Jídlo z knih - pokroutky podle Aloise Jiráska

Dnešní vaření podle knih bude takovým menším ohlédnutím do historie. Čtyřdílná kronika Aloise Jiráska U nás se zabývá národním obrozením a životem chudého vesnického lidu v Jiráskově rodném Hronově. 

"S kamarády mnoho nemíval. Raději sedal sám, nebo když bylo chvilku pokdy, sháněl se po čtení. I když sedal za stavem, v košili jen, v nohavicích a bos, při práci mysl mu nezahálela. Málo však zpíval, víc uvažoval, ač pracoval do únavy. 

V zimě začínal jako všichni časně za tmy při borové louči, dělal pak celý den a dlouho do noci při té stravě, jaká byla.

Žili o bramboru. Měli je ráno, v poledne, večer, někdy k nim trochu kysela nebo nemaštěného zelí se zaprážkou. Časem přinesla matka na stůl úkrop, na jaře s mladými kopřivami nebo s opychem, občas také pokroutky ze strouhaných bramborů s trochou mouky v troubě upečené, pak roztrahné, vodou spařené a rozpáleným máslem polité.

Takové hody míval při té ustavičné práci, kdy házel od rána do noci člunkem a přirážel brdo, až se jeho rachotem chalupa otřásala. Jen v sobotní večer umlkl stav a stál tiše, bez hnutí po celou neděli. To byly chvíle oddechu a v létě někdy za nejrannějších jiter, kdy si vyběhl mladý tkadlec zarosenými palouky na stráň, do lesa sbírat houby."

Recept

800 g brambory
100 - 200 g hladká mouka
sůl
tuk na smažení
zakysaná smetana

Brambory uvaříme ve slupce, vychladlé oloupeme, smícháme s hladkou moukou, špetkou soli a zpracujeme na hladké nelepivé těsto. Vyválíme z něj asi půl cm silný plát a vykrajujeme placky. Ty pak z obou stran smažíme na rozpáleném tuku, nebo můžeme zvolit dietnější variantu a péct je na plechu v troubě.

Poznámka

Pokroutkám se občas říká i foučky. Poznáte to při smažení - lehce se nafouknou. Můžeme je podávat jen tak, nebo potřené povidly na sladko a nebo se zakysanou smetanou na slano. Kdo má rád ostřejší, může potírat směsí oleje a utřeného česneku se solí. Záleží jen na vás, fantazii se meze nekladou.

Mimochodem, víte co je to opich? ;-)

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23.8.1851 v Hronově v rodině drobného živnostníka. Vystudoval gymnázium a poté se rozhodoval mezi malířstvím a historií. Nakonec si vybral studium na pražské filozofické fakultě. Po úspěšném ukončení studií vyučoval jako středoškolský profesor v Litomyšli. Později přesídlil do Prahy, kde vyučoval na gymnáziu.

Po vzniku Československa zvolili Jiráska do Národního shromáždění. Byl také senátorem za pravicovou národní demokracii v letech 1920 - 1925. V roce 1925 se začal stranit veřejnosti a přestal se zajímat o politické dění. Zemřel 12.3.1930 v Praze.