Autor: Petra Dvořáková
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2019
Počet stránek: 349
Celkové hodnocení: *****
Příběhy z lékařského prostředí vždycky táhly. Nemocnice je totiž místem, s kterým má každý nějakou osobní zkušenost. Lékaři se často pohybují na hraně. Rozhodují o životě a smrti pacientů. Tvrdá, vyčerpávající a špatně hodnocená práce si tak přímo říká o filmové nebo literární zpracování. Proto jsem byla nesmírně zvědavá, jak se daného tématu zhostí moje oblíbená česká spisovatelka a vystudovaná sestřička Petra Dvořáková.
Hlavním hrdinou je MUDr. Hynek Grábl. Pracuje v příhraniční nemocnici a občas má pocit, že je spíš děvče pro všechno než špičkový specialista. Kdysi působil na pražské klinice a měl našlápnutou slibnou kariéru. Tu mu ale pokazil malér s alkoholem na pracovišti a tak se musel on i jeho rodina spokojit s životem na malém městě. Čtyřicítka na krku, věčně nespokojená žena, dvě dospívající děti, profesní postup v nedohlednu. To není zrovna moc pěkná bilance. Pomůže alkohol, nebo svůdná sestřička?
"Klidně by mohla zajít za roh a převlíct se tam, ale neudělá to. Přemejšlím, jestli je doopravdy tak free, nebo to dělá schválně. Přímo přede mnou si stáhne džíny, ale místo toho, aby na sebe hned hodila zelený sálový kalhoty, jen tak se postaví před zrcadlo a začne si svazovat vlasy do uzlu. Musím se chviličku otočit, abych se ovládl, jak jsem z toho vedle. Jen když zahlídnu zezadu ty uzoučký tanga, jak přesně se nořej mezi půlky, málem se z toho na místě udělám. naštěstí v tý chvíli vpadne do dveří staniční. Andrea sebou trhne.
"Děláte si srandu, Andreo? Myslíte si, že pan doktor je zvědavej na nějaký tele, který se tady předvádí?" vypadá to, že staniční se hned po ránu rozhodla hájit mou čest.
Rád bych jí vysvětlil, že se nemusí snažit, zvládla to dokonale už jen tím svým nečekaným entrée, ale asi bych teď s nějakým vtípkem neuspěl.
Andrea na sebe beze slova natáhne zelený kalhoty. Spiklenecky na mě mrkne, ať se ta stará rašple nezblázní."
(str. 126)
Příběh je vyprávěný z pohledu hlavního hrdiny. Odehrává se na velmi malém prostoru malého města a popisuje jen velice krátké zlomové životní období. Kromě Hynkových osobních problémů na čtenáře čeká i pár zajímavostí ze zákulisí fungování nemocnice. Nechybí ani osudy pacientů, které jsou leckdy opravdu kuriózní.
Postava Hynka mi přirostla k srdci. Měl svoje nešvary, nasekal hodně průšvihů, ale v jádru to byl hodný chlap. Pokaždé, když už to vypadalo, že se vzmuží, dá se do kupy a začne sekat latinu, něco do toho vlítlo. Jak na horské dráze. Pomalu jsem se mu ani nedivila, že měl problémy s alkoholem. S takovými starostmi bych začala pít asi i já...
Knížka byla jednoduše skvělá. Našla jsem v ní všechno co má správný román mít. Lásku, nenávist, pokušení, pokoru, odpovědnost i nespoutaný sex. Moji pozornost si udržela od začátku do konce. Jediné, co mě při čtení rušilo, bylo velké množství hovorových výrazů a to nejen v přímě řeči. Většinou jsem na to háklivá, ale k Hynkovi mi to sedělo. Věřím, že kdybych se ocitla v mysli unaveného otráveného chlapa bez budoucnosti, bylo by možná i hůř.
Petra Dvořáková mi opět ukázala, že česká literatura žije a že existují spisovatelky, které dokáží svojí tvorbou zaujmout, překvapit i poučit. Nepřestává mě překvapovat svojí pružností a množstvím pocitů, které dokáže vyjádřit. S jejími příběhy se dokáži velice lehce ztotožnit. Možná je to proto, že podobné situace zažívám buď sama, nebo je vidím u mých kamarádek. Navíc mi ukazuje i věci, které nechci zažít. Například nikdy nechci být jako Hynkova žena Markéta a takhle trápit jakéhokoliv chlapa.
Kdy knihu Chirurg rozhodně číst
- baví vás příběhy z lékařského prostředí
- fandíte české literární scéně
- milujete Nemocnici na kraji města (ten původní seriál)
Kdy knihu Chirurg rozhodně nečíst
- absolutně vás nezajímá, co prožívá chlap po čtyřicítce
- doktorům se vyhýbáte obloukem
- věříte, že nemocnice je plná profesionálů, kteří ví, co dělají
Podobné tituly
O autorce
Petra Dvořáková se narodila v roce 1977 a do povědomí čtenářů vstoupila knihou rozhovorů Proměněné sny (2006), za které obdržela cenu Magnesia Litera. Pozornost si získaly i její další tituly - biograficky laděný Já jsem hlad (2009) a Sítě - příběhy (ne)sebevědomí (2016). Kniha Julie mezi slovy (2013) byla oceněna Zlatou stuhou za nejlepší beletristickou knihu pro mládež. Pro mladé čtenáře napsala také Flouk a Líla (2015) a Každý má svou lajnu (2017). Román Dědina (2018 se zařadil mezi nejprodávanější a nejoceňovanější tituly české prózy.
Ve své novince autorka nahlíží do profesního prostředí, které osobně poznala v praxi, po absolvování střední zdravotnické školy.
Žádné komentáře:
Okomentovat