Název: V nejlepším věkuAutor: Martina Kemrová
Nakladatelství: Computer Press
Rok vydání: 2019
Počet stránek: 128
Celkové hodnocení: ****
Před tím, než mě Petr Sedláček s Martinou Kemrovou seznámil, mi o ní důvěrně špitnul, že buď ji budu zbožnovat, nebo mi poleze příšerně na nervy. Já v Martině a jejím smyslu pro nesmysl našla zalíbení a jsem moc ráda za to, že ji znám. Je pro mě hlubokou studnicí roztodivných informací a inspirací a neskutečně mě baví její řízné komentáře a aktivita na sociálních sítích.
Ale zpátky k jejímu dítku. V knize najdete 28 emailů mezi autorkou a její kamarádkou procházející životní krizí. Dopisy jsou na nejrůznější témata, ale hlavní myšlenka, která všechny spojuje, je, že život po padesátce není zas až taková hrůza. Čtení je to upřímné, milé, kratochvilné, nikterak trudomyslné. Autorka si sice divoce pohrává s gramatikou, skloňováním i členy, najdou se i nějaké ty vulgarismy, ale v neformální konverzaci je to docela vtipné, místy docela roztomilé.
"Když mě někdo nutí si představit budoucnost, zmocňuje se mě panika. Naposled jsem si budoucnost představovala v jasných barvách jako děcko. Když se mě někdo zeptá, jak vidím budoucnost, rozhodně na první dobrnou nevidím vilu u Sant Tropez, spíš cítím na prsou drn s maceškama.
Malá Martinka cestou do školy: "Až budu velká, nebudu se nikdy bát!"
Velká Týna: "Jo? Kdybys jen věděla, beruško, jak se budeš cítit při návratu domů, když nevíš, jakou náladu má zrovna tvoje polovička! A jak před ředitelskou poradou! Zlatá písemka z matiky!"
(str. 40 - 41)
Překlepy jsem našla jen dva. Byly to jen takové drobnosti jako zdvojení slova a místo nám mám, takže nic, po čem bych se hrůzou osypala nebo si musela rvát zoufalstvím vlasy. Grafika se povedla moc. Jednoduchá, noblesní linka Barbory Balgové, z které se srdce knihomila tetelí radostí, nenuceně a vkusně podtrhuje obsah.
Nebudu tady slibovat, že vám tahle kniha dozajista rozlepí oči a posune váš život k lepšímu, ale ... ale teď trošku osobně... Rozvádím se. Není to pro mě úplně lehké období. Skoro 15 let jsem fungovala pro cizí. Plnila očekávání manžela, dětí, rodiny, společnosti... Pak se v manželově životě vyskytlo jedno takové mladé blond klišé a najednou bylo všechno jinak. Snažila jsem se. Dlouho a ze všech sil ohýbala hřbet. Nakonec to už nešlo. Horko těžko teď vzpomínám na dobu před manželstvím. Jaká jsem byla, o čem jsem snila. Jaké to je stát rovně. Knížka V nejlepším věku mi připomněla, že rozvodem a čtyřmi křížky na krku život ani veškerá legrace nekončí, ale právě naopak, začíná a že je na čase, abych si začala plnit taky svoje sny.
"Když mě někdo nutí si představit budoucnost, zmocňuje se mě panika. Naposled jsem si budoucnost představovala v jasných barvách jako děcko. Když se mě někdo zeptá, jak vidím budoucnost, rozhodně na první dobrnou nevidím vilu u Sant Tropez, spíš cítím na prsou drn s maceškama.
Malá Martinka cestou do školy: "Až budu velká, nebudu se nikdy bát!"
Velká Týna: "Jo? Kdybys jen věděla, beruško, jak se budeš cítit při návratu domů, když nevíš, jakou náladu má zrovna tvoje polovička! A jak před ředitelskou poradou! Zlatá písemka z matiky!"
(str. 40 - 41)
Překlepy jsem našla jen dva. Byly to jen takové drobnosti jako zdvojení slova a místo nám mám, takže nic, po čem bych se hrůzou osypala nebo si musela rvát zoufalstvím vlasy. Grafika se povedla moc. Jednoduchá, noblesní linka Barbory Balgové, z které se srdce knihomila tetelí radostí, nenuceně a vkusně podtrhuje obsah.
Nebudu tady slibovat, že vám tahle kniha dozajista rozlepí oči a posune váš život k lepšímu, ale ... ale teď trošku osobně... Rozvádím se. Není to pro mě úplně lehké období. Skoro 15 let jsem fungovala pro cizí. Plnila očekávání manžela, dětí, rodiny, společnosti... Pak se v manželově životě vyskytlo jedno takové mladé blond klišé a najednou bylo všechno jinak. Snažila jsem se. Dlouho a ze všech sil ohýbala hřbet. Nakonec to už nešlo. Horko těžko teď vzpomínám na dobu před manželstvím. Jaká jsem byla, o čem jsem snila. Jaké to je stát rovně. Knížka V nejlepším věku mi připomněla, že rozvodem a čtyřmi křížky na krku život ani veškerá legrace nekončí, ale právě naopak, začíná a že je na čase, abych si začala plnit taky svoje sny.
Ale dosti kňourání. Jablko nepadá daleko od stromu a já si troufám tvrdit, že tato knížka je jako její autorka. Buď si ji zamilujete a nakopne vás tím správným směrem, nebo ji budete nesnášet a odložíte ji po pár stránkách. Číst se dá jedním dechem, nebo dávkovat po lžičkách. Jak je ctěná libost. Mě potěšila, pohladila po duši a vykouzlila úsměv na rtech. Díky za ni.
Kdy knihu V nejlepším věku rozhodně číst
- prožíváte osobní krizi a potřebujete nějaký pozitivní impulz
- baví vás zralé dámy, které si umí užívat života
- potřebujete si vyčistit hlavu a od srdce se zasmát
Kdy knihu V nejlepším věku rozhodně nečíst
- nemáte absolutně žádný smysl pro humor
- jste pedant na češtinu
- dáma plazící se s kytkou v zubech po kanceláři vám nepřijde vtipná
Vzděláním pedagožka, povoláním píáristka, duší tanečnice a jogínka. Má za to, že cesta zenu nevede jen přes krásné chvíle v klidu na podložce, ale zejména přes nepříjemné situace v práci, doma, na poště nebo u doktora, a že největšími učiteli jsou ti, kterým vůbec nerozumíme. Miluje knihy, cestování, hloubání o vztazích, pohyb, plyšáky, psy, kapybary a zvířata vůbec. 
O téhle knize vůbec nevím a musím říct, že obálka by mě na první pohled asi odradila a ani bych netápala, o čem příběh je. Děkuji za tip.
OdpovědětVymazatMě zas právě naopak ilustrace Barbory Balgové hrozně baví. Ale to je asi věc osobního vkusu. Je to příjemně chytré čtení na zvednutí nálady. Mezi těmi drasťáky, co teď poslední dobou vychází, mi to přijde jako velice osvěžující knížka.
OdpovědětVymazat