neděle 16. srpna 2015

Pravidla péče o dřevěné podlahy

Název: Pravidla péče o dřevěné podlahy
Autor: Will Wiles
Nakladatelství: Euromedia Group, k.s.
Rok vydání: 2015 
Počet stránek:  308











 

 
Celkové hodnocení: *****


Na tuto knížku mě upozornila kolegyně z práce. Vyprávěla o ní tak nadšeně, že jsem prostě neodolala a rozhodla si ji přečíst. Pravidla péče o dřevěné podlahy mě nezklamaly a tak i já bych se ráda podělila o tento výjimečný kousek.

Vypravěčem celého příběhu je celkem obyčejný, ne moc úspěšný copywrither. Žije si svůj veskrze nudný život ve svém skromném londýnském bytě. A to až do chvíle, kdy ho jeho bývalý spolužák Oskar, dirigent a hudební skladatel, požádá o laskavost. Oskar právě prochází vážnou osobní krizí, rozvádí se. Jeho žena žije v L.A. a on je nucen za ní na pár týdnů odjet, aby vyřídil potřebné formality. Proto nutně potřebuje někoho, kdo by se mu postaral, po dobu nepřítomnosti, o byt a dvě kočky v Německu.

Vše by nejspíš proběhlo bez problémů, kdyby Oskar nebyl příšerný puntičkář. Ohledně péče o byt a kočky sepsal novému nájemníkovi manuál jak ve Výměně manželek s tím, že když by se cokoli pokazilo, nebo nedej bože stalo s jeho nádhernou dřevěnou podlahou nebo s jiným vybavením bytu, ať neváhá a ve dne v noci mu zavolá.


"V té jediné varovné nanosekundě mi bylo jasné, že kočka něco chystá.
Provokativně, bez špetky spěchu nadzvedla pozadí, natáhla přední nohy, vystavila na odiv své drápy, a těmi pak přejela po kůži, což vydalo odporný zvuk, z něhož se mi málem rozskočila hlava.
Mám za to, že jsem zaskučel, bylo v tom znepokojení, jakýsi hrdelní, sípavý protest, protože kočka se zastavila, přímo uprostřed svého vandalského činu, přední nohy stále v pohotovosti, drápky odhalené, byť se ztrácely pod povrchem kožené sedačky. Podívala se na mě, já zase na ni. Přišlo mi, jak to tak často bývá, že není fér, že v běžném životě neexistuje nějaký malý přepínač či tlačítko, kterým by šlo vrátit čas o kousek zpátky. Ve většině situací by bohatě stačilo třicet vteřin, nic velkého, jenže se zdálo, že jsme stejně zůstali uvězněni v únavné a nepolevující tyranii lineárního času."


Celá kniha je psána v "ich formě", takže vás velice snadno vtáhne do děje. Hlavním motivem příběhu není, jak by se na první pohled zdálo, líčení katastrofických scénářů, co se vám může stát v cizím městě, když nedodržujete pravidla. Je to spíš příběh o přátelství, toleranci a pochopení, že posedlost pravidly někdy není ta pravá cesta pro společný život.

Fascinovalo mě, jak autor dokázal i ze zdánlivých maličkostí vykouzlit neskutečně pestrý obraz vnitřních pohnutek a pocitů. Poctivě bral každičký detail vypravěčova nestandartního pobytu, obracel ho ze všech stran a úhlů, mazlil se s ním a hrál si s ním jako s duhovou kuličkou. Z týdenního výletu dokázal vytěžit opravdu maximum a jeho povídání jsem si náležitě užila.

Napětí, černý anglický humor, poutavé zpracování. Myšlenka celého příběhu byla originální, neotřelá, překvapivá, s krásným poučením v závěru. Lehce mrazivé čtení, ideální na horký letní večer.



Kdy Pravidla péče o dřevěné podlahy rozhodně číst
  • máte rádi temný suchý anglický humor
  • baví vás, když je hlavní hrdina tak trochu bezradný nešika
  • máte doma kočky a dřevěnou podlahu

Kdy Pravidla péče o dřevěné podlahy rozhodně nečíst
  • jste spíš na potoky krve, sex a násilí
  • nesnášíte příběhy o divných lidech
  • vadí vám detailní pitvání každé situace


Podobné knihy



O autorovi



Angličan Will Wiles se narodil v Indii v roce 1978 a studoval historii na univerzitě v Cambridgi. Po vysoké škole se začal věnovat žurnalistice a do roku 2012 byl zástupcem šéfredaktora prestižního časopisu Icon, zabývajícího se architekturou a designem, do něhož přispívá dodnes.

Jeho debutový román Pravidla péče o dřevěné podlahy, nominovaný na National Book Award v kategorii Objev roku, v sobě mísí typický britský černý humor s gradovaným napětím, za které by se nemusel stydět lecjaký thriller. V roce 2014 autorovi vyšla druhá kniha nazvaná The Way Inn.

3 komentáře:

  1. Četla jsem a až tak nadšená jsem nebyla. K přečtení jsem byla nalákána příslibem suchého anglického humoru, ale většinou se jednalo o dost křečovitou snahu o jeho napodobení. Nemohu autorovi upřít výborně vytvořený pocit napětí, v těch vypjatých okamžicích jsem s hlavním hrdinou prožívala každou sekundu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mě hlavně zaujal příběh jako celek. Mám doma jeden takový oskarovský exemplář, takže o to víc jsem to prožívala. Naštěstí máme na podlaze lino ;)

    OdpovědětVymazat
  3. TO zní dobře, právě se o dřevěné podlahy zajímám, chystáme se jednu dělat. Víte o této akci? http://www.au-mex.cz/akce-ekowood.html. Jinak díky za článek.

    OdpovědětVymazat