Nakladatelství: Dobrovský s.r.o, edice Knihy Omega
Rok vydání: 2018
Počet stránek: 365
Celkové hodnocení: *****
Otázka dlouhodobého nedostatku srážek a sladké vody vůbec se netýká jenom naší republiky, ale i celé Evropy. Po obrovském množství plastů v oceánech je otázka vody nejskloňovanějším ekologickým tématem. U plastů snad už lidé konečně pochopili, že tento problém sám od sebe nezmizí. A jak to bude s vodou? Dlouholetá kultivace krajiny, snaha vyždímat z každého kousku půdy co nejvíc (aby se pak tuny jídla jen tak vyhodily) vede k tomu, že ubývá míst, kde by se mohla voda udržet. Připravujeme se tak o velmi cenný zdroj, který nutně potřebujeme k životu. A právě tímto ožehavým tématem se zabývá Maja Lunde ve své knize Modrá.
Kniha má dvě dějové linie, které se po kapitolách pravidelně střídají a které se odehrávající ve dvou časových pásmech. První se odehrává v roce 2017 v Norsku a vypravěčkou je skoro sedmdesátiletá aktivistka Signe. Odhodlaně se sama vydává na nebezpečnou cestu po moři s neobvyklým nákladem, aby se postavila čelem muži, kterého kdysi milovala.
"S rukou na kormidle udržuji nízkou rychlost, blížím se do vesnice, projíždím kolem elektrárny, velikého, těžkého kolosu z cihel stojícího osaměle u vody; monument mrtvé řeky a vodopádu. Odtud se táhnou dráty všemi směry, některé z nich i přes samotný fjord. Dokonce i to jim povolili.
Motor přehlušuje všechno, ale vzpomínám si na zvuk drátů, slabé bzučení za vlhkého počasí, voda proti elektřině, praskání, ze kterého mi vždycky nabíhala husí kůže, obzvláště ve tmě, kdy bylo vidět, jak to jiskří."
(str. 9-10)
Druhý příběh se odehrává ve Francii v roce 2041. David putuje se svojí malou dcerou Lou vyprahlou Evropu a hledá svoji ženu a syna. Voda je vzácná, všechno je na příděl. Vše se ale změní, když objeví prázdný dům a u něj opuštěnou loď.
"Seskočil jsem dolů na zem, natáhl ruce k Lou.
"Jdi přede mnou, já tě budu jistit, celou dobu."
Neodpověděla. Dívala se nejistě na ten žebřík.
"Zkus to," kývl jsem směrem k lodi. "Je to jako žebřík na klouzačku na hřišti... doma, jen trošku delší," řekl jsem. "A jsem hned za tebou."
Nadechla se a podívala se nahoru na loď, došla k žebříku a vystoupila na první stupínek.
"Šikula, Lou."
(Str. 94)
Důvod, proč si lidé neuvědomují, jak moc ničí své životní prostředí, je dlouhodobý horizont problému. Je to jako s nezdravým jídlem. Každý den si dáte něco tučného, sladkého, a přesto se cítíte dobře. Jenže za pár let tomu tak nebude. Ale proč řešit problémy, které nás čekají až za několik desetiletí, když teď je všechno v pořádku a před námi je tolik dobrot....
Proto velmi oceňuji, že autorka popisuje problém sucha ve dvou časových rovinách. V roce 2017 můžete považovat Signe za senilní bábu, která zbytečně prudí a dělá problémy. Když se ale na její činy podíváte z pohledu Davida, který žije v roce 2041, musíte té bláznivé ženské dát zapravdu.
Autorka na svých dvou příbězích skvěle předvedla jak vypadá příčina a důsledek. Navíc to nejsou žádná suchopárná data, která by čtenáře nudila, nebo skrytá reklama na skupiny aktivistů. Ekologické problémy dostávají reálnou tvář. Najednou to už nejsou všeobecné stížnosti, ale zcela konkrétní a osobní životní osudy dvou lidí, které se ovlivňují a prolínají.
V knize najdeme hned několik ekologických zločinů, kterých se na naší planetě dopouštíme. Globální oteplování, které má za důsledek tání ledovců, nevhodné regulace řek a v neposlední řadě i sobectví lidí, kteří jen proto, aby si dopřáli do sklenky led z pravého ledovce, neváhají zanechat po sobě nesmazatelnou ekologickou stopu. Na druhé straně pak vidíme důsledky. Nutnost odsolování, časté požáry, voda na příděl, děti, které neznají déšť.
Kniha Modrá je mojí první knihou od této autorky, proto nemohu potvrdit ani vyvrátit tvrzení, že je slabší než její první román ze zamýšlené enviromentální tetralogie Historie včel. Co však potvrdit můžu je, že autorka neuvěřitelně čtivou a osobní formou nastavila zrcadlo současné společnosti. Osobně se mě hodně dotkly popisy zpustošené krajiny. Srovnávání, jaké to bylo před a potom.
U knih mě vždy těší, když mě nějakým způsobem poučí a posunou dál. Při čtení Modré jsem si užila nejen poutavé příběhy dvou naprosto rozdílných lidí, ale současně jsem jsem byla nucena přemýšlet, zda zoufalý čin jednotlivce má nějaký smysl. Dokáže jedna stará žena nebo osamělý muž něco zachránit? Existuje naděje?
U knih mě vždy těší, když mě nějakým způsobem poučí a posunou dál. Při čtení Modré jsem si užila nejen poutavé příběhy dvou naprosto rozdílných lidí, ale současně jsem jsem byla nucena přemýšlet, zda zoufalý čin jednotlivce má nějaký smysl. Dokáže jedna stará žena nebo osamělý muž něco zachránit? Existuje naděje?
Kdy knihu Modrá rozhodně číst
- zajímáte se o ekologii
- líbí se vám příběhy s více časovými linkami
- máte pocit, že jednotlivec nemůže nic změnit
Kdy knihu Modrá rozhodně nečíst
- nesnášíte příběhy, v nichž lidé trpí
- nedostatek vody v Evropě vás absolutně nezajímá
- jedna časová linka bohatě stačí
Za recenzní výtisk děkuji knihkupectví Dobrovský, v jejichž nabídce najdete i knihu Modrá.
O autorovi
Maja Lunde je norská spisovatelka a scénáristka. Narodila se v Oslu, kde v současnosti žije se svým manželem a třemi dětmi.
Napsala osm knih pro děti a dospívající mládež. Píše také scénáře pro norskou televizi. Jejím prvním románem pro dospělé je kniha Historie včel a po jeho představení na londýnském knižním veletrhu 2015 se mu dostalo velké pozornosti. Kniha byla přeložena do 19 jazyků a kniha vyšla ve 30 zemích.
Modrá je druhým dílem její enviromentální tetralogie.
Žádné komentáře:
Okomentovat