Autor: Tanja Cappell
Nakladatelství: Esence
Rok vydání: 2018
Počet stránek: 144
Celkové hodnocení: *****
Co mě čekalo po jejím otevření? Na prvním místě to byl samozřejmě úvod, ve kterém se autorka představuje a vysvětluje základní pojmy. Pak následovaly kapitoly s tajemnými názvy jako Hand lettering, Bush lettering, Kaligrafie a Digitální lettering. Závěr knihy se věnuje konkrétním projektům. Jako bonus jsou ke knížce připojeny dva velké plakáty s různými abecedami.
V knize najdete víc jak 20 druhů písem a spoustu inspirace, která vás dokáže nakopnout pro vlastní tvorbu. Použitelné nápady v ní najdou jak začátečníci, tak i pokročilejší psavci.
Při četní jsem ocenila hlavně přehlednost. Autorka dokázala jasně a jednoduše popsat základní techniky a principy ručního psaní a doplnit je o nádherné obrázky. Taky nechybí spousta motivujících vět a milých povzbuzení k vlastní tvorbě.
Hodně mě zaujalo, že celá jedna kapitola byla věnovaná digitalizaci písma a jeho dalšímu využití. Většina publikací se tématu převodu psaného textu do elektronické podoby vyhýbá jak čert kříži a to je celkem škoda.
Jediné, co bych knížce vytkla, jsou plakáty. I když jsou opravdu povedené a na ručně psané abecedy je radost pohledět, pro mě, která bydlím v panelovém bytě, jsou absolutně k ničemu. Daleko víc bych uvítala jako přílohu například sešit na trénování. Plakáty jsem přesto využila. Jednotlivé abecedy jsem si překopírovala a používám je jako "cestovní" předlohu.
Pár praktických tipů na závěr:
Pokud patříte mezi lidi, kteří podobné publikace jen zběžně prolistují a hned se vrhnou na zkoušení podle obrázků, doporučuji zpomalit. Zkuste se obrnit trpělivostí a nejdřív si přečtěte, jak správně psací nástroj držet. Spousta z nás, mě nevyjímaje, má v tomto směru hromadu špatných návyků a je potřeba se jich zbavit.
Při trénování fraktury (takové to gotické písmo) se mi osvědčila obyčejná tesařská tužka. Stojí pár korun, dá se seříznout na plocho a perfektně vidíte, na kterou stranu tlačíte víc, na kterou méně a můžete sami sebe opravovat.
U klasické kaligrafie je dobré investovat do kvalitnějšího hrotu. Levné špičky se většinou zadrhávají, dělají kaňky, musíte je pořád namáčet a vůbec jsou víc k vzteku než k užitku.
Co se týče "štětečkových fixů" neboli brush pens osobně dávám přednost kratším štětinkám. Dají se s nimi pohodlně psát menší písmena a celkově mi přijdou kompaktnější.
Chvíli mi trvalo, než jsem našla správný papír. Na ceně moc nesejde, klidně si pořiďte ten nejlevnější kancelářský. Důležité je, aby se na něm inkoust nerozpíjel. Skvělou alternativou je pauzák. Inkoust se vám na něm nerozpije ani kdyby jste chtěli sebevíc, stojí pár korun a můžete si pod něj dát předlohu, nebo "lenoch" s linkami. Pokud se vám nechce papír dlouze linkovat, můžete si ho vytisknout ZDE.
Ruční psaní je něco jako meditace. Nelze psát ve spěchu. Chce to být uvolněný a v klidu. Ze začátku budete mít pocit, že jste totálně v křeči. Chce to však jen zpomalit, narovnat se, dýchat a soustředit se a uvidíte, že po čase to půjde úplně samo.
Pokud patříte mezi lidi, kteří podobné publikace jen zběžně prolistují a hned se vrhnou na zkoušení podle obrázků, doporučuji zpomalit. Zkuste se obrnit trpělivostí a nejdřív si přečtěte, jak správně psací nástroj držet. Spousta z nás, mě nevyjímaje, má v tomto směru hromadu špatných návyků a je potřeba se jich zbavit.Při trénování fraktury (takové to gotické písmo) se mi osvědčila obyčejná tesařská tužka. Stojí pár korun, dá se seříznout na plocho a perfektně vidíte, na kterou stranu tlačíte víc, na kterou méně a můžete sami sebe opravovat.
U klasické kaligrafie je dobré investovat do kvalitnějšího hrotu. Levné špičky se většinou zadrhávají, dělají kaňky, musíte je pořád namáčet a vůbec jsou víc k vzteku než k užitku.Co se týče "štětečkových fixů" neboli brush pens osobně dávám přednost kratším štětinkám. Dají se s nimi pohodlně psát menší písmena a celkově mi přijdou kompaktnější.
Chvíli mi trvalo, než jsem našla správný papír. Na ceně moc nesejde, klidně si pořiďte ten nejlevnější kancelářský. Důležité je, aby se na něm inkoust nerozpíjel. Skvělou alternativou je pauzák. Inkoust se vám na něm nerozpije ani kdyby jste chtěli sebevíc, stojí pár korun a můžete si pod něj dát předlohu, nebo "lenoch" s linkami. Pokud se vám nechce papír dlouze linkovat, můžete si ho vytisknout ZDE.
Postupně, až zvládnete základy a získáte jistotu v ruce, můžete zkoušet různá písma a vytvořit si vlastní styl. A právě to se mi na kaligrafii nebo letteringu strašně líbí. Žádné písmo nikdy nebude stejné. I když se naučíte základní principy, to podstatné, co dělá písmo písmem, jste vy sami.
PS: Ta pera na fotkách jsou originály vyráběné na zakázku od úžasného hodináře a nožíře Ondřeje Berkuse. Je skvělý, trpělivý, nesměje se, když nevíte co se jak jmenuje a dokáže udělat naprosto všechno, co si vymyslíte a ještě to bude krásný.
PS: Ta pera na fotkách jsou originály vyráběné na zakázku od úžasného hodináře a nožíře Ondřeje Berkuse. Je skvělý, trpělivý, nesměje se, když nevíte co se jak jmenuje a dokáže udělat naprosto všechno, co si vymyslíte a ještě to bude krásný.
Kdy knihu Abeceda krasopsaní rozhodně číst
- baví vás ruční písmo
- chcete si vyzkoušet lettering
- jste kreativní a hledáte inspiraci
Kdy knihu Abeceda krasopaní rozhodně nečíst
- píšete zásadně na počítači
- tužka je sprosté slovo
- máte obě ruce levé
Za krásnou a inspirativní knížku děkuji nakladatelství Esence, v jejichž nabídce najdete i titul Abeceda krasopsaní.
O autorce
Tanja Capell vystudovala mediální techniku a více než sedm let pracovala v různých firmách z internetové a mediální branže. Začínala jako deignérka webových stránek, vytvářela různé onlinové koncepce a jako produktová manažerka se zabývala digitálními produkty a platformami. Od roku 2010 se zabývá technikou zvanou sketchnote, což je zachycení myšlenek jednoduchými symboly. V roce 2015 vydala svoji první příručku pro letteringové začátečníky a v roce 2016 založila studio Frau Hölle (paní zima).
Žádné komentáře:
Okomentovat