Název: Já ti to opepřím, miláčku
Rok vydání: 2015
Počet stránek: 223
Celkové hodnocení: *****
Po všech těch ponurých severských detektivkách, co poslední dobou čtu, jsem se v rámci zachování psychické svěžesti rozhodla změnit žánr a trošku se pobavit. Název knihy od německé autorky Ellen Bergové , Já ti to opepřím, miláčku, navíc slibuje nevšední kulinářský zážitek.
Silvie je nenápadná, mírná, krapet zakřiknutá, zapálená kuchařka a manželka despotického protivy Wernera. Jednoho večera se stane menší nehoda. Manžel si omylem posolí jídlo jedem na krysy a otráví se. Když pak Vivi zjistí, že ji muž vydědil a navíc podváděl na každém rohu rozhodne se jednat.
"Přiblížit se k mrtvému ji stálo nesmírné úsilí. Ležel na stole jako mokrý pytel, narvaný do své neodmyslitelné šedé pletené vesty. Srdce jí hlasitě bušilo, když strkala ruku do jeho kapsy. Probojovávala se stále hlouběji. Wernerovo mohutné tělo se zakymácelo. Zvolna, jako ve zpomaleném filmu, se svezl ze židle a s dutým úderem dopadl na podlahu.
Vivi bezděčně vykřikla. Zavřela oči a přitiskla si dlaně ke tváři. Teprve když se trochu uklidnila, odvážila se na manžela znovu pohlédnout. Nyní ležel zhruba tak, jak si představovala stabilizovanou polohu. Oči měl stále vytřeštěné. Pronikavě páchl obsahem střev, která se po smrti vyprázdnila. Nicméně Vivi svírala v ruce jeho mobil.
Přesunula se na pohovku v obýváku. Otevřela registr hovorů a po kratičkém přemýšlení se rozhodla pro poslední číslo, na které Werner volal. Napjatě čekala, kdo se ohlásí.
"Wernerku," zavrněl zastřený ženský hlas. "Tak co, můj nadrženej králíčku? Platí zítřek? Jako vždycky ve čtvrt na osm? Ale nezapomeň, hotovost dělá přátele."
Vivi zfalšuje závěť a začne pracovat jako hospodyně v hotelu. Když se konečně začne trošku dařit, do života se jí připlete okouzlující Richard, kterému však jde jen o její peníze. Když jí to dojde, ví, co dělat. Inu, podruhé je to vždycky jednodušší....
Postava Vivi mi ze začátku přišla hrozně nesympatická. Naivní ukňouraná panička, bez špetky sebeúcty, která o skutečném životě neví skoro nic. No řekněte - která ženská by nechala svého mrtvého muže několik hodin jen tak ležet mrtvého u stolu a až pak volala doktora? Jak však postupně získává na sebevědomí, vyloupne se z ní schopná a odhodlaná žena, která je rozhodnutá za sebe, svůj život a svoje štěstí bojovat všemi prostředky do posledního dechu.
Tahle knížka mě moc pobavila. Ideální čtení do kabelky, přímo stvořené pro letní relaxaci u vody a dobrého vyhlazeného drinku. Na konci knihy najdete taky pár vyhlášených Viviných kulinářských zázraků.
Jediné, co mě spíš mrzelo než vadilo, je bílý přebal. Na dotek parádní papír s příjemnou strukturou, který láká k neustálému "ošahávání". Jenže.... bílá je bílá a i když jsem na knihy opravdu opatrná, tak tuhle bych asi musela číst v rukavičkách, abych si ji neupatlala. Takže pokud chcete, aby vám dlouho vydržela krásná, doporučuji před čtením přebalit.
Za recenzní výtisk děkuji internetovému knihkupectví Bux.cz, kde najdete nejen Já ti to opepřím, miláčku, ale i spoustu dalšího letního čtení.
Ellen Berg se narodila v roce 1969. Vystudovala germanistiku, pracovala v gastronomii a jako průvodkyně. Dnes je spisovatelkou na volné noze a žije s dcerou na malém statku v Allgäu.
Silvie je nenápadná, mírná, krapet zakřiknutá, zapálená kuchařka a manželka despotického protivy Wernera. Jednoho večera se stane menší nehoda. Manžel si omylem posolí jídlo jedem na krysy a otráví se. Když pak Vivi zjistí, že ji muž vydědil a navíc podváděl na každém rohu rozhodne se jednat.
"Přiblížit se k mrtvému ji stálo nesmírné úsilí. Ležel na stole jako mokrý pytel, narvaný do své neodmyslitelné šedé pletené vesty. Srdce jí hlasitě bušilo, když strkala ruku do jeho kapsy. Probojovávala se stále hlouběji. Wernerovo mohutné tělo se zakymácelo. Zvolna, jako ve zpomaleném filmu, se svezl ze židle a s dutým úderem dopadl na podlahu.
Vivi bezděčně vykřikla. Zavřela oči a přitiskla si dlaně ke tváři. Teprve když se trochu uklidnila, odvážila se na manžela znovu pohlédnout. Nyní ležel zhruba tak, jak si představovala stabilizovanou polohu. Oči měl stále vytřeštěné. Pronikavě páchl obsahem střev, která se po smrti vyprázdnila. Nicméně Vivi svírala v ruce jeho mobil.
Přesunula se na pohovku v obýváku. Otevřela registr hovorů a po kratičkém přemýšlení se rozhodla pro poslední číslo, na které Werner volal. Napjatě čekala, kdo se ohlásí.
"Wernerku," zavrněl zastřený ženský hlas. "Tak co, můj nadrženej králíčku? Platí zítřek? Jako vždycky ve čtvrt na osm? Ale nezapomeň, hotovost dělá přátele."
Vivi zfalšuje závěť a začne pracovat jako hospodyně v hotelu. Když se konečně začne trošku dařit, do života se jí připlete okouzlující Richard, kterému však jde jen o její peníze. Když jí to dojde, ví, co dělat. Inu, podruhé je to vždycky jednodušší....
Postava Vivi mi ze začátku přišla hrozně nesympatická. Naivní ukňouraná panička, bez špetky sebeúcty, která o skutečném životě neví skoro nic. No řekněte - která ženská by nechala svého mrtvého muže několik hodin jen tak ležet mrtvého u stolu a až pak volala doktora? Jak však postupně získává na sebevědomí, vyloupne se z ní schopná a odhodlaná žena, která je rozhodnutá za sebe, svůj život a svoje štěstí bojovat všemi prostředky do posledního dechu.
Tahle knížka mě moc pobavila. Ideální čtení do kabelky, přímo stvořené pro letní relaxaci u vody a dobrého vyhlazeného drinku. Na konci knihy najdete taky pár vyhlášených Viviných kulinářských zázraků.
Jediné, co mě spíš mrzelo než vadilo, je bílý přebal. Na dotek parádní papír s příjemnou strukturou, který láká k neustálému "ošahávání". Jenže.... bílá je bílá a i když jsem na knihy opravdu opatrná, tak tuhle bych asi musela číst v rukavičkách, abych si ji neupatlala. Takže pokud chcete, aby vám dlouho vydržela krásná, doporučuji před čtením přebalit.
Za recenzní výtisk děkuji internetovému knihkupectví Bux.cz, kde najdete nejen Já ti to opepřím, miláčku, ale i spoustu dalšího letního čtení.
O autorce
Žádné komentáře:
Okomentovat