Děvčátko s urnou

Název: Děvčátko s urnou
Autor: Ta Vod eS
Nakladatelství: Nuridius
Rok vydání: 2014
Počet stránek: 170









Celkové hodnocení: *****

Cítili jste někdy potřebu udělat něco zásadního, totálně ztřeštěného, co vybočuje z kolejí všedního dne, aby jste se posunuli v životě kupředu? Právě o tom je příběh, který rozehrává velice vtipnou a čtivou formou Ta Vod eS  ve své knížce Děvčátko s urnou.

Děj knihy leží hned ve třech časových rovinách. Nejdříve potkáváme Danu jako nesmělou studentku estonské filologie. Po zkoušce se chce s kamarádkami odreagovat. Na diskotéce potká zpěváka Jakuba. Je z toho láska jako trám zakončená svatbou a těšením se na první miminko.
Dále se setkáváme s Danou jako dospělou ženou. Žije s mužem v malém domku a je hrdou a často velmi unavenou maminkou dvou kluků jako buků, Davídka a Lukáška. Drobečci jí dávají pořádně zabrat a Dana pomalu neví, kde jí hlava stojí.
Do třetice poznáváme Danu jako malé děvče, které vyrůstá, společně s bratrem, s paranoidní schizofrenickou matkou, která je posedlá prospěchem svých dětí.

"Počkej chvíli", odbyde Petra nervózně dcerku a pokračuje v hledání. Konečně pod linkou najde stříbrné plato s léky. Tady jsou, pomyslí si s úlevou a třesoucíma rukama vymáčkne z plata jednu pilulku. Natočí skleničku vody, pilulku spolkne a zapije. Pak se podívá na zbytek prášků a zarazí se. Jeden chybí! Určitě jich tam bylo šest. A teď jsou tu jen čtyři!
"Danuško, nespapala jsi mi jeden prášeček?" zeptá se holčičky, která hladově pokukuje po rohlíku ležícím v ošatce na lince.
"Ne, mami," odpoví a dál upírá oči na rohlík.
"Určitě ne?"
"Ne."
"To není možný. Já myslím, že jsi jeden spapala."
"Nespapala, maminko,"odpoví Dana netrpělivě.
"Pojď, holčičko, musíme to z tebe dostat," řekne Petra a vezme Danu za ruku.
"Kam jdeme?" zeptá se trochu podezíravě Dana.
"Na záchod. Musíš ten prášek vyblinkat," odpoví Petra.
"Ale já nic nesnědla!" protestuje Dana.
"No ale kdyby náhodou..." řekne jí Petra a otevře umakartové dveře. V těsné kabině pak Danu postaví před sebe a strčí jí prst do krku.
"Mami, to né! Auuu!" křičí Dana a vzpírá se.
"Já nechciííííí!" volá, ale není jí to nic platné. Petra má větší sílu. 
Po chvíli spláchne, umyje Daně v koupelně ruce a pusu a propustí ji.
"Chceš ten rohlíček?"zeptá se sladce dcery.
"Už nechci! Jdu si hrát," odpoví nazlobeně a odejde do svého pokoje.
Petra vzdychne a pak pokrčí rameny. Vrátí se do kuchyně a tam chvíli přemýšlí. Co to vlastně chtěla? Už ví. Vzít si ten prášek. Sebere z kuchyňské linky plato, vymáčkne pilulku, natočí vodu, polkne a zapije. Vůbec si neuvědomuje, že už je to za dnešek třetí meprobamat."

Danina matka je už devět let po smrti. Dana dospěla, založila si vlastní rodinu. Stále však nad ní visí matčin stín. Rozhodne se proto pro radikální řez a odjede na vlastní pěst do Berlína, kde strávila její matka s otcem líbánky. Umane si rozprášit popel svojí maminky v místech, kde byla ještě zdravá a šťastná.

Děvčátko s urnou rozhodně není žádný tuctový příběh. Při čtení jsme si připadala jak na horské dráze, s tím, že jsem neměla ponětí, jestli poletím nahoru nebo dolů. S lehkým nadhledem a vtipem se před vámi rozvíjí příběh, z kterého chvílemi až běhá mráz po zádech. Do jisté míry autobiografické vyprávění ukazuje jak autorčin smysl pro humor, tak i nadání pro dramatické zvraty a překvapivé zápletky. Oceňuji taky jistou bezprostřednost vyprávění.
Celkově mi kniha přišla velice podařená. Zaujala neotřelou zápletkou, sympatickým humorem a typicky ženským pohledem na věc. Skvělé dialogy, trefně vylíčené problémy ženy na mateřské dovolené. Děj měl švih a spád, měla jsem problém se od čtení odtrhnout.

Ráda bych poděkovala autorce, že měla tu odvahu a svěřila mi do rukou svoje dítě, moc si toho vážím. Vy si e-knihu Děvčátko s urnou můžete pořídit za vcelku rozumný peníz ZDE a nebo třeba ZDE. 

O autorce

Protože autorka je jako každá správná dáma lehce tajemná a na internetu toho o sobě moc neuvádí, rozhodla jsem se na ní vyzvědět pár drobností pomocí facebooku.

Ta Vod eS slaví narozeniny 30. září. V současné době žije v Rakousku, stará se o dva syny (2,5 a 1,5 let), píše, organizuje amatérské divadlo a sem tam fušuje i do gastronomie. Přezdívka Ta Vod eS vznikla na táboře, kde bylo poměrně hodně děvčat stejného křestního jména.

"Když bylo třeba nás nějak odlišit, napadlo někoho, že já jsem podle příjmení ta vod E. Ujalo se to nakonec víc, než mé křestní jméno. Po svatbě jsem k tomu E přidala ještě S - podle stávajícího příjmení. Proto také rebelsky píšu velké S a ne E, aby to zachycovalo ten historický vývoj :-) "

Nejraději čte v polovodorovné poloze - v posteli, ve vaně či na pohovce. Momentálně je zabraná do Deseti žen Marcely Serranové. Jako malá se učila hrát na housle, ale moc ji to nebavilo. Zvládne pár akordů na kytaru a první takty Humoresky na klavír. Knihu Děvčátko s urnou zvládla napsat za pět měsíců.

Rychlovky:
Kalhoty nebo sukně?
"V poslední době hlavně sukně :-)"

Město nebo vesnice?
"Nejlépe chvíli tam a chvíli tam"

Dort nebo  klobása?
"Nejdřív klobásy , pak dort"

Fotbal nebo hokej?
"Ehm.... Co z toho se hraje pálkami?"

Kafe nebo čaj?
"KAFE!KAFE!KAFE!"

Víno nebo pivo?
"Ke klobásám pivo, k dortu víno :-)"