Název: Jak se dotknout nebe
Nakladatelství: Euromediagroup k.s.
Rok vydání: 2015
Počet stránek: 156
Celkové hodnocení: *****
První knížka, kterou si pamatuji, že jsem přečetla úplně sama, byly Staré řecké báje a pověsti. Do dnešních dnů mi zůstala láska k různým prastarým mýtickým příběhům a pohádkám. Proto, když jsem zahlédla dokument Jak se dotknout nebe od Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina, neváhala jsem.
Kniha nás zavádí do džungle vnitrozemí Západní Papuy, kde žijí kmeny posledních přírodních lidí, kteří byli minimálně zasaženi civilizací. Živí se lovem, sběrem, primitivním zemědělstvím a praktikují tradiční rituály, které si předávají po celé generace. Stejně jako jejich předkové i oni cestovali dýmem do vrchního patra světa, ochutnali maso a běžně potkávali a rozmlouvali s duchy. Lidé, kteří ustrnuli v době kamenné, žijící a myslící jako na počátku věků. Autoři se rozhodli zaznamenat pověsti a příběhy přírodních lidí kmene Yali Mek, aby je mohli předat mladým Papuáncům jako odkaz jejich předků.
"My: Máte vysvětlení pro hvězdy? Jak vznikly? A co to je?
Maneng: Hvězdy jsou oči kuskusa, žáby nebo člověka. Žáby z řek a kuskusové ze stromů jdou v noci nahoru do nebe a odtamtud se dívají dolů. Oči jsou během noci nahoře v nebi a dívají se dolů. Všechny hvězdy, které vidíš v noci na nebi, jsou původně ze země. a když spadne tma, všechny žáby, kuskusové, lidi, prasata, psi a všechna zvířata jdou nahoru do nebe.
My: Celá těla nebo jenom oči?
Maneng: Celá zvířata cestují nahoru do nebe a jejich oči se dívají shora dolů, sem na Zem. Dělají světlo."
Kniha nás zavádí do džungle vnitrozemí Západní Papuy, kde žijí kmeny posledních přírodních lidí, kteří byli minimálně zasaženi civilizací. Živí se lovem, sběrem, primitivním zemědělstvím a praktikují tradiční rituály, které si předávají po celé generace. Stejně jako jejich předkové i oni cestovali dýmem do vrchního patra světa, ochutnali maso a běžně potkávali a rozmlouvali s duchy. Lidé, kteří ustrnuli v době kamenné, žijící a myslící jako na počátku věků. Autoři se rozhodli zaznamenat pověsti a příběhy přírodních lidí kmene Yali Mek, aby je mohli předat mladým Papuáncům jako odkaz jejich předků.
"My: Máte vysvětlení pro hvězdy? Jak vznikly? A co to je?Maneng: Hvězdy jsou oči kuskusa, žáby nebo člověka. Žáby z řek a kuskusové ze stromů jdou v noci nahoru do nebe a odtamtud se dívají dolů. Oči jsou během noci nahoře v nebi a dívají se dolů. Všechny hvězdy, které vidíš v noci na nebi, jsou původně ze země. a když spadne tma, všechny žáby, kuskusové, lidi, prasata, psi a všechna zvířata jdou nahoru do nebe.
My: Celá těla nebo jenom oči?
Maneng: Celá zvířata cestují nahoru do nebe a jejich oči se dívají shora dolů, sem na Zem. Dělají světlo."
První co mě u této publikace zaujalo je grafické zpracování. Nádherné ilustrace z kterých mi šel až mráz po zádech. Samozřejmě taky jsem byla zvědavá na obsah. Příběhy o vzniku světa, hvězd, ale i docela běžné příhody ze života domorodců mě svou prostotou a přímostí opravdu zaujaly. Součástí knihy je i zprostředkovaný rozhovor mezi velkým náčelníkem Janlivana Luku (Nepřistupuj blíž) a naším tehdejším prezidentem Václavem Havlem a osobní setkání vybrané kmenové elity s astronautem Leroyem Chiao.
Barbora i Lukáš mají můj neskonalý obdiv. Vydat se do tak odlehlého kouta světa mezi lidojedy, získat si jejich důvěru a zachytit jejich odkaz, na to musí být člověk buď nesmírně odvážný nebo úplný blázen. Díky nim a jejich nadšení se však podařilo zachytit kus dávné kultury, která kvůli moderní civilizaci pomalu, ale jistě, zaniká.
Dokázali spolu vytvořit opravdu multikulturní projekt. Kniha totiž doplňuje výstavu s názvem Všechno je jinak v Centru současného umění DOX v Praze, která trvá až do 8.6. Ke shlédnutí jsou jak grafiky a fotografie Barbory Šlapetové, tak i sochy Lukáše Rittsteina. Součástí výstavy je i projekce filmu Cestování dýmem, který vznikl v režii Jana Svěráka. Jedná se o záznam setkání astronauta NASA s náčelníky kmene Yali Mek.
Barbora i Lukáš mají můj neskonalý obdiv. Vydat se do tak odlehlého kouta světa mezi lidojedy, získat si jejich důvěru a zachytit jejich odkaz, na to musí být člověk buď nesmírně odvážný nebo úplný blázen. Díky nim a jejich nadšení se však podařilo zachytit kus dávné kultury, která kvůli moderní civilizaci pomalu, ale jistě, zaniká.
Dokázali spolu vytvořit opravdu multikulturní projekt. Kniha totiž doplňuje výstavu s názvem Všechno je jinak v Centru současného umění DOX v Praze, která trvá až do 8.6. Ke shlédnutí jsou jak grafiky a fotografie Barbory Šlapetové, tak i sochy Lukáše Rittsteina. Součástí výstavy je i projekce filmu Cestování dýmem, který vznikl v režii Jana Svěráka. Jedná se o záznam setkání astronauta NASA s náčelníky kmene Yali Mek.
Za recenzní výtisk děkuji internetovému knihkupectví Bux.cz, kde najdete nejen Jak se dotknout nebe, ale i další knihy z pera této autorské dvojice.
O autorech
Barbora Šlapetová se narodila v roce 1973. V roce 1997 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze. Studovala také v Montrealu a v roce 2000 získala prestižní mezinárodní stipendium DAAD v Berlíně. Pracuje s obrazem, fotografií, kresbou, filmem a psaným slovem. Od roku 2008 spolupracuje na svých uměleckých projektech s NASA.
Lukáš Rittstein se taktéž narodil v roce 1973. Ve stejném roce jako Barbora absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde od roku 2013 vede sochařský ateliér. V roce 1999 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého. Jeho sochy byly představeny v Akademie der Kunste v Berlíně, v Sokrates Sculpture Parku, ve WTC v New Yorku, na přehlídkách Art Beijing nebo samostatně v Albertinu v Drážďanech. S jeho sochami se lze setkat v galeriích i ve veřejném prostoru.
Za svoji první společnou knihu Proč je noc černá, která obsahuje autentické rozhovory s přírodními lidmi domorodých kmenů ze Západní Papuy a Papuy Nové Guiney, získali Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein v roce 2005 cenu Magnesia litera v kategorii objev roku. Materiály z jejich cest pak byly vydány v roce 2009 v knize Nepřistupuj blíž jako součást jejich společné výstavy Manop.
Žádné komentáře:
Okomentovat