Název: Purity
Autor: Johnatan Franzen
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2017
Počet stránek: 544
Celkové hodnocení: ****
Pip, celým jménem Purity, je mladá Američanka. Dokončila školu a aby mohla splácet studentskou půjčku, pracuje jako telefonistka. Z mizerného platu však skoro nic neušetří a aby jí vůbec něco zbylo, žije s pár dalšími zoufalci ve squatu. Ze svojí rodiny zná jen matku, která je psychicky labilní, straní se lidí a citově je na svojí dceři zcela závislá. Přestože na ni Pip pravidelně naléhá, nechce jí za žádnou cenu prozradit, kdo je její otec. Proto když ji osloví záhadný Andreas Wolf a nabídne jí zajímavou stáž, která by vyřešila její studentskou půjčku a zároveň by jí umožnila pátrat po otci, nerozmýšlí se Purity příliš dlouho...
"Pip zaváhala a pak přiznala: "Prošla jsem snad každý kousíček papíru, který máma má. Kdyby si psala deník, tak bych si ho přečetla, ale žádný nemá. Kdyby měla e-mailový účet, nabourala bych se jí do něj. Prošla jsem na internetu všechny databáze, které mě napadly. Nemám z toho dobrý pocit, ale ona mi nechce říct, kdo je můj otec, nepoví mi, kde jsem se narodila, dokonce mi ani neprozradí svoje pravé jméno. Prý to dělá, aby mě ochránila, ale podle mě je to nebezpečí akorát v její hlavě."
"A jsou to věci, které vědět potřebuješ," pronesla Annagret vážně.
"Ano."
"Máš právo je znát."
"Ano."
"A chápeš, že Projekt Sunlight by ti tyhle věci pomohl zjistit?"
Pip tedy sebere odvahu a vydá se do Bolívie. Postupně se zapojí do projektu a pomáhá "vynašečům", kteří se snaží odhalováním pravdy pomocí internetu učinit svět hezčím a lepším místem. Ani ve snu by ji nenapadlo, že si ji Andreas nevybral jen pro její schopnosti a že její přítomnost má pro něj ještě další, hlubší význam.
Autor příběh pojal opravdu velkolepě. Děj se odehrává v Kalifornii, v socialistickém Východním Německu, pestrobarevné Bolívii i v upoceném Denveru. Projekt Sunlight se navíc velice nápadně podobá jiné existující neziskové mediální společnosti - Wikileaks. Stejně jako Wikileaks zveřejňuje Sunlight tajné dokumenty a její fungování stojí na jediné charismatické osobě, která má problémy se zákonem - Andreasi Wolfovi.
Modrooký blonďatý fešák Andreas pochází z bývalého Východního Německa. Chytrý, cílevědomý, talentovaný, zralý muž. V dětství ho silně ovlivnila jeho matka. Inteligentní, krásná a vzdělaná žena, která však nikdy nebyla mateřský tip a syna brala spíš jako dalšího obdivovatele. To se podepsalo nejen na jeho postoji k ní, ale i na jeho chování k ženám celkově.
Modrooký blonďatý fešák Andreas pochází z bývalého Východního Německa. Chytrý, cílevědomý, talentovaný, zralý muž. V dětství ho silně ovlivnila jeho matka. Inteligentní, krásná a vzdělaná žena, která však nikdy nebyla mateřský tip a syna brala spíš jako dalšího obdivovatele. To se podepsalo nejen na jeho postoji k ní, ale i na jeho chování k ženám celkově.
Oproti němu Purity, zkráceně Pip, neví co chce. Mladá, zajímavá přesto zakomplexovaná holka, která si sama sebe moc neváží. Poznamenaná životem s podivínskou matkou balancuje na hraně touhy někomu věřit a panickým strachem z pravdy. Připomínala mi zatoulané nedůvěřivě štěňátko, které touží po troše lásky a pohlazení.
