Název: Domácí řecká kuchyně
Autor: Veronika Hájková a George Agathonikiadis
Nakladatelství: Esence
Rok vydání: 2017
Počet stránek: 188
Celkové hodnocení: ***
Léto se kvapem blíží a s ním i čas dovolených. Na pobyt v Řecku vzpomínám moc ráda. Zvlášť na jejich kuchyni. Proto jsem byla na tuto kuchařku hrozně zvědavá. Doufala jsem, že si s její pomocí oživím staré vzpomínky a ještě si pochutnám.
Řecká kuchyně se vyznačuje především lehkostí a pestrostí. Hromada zeleniny, různé druhy sýrů, ryb a spousta voňavého koření. Co se tedy skrývá pod modrobílým kabátkem této kuchařky? Nejdřív vás čeká úvod. Krátké představení autorů a povídání, jak se dostali k vaření a k receptům. Ani jeden z nich není profík a těží hlavně z domácí kuchyně svých maminek, babiček a známých. Pak už následují předpisy, které jsou vcelku přehledně rozděleny podle typu jídla na pomazánky a saláty, pečivo, hlavní jídla, zeleninová jídla a sladkosti.
Řecká kuchyně se vyznačuje především lehkostí a pestrostí. Hromada zeleniny, různé druhy sýrů, ryb a spousta voňavého koření. Co se tedy skrývá pod modrobílým kabátkem této kuchařky? Nejdřív vás čeká úvod. Krátké představení autorů a povídání, jak se dostali k vaření a k receptům. Ani jeden z nich není profík a těží hlavně z domácí kuchyně svých maminek, babiček a známých. Pak už následují předpisy, které jsou vcelku přehledně rozděleny podle typu jídla na pomazánky a saláty, pečivo, hlavní jídla, zeleninová jídla a sladkosti.
Recepty jsou vesměs jednoduché, odměřování ingrediencí je převážně na hrnky, takže vaření hravě zvládne i kuchař začátečník, který doma nemá ani váhu. Sice mi u receptů chyběl údaj o počtu porcí nebo nějaké kalorické tabulky, ale je to poctivá domácí kuchařka a nehraje si na žádnou moderní cimprlich paničku co drží pořád nějaké diety, takže v tomto případě je to v pořádku.
Poté, co jsem si kuchařku poctivě prošla, jsem se pustila do testování. Počasí je hodně horké a takže mojí první volbou byly saláty. Ve spíži se mi válela cuketa a tak jsem zkusila Cuketový salát s brambory. Kombinace vařené zeleniny, olivového oleje, máty a citronu byla velice zajímavá a osvěžující. Barevně salát sice moc nehýřil, chuťově však nezapomenutelný zážitek. Uleželý a vychlazený chutnal ještě víc. Osvěžil, zasytil, chutnal. Až se na mě zas budou jako každé léto valit cukety ze všech stran a já nebudu vědět, co s nimi, tenhle salát je jasná volba. Jen možná příště bych vyzkoušela variantu s mrkví. Určitě to bude víc fotogeničtější.
Z cuket jsem ještě vykouzlila Smaženou cuketu v česneku s česnekovým dipem. Tady jsem narazila na nesrovnalosti receptu a doprovodné fotografie. V návodu byly uvedeny kolečka a na obrázku vyfocené špalíky. Nic zásadního, přesto by to být nemělo. Dip byl jogurtový, osvěžující a byla to příjemná změna od brambůrků a podobných dobrot, co zobu u televize. Navíc můj česnekový dech spolehlivě odradil všechny upíry široko daleko.
Samozřejmě došlo i na tradiční řecké tzaziky. Většinou je děláme na chalupě a protože jsem krapet líná, usnadňuji si život a používám na dochucení kupovanou kořenící směs. Tentokrát jsem na to ale šla poctivě podle receptu. Hustý řecký jogurt, kopr, česnek, sůl, pepř a troška octa dokázaly v kombinaci s okurkou hotové divy. Chuťové buňky se mi doslova tetelily blahem a já jim tu svatosvatě slibuji, že po kořenící směsce už nikdy nesáhnu.
Z hlavních jídel jsem měla spadeno na jehněčí, nebo na nějaké rybí speciality, ale nakonec jsem vsadila na jistotu a vyzkoušela Kuře s jogurtem a parmazánem. Za a) aby mi to moji konzervativní drobečkové jedli a za b) sehnat v létě na našem malém městě jehněčí nebo čerstvé kalamáry je bohužel ještě pořád nadlidský výkon. Kuřecí prsa naložená v jogurtové marinádě a zapečená se sýrem chutnaly i těm mým malým vybíravým ofrňnosánkům. Maso bylo krásně křehké, vůbec nebylo vysušené a oregano skvěle podtrhovalo chuť sýra.
