Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2017
Počet stránek: 360
Zima pomalu končí. Sluníčko víc hřeje, ptáci zpívají, kytky voní, prostě z každého koutu se na nás valí jaro. Já se však rozhodla, že ještě na chvíli zůstat u ledu a sněhu a pustila se do detektivky, která se chlubí vyloženě zimním názvem - Závěje.
Je konec ledna a v norském městečku Lier panuje počasí, že by psa nevyhnal. Celý den hustě sněží a sněžné pluhy mají co dělat, aby udržovaly silnice jakž takž sjízdné. Pětiletá holčička Oda se doma s mámou nudí. Nebaví ji pomáhat při vaření a přemluví maminku, aby ji na chvíli pustila ven. Chce sáňkovat a dělat ve sněhu andělíčky. Máma ji občas zkontroluje z okna, jenže Oda náhle zmizí...
"-Odooo!
Ticho.
-Odo Isabel Sørensenová! Nehrajeme si na schovávanou. Ozvi se. Už to není legrace.
Odpovědělo jí absolutní ticho, jako by sníh absorboval veškeré zvuky, balil je do peřiny. Solveig opět přepadla ona předtucha, nízkofrekvenční rachot, předzvěst, kterou ucho nedokáže zachytit. Otočila se. Tudy se Oda nikam dál vydat nemohla. Sousední dům tonul ve tmě. Solveig se obrátila a vracela se, scházela po cestě ke garáži. Všude byly stopy, avšak nedalo se z nich vyčíst, kam se Oda vydala naposledy. V nejspodnější části kopečku zasypával sníh andělíčka."
Po rychle chladnoucí stopě se vydávají zkušený komisař Verner Jacobsen, jehož parťák odešel do penze a nahradila ho Bitte Røedová, která je na oddělení nová. Případ zmizelé holčičky je jejich první. Dokáží najít společnou řeč a vyřešit komplikovaný případ?
Hlavní postavy se od běžných představ o policejních vyšetřovatelích dost liší. Verner - dospělý chlap s culíkem, málomluvný, uzavřený do sebe. Mezi jeho koníčky patří pletení, poesie a vyhýbání se konfliktům s manželkou. Bitte - veselá mamča od dvou dětí v rozvodovém řízení. Bitt je drobná a žensky oblá. Její vášní jsou sacharidy, nejlépe přelité čokoládou a s porcí šlehačky navíc. Velkej a malá. Zádumčivý introvert a štěbetající mamina. Zvláštní a přesto sehraná dvojka, která se teprve začíná vzájemně oťukávat.
Autorce se moc pěkně povedlo vykreslit myšlenkové pochody jednotlivých postav. Líbilo se mi takové to tiché rozmlouvání, které vedeme sami k sobě a které by nahlas pronesené působilo asi celkem nevhodně. Například když Bitt u výslechu napadne, že by si měla jít obarvit vlasy. Prolnutí těchto všechních drobností a vážných situací vytvářelo zvláštní kontrast. I náznaky jistých sympatií mezi Bitt a Vernerem byly zajímavé a i když své city drželi oba na uzdě, po celou dobu to mezi nimi lehce jiskřilo.
Příběh je propracovaný, komorní a silně emotivně laděný, žádný "béčkový" krvák. Nečekají vás drastické scény, stříkající krev ani divoké honičky na zlého pachatele. Počítejte spíš s poctivou policejní rutinou, která ne vždy přinese kýžené ovoce. Necítíte z něj žádnou chladnou vypočítavost. Autorka se zaměřila spíš na pocit ztráty a lidského neštěstí.
Celý děj se navíc odehrává na poměrně malém prostoru, který je světem sám pro sebe. I počet postav je omezený a tak si mohla opravdu důkladně vyhrát s vylíčením jejich osobností. Osudy i činy všech jsou vzájemně úzce propletené a navzájem se ovlivňují. Samotné pátrání pak připomíná odklízení závějí - nikdy nevíte, na co narazíte, když začnete hrabat....
Mám malou holčičku a příběhy na podobné téma si beru dost osobně. Ke čtení mě však nalákaly neobvyklé profily hlavních vyšetřovatelů, které slibovaly neotřelý čtenářský zážitek. Bylo příjemným osvěžením sledovat tuto trošku zvláštní dvojici a i když bych jim pár drobností asi vytkla, celkově jsem si čtení moc užila a jsem zvědavá na jejich další příběhy.
Kdy knihu Závěje rozhodně číst
- jste fanoušky severských kriminálek
- máte rádi sníh
- líbí se vám psychologicky laděné detektivky
Kdy knihu Závěje rozhodně nečíst
- máte děti a bojíte se o ně
- nemáte rádi poměry na malých městech
- dáváte přednost akčním detektivkám
Podobné knihy
Za skvělý čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Kniha Zlín, kde mimo knihy Závěje najdete i další napínavé tituly.
Žádné komentáře:
Okomentovat