Postav je v románu samozřejmě víc. Mě osobně zaujala novinářská dvojice Toma a Leily. Oba jsou zkušení rváči ošlehaní životem a oba jsou tak trochu chycení svojí minulostí. Berou realitu takovou, jaká je. Parťáci, kteří jsou k sobě upřímní a přijímají toho druhého bez výhrad takového, jaký je, i když je to občas obtížné.
I když hlavní myšlenkou knížky je hledání a odhalování pravdy, svoji roli v příběhu sehrají i matky. Matky, které svým chováním utváří život svého dítěte. Matky, které nejsou tak úplně v pořádku a jejichž výchova zanechá na jejich potomcích obzvláště hluboké stopy.
Purity je mnohovrstevný román pro náročnější čtenáře. Je bohatý na zajímavé prostředí i neobvyklé postavy. Na necelých pěti set padesáti stránkách je do mrtě rozebráno hned několik neobvyklých životů. Najdete v něm sex, drogy, šílenství, pokoru, lásku a dojde i na vraždu.
Poutavý příběh plný rodinných tajemství, propletených osudů a soukromých pastí se mi četl až překvapivě příjemně. Děj byl přehledný a i když místy divoce přeskakoval jak v lokacích, tak v čase, nebylo pro mě obtížné se v něm orientovat. Jednotlivá prostředí byla vykreslena opravdu věrně a bylo velice snadné se do nich ponořit.
Vždy, když jsem začínala mít pocit, že o té konkrétní postavě vím vše, ukázal mi autor její činy z nového úhlu a já ji tak mohla začít vnímat ve zcela odlišných souvislostech. Na konci většiny kapitol byl navíc nastražený nějaký zásadní zvrat, který mé zvědavé čtenářské já nutil číst stále dál a dál. Taky jsem ocenila pěkně uzavřený konec, který zodpověděl většinu nejasností s příslibem lepších vyhlídek do budoucna.
Poutavý příběh plný rodinných tajemství, propletených osudů a soukromých pastí se mi četl až překvapivě příjemně. Děj byl přehledný a i když místy divoce přeskakoval jak v lokacích, tak v čase, nebylo pro mě obtížné se v něm orientovat. Jednotlivá prostředí byla vykreslena opravdu věrně a bylo velice snadné se do nich ponořit.
Vždy, když jsem začínala mít pocit, že o té konkrétní postavě vím vše, ukázal mi autor její činy z nového úhlu a já ji tak mohla začít vnímat ve zcela odlišných souvislostech. Na konci většiny kapitol byl navíc nastražený nějaký zásadní zvrat, který mé zvědavé čtenářské já nutil číst stále dál a dál. Taky jsem ocenila pěkně uzavřený konec, který zodpověděl většinu nejasností s příslibem lepších vyhlídek do budoucna.
Kdy knihu Purity rozhodně číst
- milujete mnohovrstevné příběhy
- nevadí vám velké množství postav
- jste náročný čtenář
Kdy knihu Purity rozhodně nečíst
- bojíte se pravdy
- máte šílenou despotickou matku
- jste nesmírně důvěřiví
Za silný čtenářský zážitek děkuji nakladatelství Kniha Zlín, kde kromě knihy Purity najdete další neméně zajímavé tituly.
O autorovi
Jonathan Franzen (1959) je americký spisovatel, esejista a překladatel. Za svůj román Rozhřešení (The Corrections, 2001) získal americkou Národní knižní cenu a několik dalších ocenění. Podobného uznání se dočkal i román Svoboda (Freedom, 2010), díky němuž se Franzen objevil na titulní straně časopisu Time s titulkem „Velký americký spisovatel“.
Franzen rovněž pravidelně píše pro New Yorker, je autorem řady esejů a kritických statí. V roce 2013 vydal sborník The Kraus Project – vlastní překlady tří významných esejů rakouského spisovatele, novináře a dramatika Karla Krause.
Žádné komentáře:
Okomentovat