Testováno dětmi

Měsíc se s měsícem sešel a s menším zpožděním je tu opět rubrika o tom, co čteme doma s dětmi. Pro ty, co mě ještě neznají nebo tu jsou poprvé, jsem maminka dvou uličníků. Toníka, který chodí do první třídy a Elišky, která navštěvuje prvním rokem školku. Jsou to oba čiperní a velice zvědaví rarášci a tak jsem se rozhodla podělit o svoje a jejich zkušenosti s dětskou literaturou dostupnou na našem trhu.

První v řadě je dneska knížka nakladatelství Fragment Jak souhvězdí dostala svá jména. Autorkou je Jana Eislerová a za ilustracemi stojí Antonín Šplíchal, kniha spadá do věkové kategorie 7+.

Pokud máte doma zvídavého prcka, který se zajímá o dění na obloze a neustále se ptá, jak se která hvězdička jmenuje, je tahle knížka ideální. Jednoduché příběhy většinou ze starého Řecka poodkrývají dětem, co které uskupení hvězd na obloze představuje. Příběhy jsou krátké, každému znamení je věnována jedna dvojstrana. Nechybí obrázek souhvězdí a údaje, kdy je možné ho na obloze pozorovat. Tonda byl s knížkou spokojený moc. Opět menší problémy s cizími jmény u řeckých hrdinů, ale společně jsme si s tím poradili.

Hodnocení: *****

Další v pořadí je knížka Helena Zmatlíková dětem, kterou vydala společnost Euromedia k.s. Pohádky a básničky jsou od několika autorů. Najdete tu díla z pera Františka Hrubína, Jiřího Žáčka, Václava Říhy, Boženy Němcové, Miloše Macourka, Eduarda Petišky, nebo třeba Karla Jaromíra Erbena. Co je však spojuje jsou nádherné obrázky nejznámější české ilustrátorky Heleny Zmatlíkové. Knížka je určená všem věkovým kategoriím.

Patřím do generace, která si v dětství televize moc neužila. V sedm hodin jsme se koukli na Večerníček, vyčistili si zuby a mazali do postele. Vyrůstala jsem tedy s knížkami a obrázky Heleny Zmatlíkové se mi nesmazatelně vryly do paměti. Jednoduché linie, veliké oči, drobné nosíky, zaoblené ručky vytvořily jedinečný ilustrátorský styl, který je velice jednoduše rozpoznatelný a nezaměnitelný.

Uvnitř najdete nejenom krásné obrázky, ale hlavně různé básničky, říkadla a pohádky a to jak ty klasické, tak i ty novější. Eliška i Toník byli obrázky unešení. Říkadla většinou znali, klasické pohádky se líbily, u těch modernějších byli už trošku váhaví. Léty prověřené příběhy O perníkové chaloupce nebo Tři zlaté vlasy děda Vševěda byly pro ně lákavější než Čert s houslemi nebo Martínek a budík. 

Hodnocení: *****

Poslední knížkou dnešního příspěvku je Pohádkový tobogán Jiřího Žáčka z nakladatelství Albatros. Jedná se o knížku opravdu všestrannou a potěší všechny věkové generace.

V knížce najdete pohádky, které autor sepsal na motivy lidových příběhů. Najdete tu klasické pohádky O slepičce a kohoutkovi, Hrnečku, vař! nebo třeba Kocour v botách, ale i různé veselé obměny, tzv. pohádky naruby. Nejvíc se mi však asi líbí všestrannost knihy. Najdete v ní totiž jak klasicky psaný text, tak i pohádky, kde jsou některá slova nahrazena obrázky a můžete tak do čtení zapojit i děti. 

Taky ilustrace přes dvojstranu, kde je jednoduše znázorněn pohádkový děj, jsou výborný nápad. Hodně jsem je využívala, když jsem si chtěla ověřit, zda děti dávali pozor a rozuměli textu. Prostě jsem je nechala vyprávět příběh vlastními slovy podle obrázku. 

 Knížka patří mezi jednu z nejoblíbenějších, kterou děti ve svojí knihovničce mají. Určitě je to i proto, že ji můžou číst společně se mnou, a ne jenom poslouchat.


 Hodnocení: *****