Název: Kaktus
Autor: Sarah Haywood
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2018
Počet stránek: 360
Ke čtení knížky Kaktus mě kromě zajímavé obálky přitáhl podtitul - Nikdy není pozdě rozkvést. Prostě ukázkový příklad, jak jednou vhodně zvolenou větou nalákat ke čtení ženy středního věku. Byl příslib zajímavého čtení jen chytrý marketingový tah nebo upřímné doporučení?
Susan Greenová je 45 let. Je to dospělá, vyrovnaná žena, která má svůj život pevně v rukou. Má stabilní zaměstnání, malý byt a i svůj citový život zvládá bez zbytečných a nepraktických vášní a zmatků. Její okolí ji vnímá jako podivína a těžko snesitelnou kolegyni. Ona je však se svým životem naprosto spokojená a názory druhých ji nezajímají. Její komfortní zónu však neplánovaně naruší nečekané rodinné události.
"Začala se o mě pokoušet závrať, tak jsem se posadila na okraj proutěného křesla, na jehož opěradle opuštěně visel matčin olysalý růžový žinylkový župan jako svlečená kůže. Ložnici dominovala šestidílná sada nábytku z javorového dřeva, na kterou byla nepřiměřeně pyšná. Vzpomínám si, jak mi řekla, že v šedesátých letech stála otce přes tři měsíční platy. Na toaletním stolku byla ve stříbrném rámečku fotografie nás čtyř, jak stojíme před lokomobilou. Došla jsem k ní a zvedla ji. Vypadala jsem na ní tak na devět let, takže Edwardovi bylo asi sedm. Uprostřed fotky stáli rodiče - já držela za ruku otce a Edward matku. Všichni jsme se usmívali, jako dokonale normální rodina."
(str. 37)
Susan se její přesně nalinkovaný život naprosto vymkne z kontroly a ona musí zvládnou kromě nesnesitelných příbuzných i vlastní citové bouře.
Hlavní hrdinka mi trošku připomínala Britt-Marii z knihy Fredrika Backmana. Sarah Haywood však tolik nehraje na city jako známe z Backmanových knih. U Britt-Marie jste její podivínství brali tak nějak shovívavě a dělalo ji to svým způsobem roztomilou. Susan byla prostě jen protivná samotářka, která nechápe, že lidé okolo ní nevnímají svět stejně jako ona.
Podle podtitulu jsem čekala nějakou veselejší knihu. Přece jen téma zvláštní, nepřístupné osobnosti, která naráží na každodenní nástrahy běžného života, nabízí hodně humorných situací. Bohužel opravdu zábavných scén je v knize jak šafránu. Jedná se spíš o zvláštní rodinné drama vyprávěné z pohledu podivínské hlavní hrdinky. Příběh se točí hlavně okolo zkaženého dětství, rodinného rozvratu, nepochopení se. Autorka opravdu poctivě zamíchala kartami a vykládá je postupně a zvolna, takže bizarní pravda, která nakonec vyplave na povrch, je celkem překvapivá.
Kaktus rozhodně není knížka, kterou přečtete jedním dechem. Rytmus vyprávění je hodně volný. Je to jako kdyby jste jeli velmi pomalu autem po okresce a kochali se krajinou. Někdy je pomalý výlet prima, ale u tohoto jsem ke konci už polevovala v pozornosti a i když rozuzlení příběhu nebylo úplně špatné, určitě by knize neuškodilo, kdyby byla o pár stránek štíhlejší.
Knížka nebyla nezajímavá, jen nesplnila má očekávání. Těšila jsem se na pozitivní příběh, který mi ukáže, že i v pokročilém věku může život člověka překvapit, nakopnout, změnit. Místo toho se mi dostalo jen rozpačitého pošťuchování a vlažných emocí.
Kdy knihu Kaktus rozhodně číst
- baví vás knihy s rodinnými zápletkami
- jste trošku divní a máte pocit, že vás okolí nechápe
- je vám 40 a máte pocit, že vás v životě už nic pěkného nečeká
Kdy knihu Kaktus rozhodně nečíst
- děsí vás pelikáni
- nesnášíte filmy o denících bláznivé Bridget Jones
- považujete se za normálního a odlišní lidé vám jen lezou na nervy
Podobné knihy
Za příjemně oddechové čtení děkuji nakladatelství Albatros, kde mimo knihy Kaktus i další zajímavé tituly.
O autorce
Sarah Haywood se narodila v Birminghamu. Vystudovala práva a poté pracovala nějakou dobu jako advokátka v Londýně. Pak se přestěhovala do Liverpoolu, kde pracovala nejdřív jako advokát, později jako člen úřadu ombudsmana pro právní služby, kde řešila stížnosti na advokáty. V současnosti žije v Liverpoolu se svým manželem a dvěma syny a pracuje na svém druhém románu.
Žádné komentáře:
Okomentovat