kastelánka. Vydrž!"
Bětka: "Je to pán, má kníra."
A mám po kšeftu!"

Jako bonbonek na závěr vás čeká pár rodinných receptů, netradiční výlet a návod na hru Krvavé koleno.

Zdroj Deník fejsbukové matky


Fejsbukovou matku jsem objevila teprve před rokem a musím se přiznat, že jsem jejím příspěvkům propadla a pravidelně je sleduji. Autorka je totiž nejenom krásná a chytrá ženská, je i úžasně pozitivní, vtipná a hravá. Má v sobě obrovskou dávku laskavého humoru, nadhledu a energie, kterou dokáže posílat dál, i když jí třeba zrovna není úplně nejlíp.

Musím se přiznat, že tak trochu závidím Lucčiným dětem. Lucie Nachtigallová je totiž máma, kterou by si přál mít doma snad každý. Chytrá, zodpovědná, milující, holka do nepohody svolná pro každou lumpárnu, které není zatěžko zasmát se vlastní nedokonalosti. Myslím, že začít podnikat v organizování pohádkových lesů byl naprosto geniální nápad a že tento "obor" je pro ni šitý jak na míru.


Zdroj Velká dobrodružství

Kniha složená z facebookových statusů se může zdát jako velice podivný literární útvar. Autorka však ukázala, že i takovéto dílo může mít na trhu svoje místo a že může být dokonce označováno jako bestseller.

Čtení jsem si, stejně jako u předchozího dílu, skvěle užila. Veselé historky z autorčina života, mi po celou dobu udržovaly pusu roztaženou od ucha k uchu. Navíc je vždycky fajn zjistit, že i v jiných rodinách se dějí bláznivé věci. Člověk pak má pocit, že není na všechny ty trampoty sám.

Asi nejlepší na celém Deníku fejsbukové matky je skutečnost, že stále pokračuje. Každý den najdete na její facebookové stránce nový status nebo video. Například "Co jsme hráli před sámoškou" vřele doporučuji nastudovat. Připomněla jsem si svoje dětství a na místním pískovišti jsem teď za děsnou frajerku ;-)

Na úplný závěr mi ještě dovolte pochválit skvěle zvolenou barevnost obálky. Konečně někoho napadlo, že fialová, modrá a zrzavé vlasy se k sobě skvěle hodí a já nemám pocit, že to jsou jen moje oblíbené barvy!!!



Kdy knihu Deník fejsbukové matky pokračování... rozhodně číst
  • jste na mateřské dovolené
  • líbil se vám předchozí díl 
  • ujíždíte na filmech Marie Poledňákové


Kdy knihu Deník fejsbukové matky pokračování... rozhodně nečíst
  • nesnášíte děti
  • myslíte si o matkách na mateřské, že to jsou tupé slepice
  • facebook a podobné sociální sítě považujete za ďáblův vynález



Podobné knihy


Za výbuchy smíchu při čtení děkuji nakladatelství Omega, které mi knihu Deník fejsbukové matky pokračování... poskytlo k recenzi a kterou si můžete zakoupit v  knihkupectví Knihy Dobrovský.

O autorce


Lucie Nachtigallová se narodila v roce 1977. Absolvovala Fakultu sociálních věd UK. Do tištěných médií přispívala jako novinářka už od šestnácti let. Postupně zastávala post produkční, dramaturgyně a šéfredaktorky pro řadu českých deníků, časopisů a televizí. Mnoho let žila a pracovala ve Velké Británii, Španělsku a Itálii. Mimo jiné natáčela pro americkou televizní společnost CNBC dokumentární sérii The Players o nejbohatších podnikatelích světa. Je spolumajitelkou firmy Velká dobrodružství. Z manželství s Františkem Nachtigallem, který působí v médiích, má tři děti (dvojčata Viktorku a Františka a dcerku Bětušku). Pokud zrovna neleze s dětmi po horách, necvičí pilates a nejezdí na koni píše příspěvky o svých peripetiích na FB profil Deník fejsbukové matky.

4 komentáře:

  1. Moc hezký článek. Já o denících četla, ale neměla potřebu je koupit a číst. Lucku taky sleduji na FB a to mi stačí. Je opravdu moc fajn.

    Narozeninová giveaway

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky. Já bych její knížky přirovnala k pomyslné třešničce na dortu. Jsou tam statusy a bonusy, které na FB nenajdeš a navíc - dají se číst i bez přístupu na internet ;-)

      Smazat
  2. Moc Vám děkuji, Jitko :) Takovéto recenze bych mohla číst furt :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Není za co. Já bych zas mohla furt číst takové knížky ;-)

      Smazat