čtvrtek 18. června 2020

Soběstačný

Název:
 Soběstačný
Autor: Zuzana Dostálová
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2020 
Počet stránek: 271









Celkové hodnocení: ****



Kdy se stáváme soběstačnými? Když se poprvé pustíme máminy ruky? Když poprvé sami zaplatíme v obchodě? Když dostaneme občanský průkaz? O soběstačnosti v nejrůznějších rovinách a nejen o ní je nejnovější kniha Zuzany Dostálové s příznačným názvem - Soběstačný. 

Štěpán to nemá v životě jednoduché. Je mu jedenáct, má želvu Amálku a žije s mámou. Ta pracuje jako pokladní v Bille. Jen tak tak vyjdou s penězi, musí hodně šetřit. Táta je opustil. Má novou přítelkyni, vousy jak myslivec, tetování a kostkované kalhoty nad kotníky. Máma je kvůli tomu smutná. Často popíjí čaj, co voní po rumových pralinkách a strouhá mrkev. Štěpán má ještě dědu, mámina tátu. Je starý a s mámou bůh ví proč nemluví. Často říká hovno a občas se o Štěpána stará. 


"Chtěl bych něco vědět," řekl jsem.
"Copak?" zvedl oči.
"Co je to babí?"
"Myslíš babí léto?"
"Proč je babí?"
Děda odložil tužku a nasunul velké nohy do papučí.
"Můžou za to babileťáci," zašeptal docela tajemně.
"Kdo?"
"Babileťáci, malinký pavoučci. Spřádají pavučinky a ony pak vypadají jako babské vlasy."
"Babileťáci?"
"Tak tak, a ty pavučinky, Štěpo, ty používají k lítání."
"Takže babileťák je něco jako spajdrmen?"
"Ale hovno!" Děda zakroutil hlavou. Pak se podrbal na nose. "Vlastně možná trochu. Babileťák skočí a nechá se unášet vzduchem. Letí třeba kilometry."
"A proč je těch pavučin tolik?"
"Protože to pořád zkouší, pořád spřádají. Dělají to celý rok. Díky rose si myslíme že jen na konci léta. Babí léto je vlastně pořád."
Děda se podíval někam za mě. Neříkal nic.
(str. 22)


Děj knihy se odehrává v současné Praze. Příběh je rozdělen na 3 úseky. První a třetí vypráví Štěpán, prostřední části se ujala Štěpánova maminka. Autorka použila ich formu.  

Situace, ve které se Elena se synem ocitá, není v dnešní době ojedinělá. Zvládnout sama výchovu dětí, práci a starost o domácnost musí čím dál více žen. Když se k tomu přidá nedostatek finančních prostředků nebo nemoc, vše se hroutí jak domeček z karet. Je dobré o těchto věcech vědět, mluvit o nich a nezavírat před nimi oči. 

Jako bývalá pokladní/brigádnice jsem ocenila reálně popsané problémy v obchodním řetězci. Bylo užitečné si připomenout, co všechno tyto "ženy za pultem" zvládají a jaký neskutečný tlak musí denně ustát, aby přinesly domů pár korun. Taky jsem se dozvěděla něco nového o chytání ryb, chovu želv, osvěžila si názvy výrobků z IKEY a dostala nezřízenou chuť na mrkvový salát.  
  
Popravdě u této knihy jsem dlouho váhala, jestli ji chci vůbec číst. Tak trošku se babrám ve vlastních  rodinných problémech a nebyla jsem si úplně jistá, jestli unesu další várku depky. Jenže předchozí kniha, Hodinky od Ašera, se mi líbila natolik, že jsem to jednoduše riskla. Navíc jsem byla zvědavá, jak autorka zvládne vyprávění z pohledu kluka v pubertě. 

Myslím, že ve Štěpánovi Dostálová vytvořila velice uvěřitelnou postavu. Občas sice dělal pěkné blbosti (bože, jak já trnula u scény v Alze... ), přesto se dokázal se spoustou věcí vypořádat poměrně dobře. Měl svoje sny, touhy, rituály, lásky i nelásky. Moc se mi líbilo, jak se přes veškerou bídu k sobě chovali s maminkou i dědou hezky. Zajímali se o potřeby toho druhého a snažili si i drobnostmi udělat navzájem radost. Myslím, že každá máma by byla pyšná, kdyby její syn byl jako Štěpán. 

Říká se, že dobrou knihu poznáte tak, že ve vás vyvolá emoce. Podle tohoto úsloví můžu s čistým svědomím říct, že kniha Soběstačný je hodně dobrá. I přes vážné téma, je kniha velice čtivá a děj vás snadno pohltí. Konec pak ve mě zanechal smířlivý pocit vděčnosti, že mám zdravé děti, střechu nad hlavou, a taky naději, že třeba jednou bude líp.... 

A to je vlastně důvod, proč tyto knížky číst. Uvědomíte si u nich, jak moc jste vlastně bohatí, jak moc jsou vaše starosti malicherné a umožní vám  podívat se na vlastní problémy z trošičku jiného úhlu. 

 

Kdy knihu Soběstačný rozhodně číst
  • baví vás rodinná dramata
  • fandíte českým autorkám
  • potřebujete porovnat svoje problémy s těmi cizími
 

Kdy knihu Soběstačný rozhodně nečíst
  • řešíte nějakou opravdu vážnou rodinnou krizi
  • problémy svobodných matek v české kotlině vás nezajímají
  • Billa a Ikea jsou podniky, do kterých byste nikdy nevstoupili



Podobné tituly




Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Paseka. V jeho nabídce najdete jak zmiňovanou knihu Soběstačný, tak i spoustu dalšího zajímavého čtení. 



O autorce


Zuzana Dostálová,
 dcera spisovatele, scenáristy a režiséra Zeno Dostála. Vystudovala konzervatoř v Praze a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, obor violoncello. V roce 2014 založila na facebooku projekt Povídky ze zdi, jehož podstatou je štafetové psaní povídek a jiných literárních útvarů. Za rok a půl společné práce spolu se spisovateli, novináři a dalšími přišlo na svět 45 textů. V rámci Povídek ze zdi autorka zároveň pořádá pravidelné veřejné čtení, které doprovází na violoncello. Kromě beletrie se věnuje psaní hudebních textů a fejetonů. V roce 2016 vyšla její prvotina Proč všichni odcházejí (Togga). V roce 2018 román Johana (Paseka) a Hodinky do Ašera (Paseka).

  

3 komentáře:

  1. Rodinná dramata mě celkem baví, takže se po knížce poptám v knihovně. Také jsem chvíli brigádničila za pokladnou, takže vím, že to není jednoduchá práce, a ten plat, no... Děkuji za pěknou recenzi, knížku si píšu na seznam

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Určitě je to zas jiný pohled na rodinné trampoty a i když to nebylo pozitivní čtení, byla jsem moc spokojená, tak snad se bude líbit i vám;-)

      Smazat
  2. Do této knihy určitě půjdu, podobné příběhy mám ráda.

    OdpovědětSmazat