úterý 9. prosince 2014

Úsměvy smutných mužů

Název: Úsměvy smutných mužů
Autor: Josef Formánek
Nakladatelství: GEKKO DISTRIBUTION s.r.o.
Rok vydání: 2014
Počet stránek:113










Celkové hodnocení: *****



V rámci Velkého knižního čtvrtku, vyšla i tahle teňounká knížka od Josefa Formánka se zvláštním názvem Úsměvy smutných mužů. Vůbec není úsměvná, o to víc je však pravdivá.

Zhruba před rokem Josef Formánek zjistil, že má problémy s pitím, a že je sám nezvládne. Tři a půl měsíce strávil v protialkoholické léčebně. Z deníku, který si v léčebně vedl, vznikla právě tahle zvláštní kniha o čtyřech pacientech, kteří společně bojují s démonem alkoholu. Odříznutí od normálního života zažívají stud, strach ze selhání, z bažení po chlastu, smutky i naděje.

Josefovy poznámky a postřehy z deníku jsou proloženy osobními příběhy pacientů a zkušenostmi s léčebným režimem. Odkrývá temné i veselé stránky těchto mužů. Nešetří nikoho z nich, ani sebe.

"Několikrát jsem sám - bez pomoci léčebny - zkoušel nepít. Dostal jsem se do fáze, kdy to už nešlo s pitím, ale ani bez něj. Nevysvětlitelná úzkost, deprese, ranní zvracení, třes rukou. Neodůvodněný strach z lidí, pocení.
Bolela mne hlava, žaludek a játra. Hlava mi zvodnatěla, jako by mi ji někdo nafoukl.
Kdysi jsem se v opilosti v barech pral, teď jsem radši pil sám. Cítil jsem stud.
Střídal jsem různé obchody, kde jsem kupoval alkohol, aby si mne nikdo nepamatoval, a tvářil jsem se přitom jako majitel baru. I když ruce se mi klepaly tak, že jsem nemohl vyťukat ani PIN. Schovávání flašek po domě, aby mne žena nezabila. Už jsem si přestával pamatovat, kde je mám.
Šňůru autorského čtení ze své poslední knihy Syn Větru a Prsatý muž jsem absolvoval z posledních sil. Nevěděl jsem kudy kam.
Jen jsem jako na smilování čekal na nástup do léčebny. Když mne kamarád a můj literární agent Slávek odvážel na poslední autorské čtení, koupil jsem si ráno na benzínce nejlepší whisky na rozloučenou a placku vodky. Tu placku jsem vypil na toaletě hned, aby se mi neklepaly ruce. Pil jsem ji s odporem, ale jinak jsem nemohl.
Než jsem došel k autu, udělalo se mi nevolno a padl jsem na kolena. Whisky na večer zůstala celá. U auta jsem se pozvracel. Slávkovi jsem se radši nedíval do očí, ani jsem s ním nemluvil. Věděl jsem, že už to dlouho nemohu vydržet. Věděl jsem, že mnou začíná pohrdat. Všechno jsem to věděl, ale nemohl jsem bez alkoholu udělat ani krok.
Na léčebnu jsem čekal jako na vysvobození.
Byl to očistec. Z pochopitelných důvodů ji nebudu jmenovat. Ani sobě nemůžu přijít na jméno. Jmenuji se Josef F."

Proč by jste si měli tuto knihu přečíst? Nikdy nevíte, kdy se vám podobná znalost bude hodit. Dostat se na samé dno může být velice rychlé a člověk ani nepostřehne, že se dostal za hranici, kdy už to sám nezvládne.

Josef Formánek pojal tuto knihu jako jakýsi "samurajský slib". Vykřičel do světa to co prožil, to k čemu se zavázal a tak snad doufá, že čím víc lidí bude o jeho problému s černým drakem vědět, tím spíš on svůj boj nevzdá. Minimálně by mu asi bylo stydno tento slib porušit. Velice dobře bohužel vím, co dovede s člověkem udělat chlast. Před panem Formánkem smekám. Vede si moc dobře a snad mu to i tak vydrží.

O autorovi

Josef Formánek se narodil 16. června 1969 v Ústí nad Labem. Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Roudnici nad Labem. V roce 1992 založil společně s Miroslavem Urbánkem geografický magazín Koktejl. Téměř třináct let působil jako jeho šéfredaktor a díky své práci procestoval přes třicet zemí světa, z nichž ho nejvíce ovlivnil ostrov Siberut. Stál také u zrodu časopisů Oceán, Everest, Fénix, Kleopatra, Nevěsta a časopisu pro děti Říše divů. 
Dnes se Formánek věnuje výhradně spisovatelské činnosti. Doposud napsal pět knih (Prsatý muž a zloděj příběhů, Létající jaguár, Mluviti pravdu, Syn větru a prsatý muž, Úsměvy smutných mužů). Jednu dokonce v rekordním čase. Za 11 hodin a 19 minut ve výloze knihkupectví sepsal Létajícího jaguára. Nakladatel ji za dalších necelých 12 hodin vydal a dodal do knihkupectví. Stala se tak nejrychleji napsanou, vytištěnou a rozdistribuovanou knihou na světě.

4 komentáře:

  1. Ta kniha je super! (i když jsem z ní měla trudomyslnost). A Formánka mám ráda . Hlavně Mluviti pravdu. To je srdcovka :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, to jsem četla už dřív, moc pěkná věc :-)

      Vymazat
  2. Tak podľa názvu a obálky by som vôbec nepovedala, o čom kniha je. Popravde ma počas Knižného štvrtku ani nezaujala a vybrala som si nakoniec iné knihy, ale podľa tvojej recenzie som spravila chybu. Téma je to rozhodne zaujímavá a knižka krátka, tak sa po nej ešte popozerám.

    OdpovědětVymazat
  3. Diky, jsem ráda, že jsem tě inspirovala, to je super :-) Tak snad knížka nezklame a bude se ti líbit stejně jako mě :-)

    OdpovědětVymazat