sobota 24. února 2018

Život, na který metr nestačí


Název: Život, na který metr nestačí

Autor: Krolina Mikšíková
Nakladatelství: Euromedia Group a.s. - Ikar
Rok vydání: 2017 
Počet stránek: 192








Celkové hodnocení: *****





Karolina Mikšíková je děvče z vesnice a píše blog s názvem Život, na který metr nestačí. Deníček o tom, jaké to je měřit skoro dva metry, pást kozy, starat se o koně, ovce a další havěť, se stal velice rychle populární, a tak vznikla kniha, která je humornou sondou do života mladé holky žijící mimo město. Kromě Karoliny se seznámíte i s její maminkou Danielou, bráchou Bertíkem, babičkou a hromadou zvířat, která jsou více či méně destruktivní.

"Patrik měl ten den ve svém kozlím obličeji takový divný, nepřítomný výraz. Už podle něj jsem měla tušit, že se něco chystá. Bohužel jsem nic netušila. 
Patrik byl uvázaný u kolíku v zemi na zhruba desetimetrovém vodítku. Moje otázka, kterou jsem pravidelně směřovala na Danielu, proč proboha má ta smrdutá rohatá koule víc svobody než já v osmnácti letech, byla pochopitelně smetena ze stolu i v tento den zkázy.
Když jsem k Patrikovi došla a chytila ho za vodítko, postavil se na zadní. Což jsem kvitovala, chtěl se mnou jednat z očí do očí. Zpětně toto gesto vnímám spíš jako počátek vzpoury než jako pokus o férovou hru."

Mohla bych se tu do nekonečna rozplývat, co je na knížce skvělého, ale zkrátím to do několika bodů. Takže - proč mě Karolininy historky tak baví? 

1. Sounáležitost
- co si budeme říkat, je fajn, když je na tom někdo s kondičkou podobně jako vy.

"Nevěděla jsem, jak Daniele vysvětlit, že jsem sedm set padesát metrů běžela padesát minut."

2. Zvířátka
- zamontujte do děje chlupatého hrdinu a jsem vaše. A vůbec nevadí, že si čůrá na hlavu.

"Když jsme všechny tři došly do cíle, mohlo konečně začít to, kvůli čemu jsme tu byli - kozí koitus."

3. Rodina
- každý máme nějakého nesnesitelného sourozence nebo jsme zažili nějaký konflikt s rodiči. Sdílená bolest, poloviční bolest.

"Můj pubertální vzdor tak vyhrála Daniela a dodneška nemám Edwarda Cullena vytetovaného na zádech."

4. Drama
- když emoce, tak ať to cáká na všechny světový strany.

"Zmobilizovala jsem všechny síly a se slovy: "Zavolejte kněze" jsem okamžitě začala shánět dopravu do nemocnice."


Přidejte k tomu skvělé ilustrace Barbory Balgové, jejíž obrázky znáte například z knížky Bez jablka,  pevnou vazbu a velikost "tak akorát do kabelky" a na světě je knižní lákadlo, kterému nedokážu odolat.


Knížka je koncipovaná jako soubor krátkých povídek z venkovského života. Něco na způsob Vejce a já, které je šmrncnuté Takovou normální rodinkou a filmem Vesničko má středisková.

Život, na který metr nestačí není žádné hlubokomyslné čtení. Maximálně z knihy získáte pocit, že život na vesnici není žádný med a jste vděční, že žijete v paneláku a nemusíte dojit kozy. Přesto, obzvlášť pokud máte špatnou náladu, dejte Karolíně šanci. Pokud máte alespoň trochu představivost a smysl pro humor, zaručeně se po pár stránkách začnete pohihňávat, ne-li dokonce smát. 



Kdy knihu Život, na který metr nestačí rozhodně číst
  • máte smysl pro humor
  • baví vás zvířecí historky
  • zbožňujete Takovou normální rodinku


Kdy knihu Život, na který metr nestačí rozhodně nečíst
  • milujete život na vesnici a máte pocit, že nic lepšího na světě není
  • při zmínce o bahně, zvracení, kálení a čmelících dostáváte tik
  • nesnášíte zvířata
Za veselý čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Ikar, na jejichž stránkách najdete i odkaz na titul Život, na který metr nestačí.

O autorovi


Více informací o autorce ZDE

2 komentáře:

  1. To mi připomíná Deník Anny Frankové :). TUdíž by mě to mohlo i bavit, díky za tip ! :)

    BLOGEREM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak k Deníku Anny Frankové bych to nepřirovnávala, přece jen Karolina je už trošku starší, ale je pravda, že na vesnici je to taky kolikrát boj o přežití, takže nakonec proč ne ;-)

      Vymazat