K vyzkoušení mě taky zlákal recept na chléb se sušenými rajčaty. Trošku mě sice zarazilo, že autoři použili hrubou mouku, ale kdo ví, jak to ty řecké babičky vlastně pečou že. Držela jsem se tedy kuchařky a musím se přiznat, že chleba chutnal opravdu výborně. Sušená rajčata mu dodala šmrnc, olivový olej vláčnost. Těsta bylo nakonec jak pro regiment. Vystačilo na dva bochníky, které se bez větších problémů během pár dní snědly.
Nesměla bych to být já, abych nevyzkoušela taky nějakou sladkou dobrotu. Volba padla na chalvu. Základní složkou tradiční chalvy jsou sezamová semínka a oříšky. Tady však autorka použila jako hlavní ingredienci dětskou krupičku a mandle. Vzhledem k tomu, že mi sezam nedělá dobře a nejspíš mám na něj lehkou alergii, jsem tuto variantu jen uvítala. Nebyl to vůbec špatný zákusek, ale ani žádný zázrak. Hodně sytý a na můj vkus až příliš sladký.Z této kuchařky jsem měla trošku rozpačité pocity. Na první pohled mi připomínala spíš prospekt nějaké cestovky. Na každé stránce spousta obrázků Řecka a detailní fotky surovin. Osobně dávám přednost stylu - recept a vedle něj fotka hotového pokrmu. Jednoduché, jasné, stručné.
Při bližším pročítání receptů jsem narazila na nesrovnalosti v množství, nebo v pracovním postupu byly uvedené suroviny, které v seznamu nebyly. Řeklo by se drobnosti, ale neptěšily. Taky mě mrzela snaha "počešťovat" některé recepty. Připomnělo mi to, jak jsme kdysi dělali "domácí čínu", která s klasickou čínskou kuchyní neměla vůbec, ale vůbec nic společného. Navíc jsem měla pocit, že množství ingrediencí je dost předimenzované. Když jsem vařila přesně podle kuchařky, vznikaly mi porce jak pro hodně hladové dřevorubce.
Domácí řecká kuchyně určitě potěší průměrné domácí hospodyňky, které byly v na dovolené v Řecku a rády by si připomněli tamní atmosféru. Já už jsem bohužel trošku náročnější. Drobné nesrovnalosti sice nebyly až tak zásadní, ale jak se říká - stokrát nic umořilo osla. Je to škoda, protože některé kombinace (jako například máta a citron s vařeným bramborem a cuketou) mě opravdu mile překvapily.
Kdy knihu Domácí řecká kuchyně rozhodně číst
- byli jste na dovolené v Řecku a líbilo se vám tam
- máte rádi přímořskou kuchyni
- jste kuchař začátečník
Kdy knihu Domácí řecká kuchyně rozhodně nečíst
- ryby ani salát do vašeho jídelníčku nepatří
- dáváte přednost přehledným kuchařkám
- hledáte kulinářskou výzvu
Za příjemné chvilky s knížkou děkuji nakladatelství Esence, v jejichž nabídce najdete i knihu Domácí řecká kuchyně.
Veronika Hájková vystudovala Fakultu žurnalistiky Karlovy univerzity. Dlouho pracovala jako rozhlasová redaktorka, mimo jiné seznamovala osamělé duše v pořadu Šance pro lásku. Rádio opustila kvůli místu v České televizi - zde začala psát scénáře pro známou relaci Chcete mě?. Nyní pracuje jako televizní dramaturgyně a scénáristka. V roce 2012 vydala humoristickou knihu Pes ve městě, jež je inspirována jejími zkušenostmi nejen s pejsky.
Režisér George Agathonikiadis se narodil v Řecku, ale od dvou let žil v bývalém Československu. Studoval střední školu v Brně (design a kostýmní výtvarnictví) a v létech 1973 - 1977 studoval režii na FAMU. Poté pracoval v brněnském studiu Československé televize. V roce 1983 se vrátil do Řecka, kde mj. působil jako šéf dramatické tvorby v řecké televizi ET-1. V roce 1991 režíroval celovečerní hraný film Returning in Autumn v koprodukci České a Řecké televize.
O autorech
Veronika Hájková vystudovala Fakultu žurnalistiky Karlovy univerzity. Dlouho pracovala jako rozhlasová redaktorka, mimo jiné seznamovala osamělé duše v pořadu Šance pro lásku. Rádio opustila kvůli místu v České televizi - zde začala psát scénáře pro známou relaci Chcete mě?. Nyní pracuje jako televizní dramaturgyně a scénáristka. V roce 2012 vydala humoristickou knihu Pes ve městě, jež je inspirována jejími zkušenostmi nejen s pejsky.
Režisér George Agathonikiadis se narodil v Řecku, ale od dvou let žil v bývalém Československu. Studoval střední školu v Brně (design a kostýmní výtvarnictví) a v létech 1973 - 1977 studoval režii na FAMU. Poté pracoval v brněnském studiu Československé televize. V roce 1983 se vrátil do Řecka, kde mj. působil jako šéf dramatické tvorby v řecké televizi ET-1. V roce 1991 režíroval celovečerní hraný film Returning in Autumn v koprodukci České a Řecké televize.
Žádné komentáře:
Okomentovat