Autor: Iva Lecká
Nakladatelství: Šulc & Švarc
Rok vydání: 2012
Počet stránek: 135
Celkové hodnocení: *****
Už mi pár lidí vyčetlo, že jsem ve svých recenzích moc mírná. Ono je to totiž tak - píšu většinou o knížkách, které se mi líbily a zaujaly mě. Na recenze "pro někoho" si tituly vybírám opravdu zodpovědně. Než si o jakoukoli knihu řeknu, podívám se na anotaci. Dávám přednost autorům, od kterých jsem už dřív něco četla a vím co můžu očekávat. Zkrátka snažím se všemožně eliminovat možnost, že by se mi mohla knížka nelíbit.
Zpráva, že Švarc a Šulc dávají k dobru pár knižních kousků k recenzi, mě zastihla zcela nepřipravenou na cestě na prodloužený víkend do Krkonoš. Ale zaujalo mě, že se jedná o české nakladatelství a českou autorku. Mělo jít o humorný titul, jednohubka na dovolenou jako stvořená. Takže proč ne. Mám ráda veselé příběhy ze života a ruku na srdce, cizí neštěstí vždycky pobaví.
A tak i mě dostihla nejhorší blogerská noční můra - dostala jsem na recenzi knížku, která mě neoslovila. Už jen ta obálka (v nabídce byl vidět jen hřbet knihy). Jsem prostě vyznavačka jednoduché grafiky. Když na mě z přebalu vykoukla nakreslená černovláska s oříškovýma očima, rudými nehty a úsměvem jak z reklamy na zubní pastu (ani obligátní hvězdička nechyběla) v pozadí s černovlasým a hnědookým mužem a blond modrookým chlapečkem (po kom je to dítě blond proboha...), mělo mě to varovat. A ty paví pera na pozadí....
Taky mi nebylo jasné, jaký byl účel obláčků s takovýma jako čárkami u názvu knihy. Tak nějak mi připomínaly způsob, kterým by nejspíš autor v komiksu znázornil, že se jeho hrdina ubzdil. Kdyby to bylo jen na obálce, tak bych to asi skousla. Grafické peklo však pokračovalo i v knížce. "Prdíky" a paví vzor se opakoval v nepravidelných intervalech i u názvů kapitol. I další obrázky s nejrůznějšími rádoby akčními popisky se mi nesmazatelně vypálily na sítnici. Naštěstí jich nebylo moc.
Přesto jsem se snažila být objektivní. Za grafické zpracování autor kolikrát nemůže a bylo by nespravedlivé odsoudit text kvůli divným obrázkům. Autorka hned v úvodu slibovala šílené příběhy plné dramatických zvratů. Nebylo to úplně špatné, místy jsem se i zasmála, ale žádná super bomba se taky nekonala.
Rodinné a osobní historky, které by se měly vyprávět spíš jen v rámci rodiny, většinou končily stylem - zaplaťpánbůh, že jsme to ve zdraví přežili a máme se rádi. To bylo moc i na mě. Tento tip literatury mám ráda z jediného důvodu. Většinou když takovou knížku čtu, tak nějak si říkám, že moje rodina není až tak hrozná. Víc si pak vážím svého muže, svých dětí a lehce se povznesu nad všechny trampoty všedního dne, protože jinde to je daleko horší a taky to zvládají. Tady jsem se žádného dramatického vyvrcholení nedočkala a vesměs mi to přišlo takové nemastné neslané. Asi po 80 stránkách jsem knihu odložila a hudrala kolik mě to stálo hodin života.
Určitě si tato kniha najde své čtenáře. Vím hned o několika dámách, které k nám pravidelně chodí do knihovny a určitě by po tomto titulu hladově sáhly. Mě bohužel přišla knížka slabá jak čaj. Moc se omlouvám nakladatelství Šulc & Švarc a jestli nebudou nic namítat, pošlu knížku raději dál. Tohle prostě není nic pro mě a třeba by někoho jiného potěšila.
Všechno je jednou poprvé, i negativní recenze. Doufám, že to v nakladatelství vezmou, společně s Ivou Leckou, sportovně a nezanevřou na mě. Já si aspoň pro příště budu pamatovat, že tituly k recenzi si nemám vybírat ve spěchu.
Kdy Všechno je jednou poprvé rozhodně číst
- jste žena na rodičovské dovolené a líbí se vám rodinné historky
- baví vás cizí neštěstí
- máte rádi šťastné konce
Kdy Všechno je jednou poprvé rozhodně nečíst
- nebaví vás cizí neštěstí
- dáváte přednost knihám bez obrázků s bublinama (prdící obláčky nevyjímaje)
- potřebujete aby vás kniha inspirovala a v něčem posunula dál
Podobné knihy
No, abych řekla pravdu, mně se knížka líbila. Narazila jsem na ni náhodou a četla jsem ji vlastně už jen proto, že jsem neměla co číst. Ale prala jsem to jako super oddechovku. Pravda, že tento žánr není pro všechny,.. :) Ale já sama za sebe dávám knížce palec nahoru :)
OdpovědětVymazatJak jsem psala, knížka má určitě své čtenáře. Já k nim bohužel nepatřím. Taky jsem od toho nečekala bůh ví co, ale prostě to tam nějak nebylo... Holt co člověk to názor :-)
VymazatJo, taky se vždycky 10x rozhoduju, než si vezmu knihu, na kterou mám napsat recenzi. A taky hledám knihy, které mě nějakým způsobem posunou dál, nebo v nich najdu něco nového, zajímavého... Proto se knihám ze života (myslím z toho normálního, kde se řeší partneři, dětičky a tak) vyhýbám. Ale určitě jsou lidi, kteří to mají zase opačně. Myslím, žes "negativní" recenzi zvládla na výbornou :)
OdpovědětVymazatJitko, myslím, že na Tebe nikdo ani zanevřít nemůže. Přestože je recenze veskrze negativní, je velice milá a upřímná - za což ti všichni moc děkujeme. :-)
OdpovědětVymazatVíš co, já jsem z toho byla sama celkem špatná. Ale zase jsem si řekla, že lepší bude říct to na rovinu, než sem cpát nějakou růžovou pozitivní vatu :-)
VymazatPobavilo - myslím tahle recenze. Stejná situace:-) http://naskokjinam.blogspot.cz/2015/08/iva-lecka-vsechno-je-jednou-poprve-aneb.html
OdpovědětVymazatFakt mi bohužel nesedlo. Asi jsem už moc zhejčkaná ;-)
VymazatMimochodem, skvělá recenze :-)
Vymazat