Co jsem si půjčila v knihovně a jaké to bylo

Pracuji v knihovně a občas mě zaujmou i tituly, které nejsou zrovna novinky nebo je nevidíte na čelních místech knihkupectví. Co mi padlo do oka tentokrát?

Svůdná Paříž
Kathryn Kemp - Griffinová

Zábavný a poučný příběh o tom, kterak Kanaďanka v Paříži spodní prádlo objevila. Naučnou literaturu příliš nevyhledávám, ale tohle byly úžasné praktické informace zabalené do svůdného saténu a hedvábí. Prostě čtete, čtete, bavíte se a najednou zjistíte, že máte perfektní přehled o typech krajek, víte jak si správně vybrat podprsenku nebo na co nezapomenout při výběru kalhotek. Informační hodnotu knížky doplňují kouzelné popisy života v Paříži a text je navíc protkán citáty slavných osobností a francouzskými slovíčky. 

"Nejdůležitejší slovo, které jsem se po příchodu do Francie naučila, byl výraz dépareillé. Znamená to "nesladěné", tedy to, že spolu podrpesnka a kalhotky, které máte zrovna na sobě, neladí. Do té doby mě nikdy ani nenapadlo, že by mezi podprsenkou a kalhotkami mohl existovat nějaký vztah."

Pány tato publikace nejspíš neosloví, zato dámy, které se pořádně nevyznají v nakupování spodního prádla a stydí se v obchodě zeptat, z ní budou zaručeně nadšené. Kromě praktických rad z ní na vás dýchne kouzelná atmosféra sladké Francie a zjistíte, že krásné a kvalitní spodní prádlo není luxus, ale nedílná součást spokojeného života a jeho výběr je vlastně obrovská zábava. 

Noc, kdy Frankenstein četl Quijota
Santiago Posteguillo

Tato kniha by se dala shrnout do jedné věty - vše, co jste kdy chtěli vědět o knižním světě, ale báli jste se zeptat. V krátkých kapitolách se dozvíte odpovědi na palčivé otázky jako například - kdo vynalezl abecední řazení, jaký román ukrýval Hitler, co má společného Charles Dickens a počítačové pirátství nebo zajímavosti o posledním letu Antoina de Saint-Exupéryho....

"Letadlo Antoina de Sanitn-Exupéryho bylo kupodivu v říjnu 2003 nalezeno. Dne 7. dubna 2004 vědci potvrdili, že šlo o P-38 model P5. Nalezené trosky nenesly stopy po střelbě, ale velká část letadla zůstala pohřbena na mořském dně. Je také možné, že trup, který se nenašel, by vydal svědectví o osudové nehodě. Nebo vojenském útoku? "

Nevím jak vám, ale mě se vždycky o slavných osobnostech líp pamatovaly drby z jejich života než suchopárná data. Tato knížka je navíc ohleduplně dávkuje formou krátkých povídek, takže nehrozí, že byste se u ní nudili. Hodně zmiňovaných děl patří do povinné četby, takže pokud vás čeká maturita a hledáte nějaké poučné kratochvilné čtení od španělského ligvisty, určitě sáhněte po této knížce. 

Devadesát dnů za železnou oponou
Gabriel García Márquez

Márquez je jedním z nejvýraznějších španělsky píšících autorů a představitel magického realismu. Jeho romány zbožňuji pro jejich nekonečnou fantazii, která v pestrých odrazech zrcadlí všechnu bídu světa. V 50. letech 20. století byl autor pozván do Sovětského svazu na Světový festival mládeže a studenstva. Podařilo se mu tuto cestu rozšířit o návštěvu Německa, Polska, Maďarska a ČSSR a napsat ze svého dobrodružství krátkou reportáž. 

"Země, stejně jako ženy, je třeba poznat tak, jak ráno vstanou."

"Taková je Praha: její starobylost nepůsobí anachronicky. Ve spleti uliček starého města se ve stejném domě může sejít historická pivnice s reprodukcemi Picassa a obchod s elektrickými počítacími stroji. Když se člověk Čechů zeptá, proč mají v historické pivnici Picassa, odpoví mu: "No, někomu se Picasso líbí." 

"Pro ženu, která dbá o svůj osud, je roztržená punčocha národní katastrofou."

Gabriel García Márquez je skvělý vypravěč, který dokáže vidět svět odlišnýma očima. Je zajímavé, jak muž ze svobodného světa vnímá komunisty sešněrovanou zem. Jakých absurdních drobností si všímá u jednotlivých národů. Pokud hledáte neotřelou sondu do života v komunistických zemích krátce po 2. světové válce, určitě zkuste tuto knihu. 

Lední medvěd
Jindřich Mann

Autorem této knížky je vnuk slavného německého spisovatele Heinricha Manna a syn jeho českého kolegy Ludvíka Aškenazyho. Dětství prožil v Praze a v roce 1968 emigroval s rodinou do zahraničí. Knížka obsahuje tři krátké novely a epilog. Škoda Tudor, Pan Ticho, Lední medvěd a Skořicová mlha. Mann v nich vzpomíná na svoje dětství a dospívání. Mísí první lásky, různá tajemství, fantastická dobrodružství. Vytříbenou češtinou střídá vypravěčské styly. Chvíli je strohý, věcný, tu zas osobní, dělící se o nejniternější pocity. 

"Nějak mě dostala domů, ředitelova ošklivá pracovna - byleli jsme znovu ve vile - na mne lehla jako olověná chmura. Mezitím přijel také Kája, a že se asi budeme předčasně vracet domů. Asi by se měl zavolat lékař. Stonal jsem v posteli, maminka že se uloží na nafukovací matraci. Káju snad taky nakonec nechají někde vyspat.

"Maminko, a nemohl bych ledního medvěda pozvat na svý narozeniny?  Třeba má rád dort."

"Medvědi mají rádi med, ale lední medvědi mají rádi šlehačku, protože je bílá. Zkusíme to."

Propoceně jsem klímal, krátce se budil. Slyšel jsem nějaké hlasy, rozpoznal slovo nemocnice. Tak to jsem raději hned zase usnul. Dostal jsem obklad, maminka mě objala, špitala něco do mých odstátých uší. Usnul jsem."

Svět malého chlapce se prolíná se světem dospělých, přítomnost zrcadlí minulost. Neuvěřitelné návaznosti novel i souvislosti s československou historií ve vás zanechají hlubokou brázdu a pocit osudovosti. Lední medvěd je sice knížka, která se vám vejde do kabelky, ale na tíhu jejích slov by vám trakař nestačil. Krásný to bylo.