Novoroční ohlédnutí

Poslední den v roce vždy tak trošku svádí k bilancování. Ani já jsem neodolala pokušení a tak mi dovolte krátké ohlédnutí za událostmi roku 2018.

Nejdřív trošku statistiky. Minulý rok jsem zveřejnila 82 příspěvků, které si přečetlo neskutečných 45 009 lidí. Když jsem ta čísla viděla, trošku mě to vyděsilo, ale zároveň obrovsky potěšilo. Přijde mi neuvěřitelné, že tolik lidí věnovalo svůj čas aby si přečetlo, co jsem napsala.... Díky moc.

Taky bych zde chtěla poděkovat nakladatelstvím, s kterým spolupracuji, že mají se mnou trpělivost a pochopení pro občasné výpadky a že mě i přes to rozmazlují skvělými tituly a pozvánkami na nejrůznější knižní akce a merendy.

Minulý rok byl také bohatý na knižní setkání. Zvládla jsem navštívit Svět knihy a dvě blogerské merendy, které pravidelně pořádá nakladatelství Albatros a které jsou vždy příjemným poklábosením podobně naladěných lidí. 

Taky se mi podařilo setkat s několika velmi zajímavými spisovateli. Začátkem roku to byl nejpozitivnější cestovatel co znám, Ládík Zibura, který už nikdy nechce chodit pěšky po Arménii a Gruzii. V létě to byla úžasná Anna Cima, která se probudila na Šibuji a holka z dědiny, Petra Dvořáková. Podzim a zimu mi pak zpříjemnili sběratel sněhu Jan Štifter a milovník pražského jara Simon Mawer.

Na závěr mi dovolte poděkovat. Za přízeň, za trpělivost, za to, že mi neházíte na hlavu všechny moje překlepy. Za možnost inspirovat a šířit svoje myšlenky. 

A co si přát do nového roku? Važte si zdraví. Važte si těch, co tu s vámi v tomhle slzavém údolí jsou a stojí při vás. A neberte se příliš vážně. Většina problémů s odstupem času totiž vypadá jako úplná prkotina :-)