Autor: Shari Lapena
Nakladatelství: Knižní klub - Ikar
Rok vydání: 2017
Počet stránek: 272
Hlavními hrdiny knihy jsou rodiče půlroční holčičky, Marco a Anne. Bydlí na klidném předměstí v řadových domcích. Ten večer jsou pozvaní na oslavu sousedových narozenin. Bohužel děvče na hlídání nemá čas, a tak zariskují a nechají malou v domě samotnou. Co by se jí mohlo stát? Chodit ještě neumí, klidně spinká, rodiče ji po půlhodině kontrolují a u postýlky mají pro jistotu ještě elektronickou chůvičku, která by je upozornila, kdyby miminko plakalo. I přes všechna tato opatření však čeká na Marca a Anne děsivé zjištění...
"Co je?" ozve se Marco za ní, v hlase napětí.
Anne třeští oči. Hlavní vchod je otevřený, tak na deset centimetrů.
"Já jsem přece zamkla!" vyhrkne ostře.
Marco netrpělivě odvětí: "Třeba jsi zapomněla. Dost jsi toho vypila."
Anne ho ale neposlouchá. Už je vevnitř, běží po chodech a chodbou k dětskému pokoji, Marco je jí v patách.
Když vrazí do pokojíčku a spatří prázdnou postýlku, zaječí.
Rozjíždí se vyšetřování a mediální kolotoč. Detektiv Rasbach v první řadě prověřuje rodiče a rodinu. Vylučuje postupně všechny varianty od zabití z nedbalosti až po únos pro peníze. Podaří se mu miminko najít a vrátit rodičům? A jsou rodiče opravdu tak nevinní jak se tváří?
Zpočátku mě autorčin popis případu zaskočil. Většinou detektivové rodičům věří a spisovatel líčí urputné pátrání po zlém padouchovi. Tady ale vyšetřovatel postupuje víc reálně a nejdřív podezřívá nejbližší rodinu. Prověřuje ty nejnehoráznější a nejděsivější varianty, kdy matka nebo otec svému dítěti ublíží a únosem se snaží zakrýt stopy. Příběh se tak dostává do uvěřitelné roviny. Nelze věřit nikomu a ničemu.
Autorka vždy, když už jsem si byla jistá, že vím, kdo je únosce, udělala kličku a na hromádku šokujících odhalení přihodila další důkaz a další překvapení. Děj byl svižný, postavy propracované a o chvíle napětí nebyla nouze až do samého hořkého závěru. Příběh vás přesvědčí, že nikdy nikoho neznáte dost dlouho a dost dobře na to, abyste mu viděli do hlavy a mohli mu stoprocentně věřit.
Manželé odvedle jsou autorčinou prvotinou a musím se přiznat, že po přečtení doufám, že u nás vyjdou i její další knížky. Tento precizně vystavěný psychologický román s kriminální zápletkou najdete na pultech knihkupectví od 1. dubna.
Za příjemné chvilky s knížkou děkuji nakladatelství Ikar, mezi jejichž tituly najdete i Manželé odvedle.
Shari Lapena se narodila v roce 1960. Před tím, než se začala živit psaním knih, pracovala jako právnička a učitelka angličtiny. V současnosti má na svém kontě čtyři velice úspěšné tituly. Manželé odvedle jsou její prvotina.
Autorka vždy, když už jsem si byla jistá, že vím, kdo je únosce, udělala kličku a na hromádku šokujících odhalení přihodila další důkaz a další překvapení. Děj byl svižný, postavy propracované a o chvíle napětí nebyla nouze až do samého hořkého závěru. Příběh vás přesvědčí, že nikdy nikoho neznáte dost dlouho a dost dobře na to, abyste mu viděli do hlavy a mohli mu stoprocentně věřit.
Manželé odvedle jsou autorčinou prvotinou a musím se přiznat, že po přečtení doufám, že u nás vyjdou i její další knížky. Tento precizně vystavěný psychologický román s kriminální zápletkou najdete na pultech knihkupectví od 1. dubna.
Kdy Manželé odvedle rozhodně číst
- líbí se vám reálné příběhy
- neděláte si o lidech iluze
- baví vás rozmotávat spletité lži
Kdy Manželé odvedle rozhodně nečíst
- máte malé děti
- věříte v dobro a v lidi
- nesnášíte lži
Podobné knihy
Za příjemné chvilky s knížkou děkuji nakladatelství Ikar, mezi jejichž tituly najdete i Manželé odvedle.
O autorce
Kniha zní velice zajímavě. Budu se na ní těšit, a rozhodně po ní sáhnu. :-) Děkuji za skvělou recenzi.
OdpovědětVymazatMonika
Není zač :-) Fakt super titul a ten konec byl totální mazec... Užij si ji ;-)
VymazatTak mne se kniha vubec nelibila.Zapletka byla nedotazena a prehnana zaroven. Vetsina podezrelich byla jen ukazana, aby se vubec neco delo. Konec byl neautenticky a pritazeny za vlasy.Ja osobne hodnotim knizku hvezdickama dvema, zadna bomba to neni.
OdpovědětVymazatMě se naopak líbil styl, jakým bylo vedeno vyšetřování. Byl to celkem reálný a logický postup a ne jak u většiny detektivek, kdy rodina není vůbec v podezření. Ale jasně, sto lidí, sto názorů ;-)
Vymazat