čtvrtek 8. prosince 2016

Lovci


Název: Lovci
Autor: František Kotleta
Nakladatelství: Epocha s.r.o.
Rok vydání: 2015
Počet stránek: 304








Celkové hodnocení: *****



Každého, kdo delší dobu čte knížky jednoho žánru, to dříve či později potká. Čtenářská krize. Najednou máte plné zuby vrahů, politických spiknutí a milenců až za hrob. Proto je v rámci udržení duševního zdraví potřeba jednou za čas pročistit hlavu a přečíst si něco z úplně jiného soudku. Pro někoho jsou pomyslnou prachovkou na mozkové závity romantické příběhy, já zas dávám přednost drsným chlapům. Kdysi jsem měla hodně oblíbeného Jirku Kulhánka, ale poslední dobou ujíždím na knížkách Františka Kotlety.

Děj knihy Lovci nás přenáší do Prahy roku 2050. Středoevropská metropole poskytuje střechu nad hlavou deseti milionům duší a kromě zmutovaných potkanů a pouličních válek ji trápí geneticky vylepšení superpadouši. A tam, kde jsou superzločinci jsou samozřejmě i superpoldové. Ti pražští si říkají Lovci a když pracují, neberou na nic ohledy...


"Vstal a uzmul ze stolečku jednu z velkolepých čínských váz. Než jsem se stačil vyzpamatovat, rozbil mi ji o hlavu. Proletělo mi kolem ní deset malých Číňánků. Měli křídla, v rukou životopis Mao Ce-Tunga a zpívali něco o kulturní revoluci.
Další váza se roztříštila kousek ode mě. Navzdory Číňánkům a jejich propagandě jsem tentokrát zareagoval včas. Uhnul jsem a jako krab pozadu odpochodoval z dosahu suerpadoucha. Vztekle po mě hodil další vázu. Netrefil."


Drsňákem ze všech drsňáků nejdrsnější je v tomto případě Petr Mlejnek. Má už pár křížků na krku a o světě kolem sebe si nedělá nejmenší iluze. Superpadouchy honí snad už od plenek a s ničím se dvakrát nepáře. Žije s Vránou. Mladou holkou co si rozumí s počítači víc než s lidmi a je něco jako Mlejnkovou nevlastní dcerou. Tato celkem nesourodá dvojka stojí proti superpadouchům, kteří měli být do smrti smrťoucí ve vězení, ale nějak se jim podařilo zmizet a svoje vylepšení ještě víc vylepšit a stát se tak ještě víc superpadoušskými. Je jasné, že bez pomoci některého z lovců se jim to nemohlo povést, a tak se Mlejnek rozhodne vypátrat onu pomyslnou veš v kožichu spravedlnosti.


František Kotleta má nezaměnitelný způsob vyjadřování, který jsem u žádného jiného spisovatele ještě nečetla a který mě jednoduše baví. Chlapácké hlášky, krev, mozek a jiné vnitřní orgány doslova létají vzduchem na všechny strany. I té drsné romantiky se v knížce drobet najde. Zkrátka a dobře vše, co si může plachá knihovnice pro odreagování přát. 

Taky jsem ocenila, že se děj odehrává v Praze, v českém prostředí. Roztomilé jsou i nejrůznější slovní hříčky, které dokáže ocenit zas jenom Čech. Líbila se mi i propracovanost bojových scén a drobné suché žertíky, které situace odlehčovaly a daly tak čtenáři možnost se na moment vynořit z té krvavé břečky a trochu se nadechnout před další divokou jízdou.

Lovci mi připomněli film Poslední skaut. Všemi podceňovaný a životem unavený polda jde po krku darebákovi ne kvůli penězům, ale kvůli zabitému parťákovi. Jen místo v Americe se děj odehrává v matičce naší stověžaté a časová linka je posunutá víc do budoucnosti. Jinak to bylo v podstatě to samé. Padouši jsou slizcí a neberou ohledy a ti co hájí spravedlnost se sice taky nechovají dvakrát korektně, ale z nějakého neznámého důvodu to čtenářům ani moc nevadí a naopak jim nepokrytě fandí.

Autor, František Kotleta, je poněkud plašší a moc se mezi lidmi neukazuje. Možná právě proto o něm mezi fanoušky kolují nejrůznější divoké historky. Pokud jste zvědaví a chcete poodhalit roušku tajemství tohoto spisovatele, určitě si nenechte ujít autogramiádu a samozřejmě nejnovější knížku tohoto zajímavého úkazu české sci-fi scény - Spad. 

I když, jak tak Frantu znám, nejsem si jistá, zda na autogramiádu vůbec dorazí a nevytasí se zas s nějakou novou mystifikací. Inu nechme se překvapit ;-)




Kdy knihu Lovci rozhodně číst
  • baví vás příběhy odehrávající se v budoucnosti
  • zbožňujete drsné chlapácké hlášky tipu "Astala vista, baby"
  • jste fanoušek knížek Jirky Kulhánka


Kdy knihu Lovci rozhodně nečíst
  • omdléváte při pohledu na krev
  • omdléváte při zmínce o vyhřezlých střevech
  • omdléváte když někdo mluví sprostě



O autorovi


O Františku Kotletovi kolují nejrůznější legendy. Spisovatel, trestanec, podnikatel, jesenický Mauglí a řezník z Bruntálu, kterého poznamenala traumata z dětství. Za svůj spisovatelský vzor považuje Jiřího Kulhánka s jehož dílem se seznámil ve vazbě. Po propuštění se pustil do vlastní tvorby. Mezi jeho díla patří Hustej nářez, Fakt hustej nářez a Mega hustej nářez, Perunova krev I a II, Příliš dlouhá swingers party a Velké problémy v malém Vietnamu, Vlci, Lovci a nejnovější počin s názvem Spad.


2 komentáře:

  1. Před několika dny jsem dočetla sérii Perunova krev a docela uvažuji, že bych se poohlédla po nějakém dalším knižním dobrodružství do tohohle řezníka. Jeho knihy si mě velice rychle získaly, urban fantasy mi bylo vždy blízké a tenhle styl, byť to není nic pro útlocitné, je prostě famózní!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já zas mám v merku toho Peruna, tak snad se na něj časem taky dostane. Líbí se mi moc jeho styl. Je to krvák, ale má to dobrý rytmus a ty jeho černočerný srandičky mě moc baví. Na vypláchnutí mozku super věc ;-)

      Vymazat