úterý 26. dubna 2016

Farma

Název: Farma
Autor: Tom Rob Smith
Nakladatelství: Euromedia Group k.s. 
Rok vydání: 2016 
Počet stránek: 318









Celkové hodnocení: ****




Máma a táta jsou první lidé, které poznáváme a bezmezně jim věříme. Postupem času zjišťujeme, že rodiče jsou taky jenom lidi a mají své chyby. Nejsou dokonalí. Co si má ale myslet Daniel, když mu otec zavolá ze Švédska, že se jeho maminka psychicky zhroutila a že jí nemá za žádnou cenu věřit a vzápětí mu volá matka, že za pár hodin bude u něj na letišti v Londýně, že v žádném případě nemá věřit otci, protože je součástí spiknutí namířeného proti ní? 

Takto dramaticky začíná nejnovější román od Toma Roba Smitha s názvem Farma. Vypráví příběh postarších manželů, kteří se rozhodli z Londýna přesídlit do Švédska. Chris a Tilde tam za rozumný peníz pořídili malou farmu. Mají s ní velké plány. Chtějí ji opravit a nabízet k rekreaci. Potíže začnou, když poznají svérázného souseda Håkana, jeho manželku a dceru Miu.  Håkan o Chrisovu a Tildinu farmu hodně stojí a vypadá to, že se jim život na venkově snaží všemožně znepříjemnit.


""Co kdybych koupil celou farmu, Tilde?"
Nerozesmála jsem se, protože se nezdálo, že žertuje. Myslel to vážně. Akorát to nemělo logiku. Proč tedy jednoduše farmu nekoupil od Cecilie? Hned jsem se na to přímo zeptala. Vysvětlil mi, že se snažil, tvrdil, že jí nabízel dvakrát tolik, než jsme zaplatili my, a že by nabídl i třikrát tolik, než jsme zaplatili my, ale Cecilie ho příkře odmítla. Zeptala jsem se proč. Řekl, že by mě jejich neshody nezajímaly. Ale že je rád, že mi může učinit stejnou nabídku, koupí celou farmu za třikrát větší cenu, než jsme zaplatili my. Čili bychom během pár měsíců ztrojnásobili svůj majetek. Než jsem mu stačila odpovědět, dodal, že život na farmě může být těžký, a nařídil mi, abych to probrala se svým manželem, jako bych byla jen nějaký vyslanec.
Řeknu ti to jasně.
Před tímto rozhovorem existovaly těžkosti a potíže, ale žádná záhada. Teď se mi vnucovala otázka, otázka, která mi nedala spát. Proč Cecilie prodala farmu dvěma přivandrovalcům, kteří neměli žádný osobní vztah k této končině, když ten největší vlastník půdy, oddaný tomuto kraji a její dlouholetý soused, po té farmě tak prahl a byl ochoten zaplatit mnohem víc."


Kniha je psaná převážně formou rozhovoru mezi matkou a synem. Tilde se snaží Daniela přesvědčit, že není šílená, že to co viděla a závěry ke kterým dospěla jsou logické a v pořádku a že svět se spikl proti ní. Po celou dobu čtení nevíte, na čí stranu se přiklonit. Nepřehání to Tilde? Nevyložila si některé věci prostě jenom špatně? Co když to Håkan nemyslel nijak zle, co když si všechno jen vymyslela? Je možné, že stokrát opakovaná lež se nakonec stane pravdou?

Každý má v minulosti nějakého toho kostlivce. Záležitost, situaci, na kterou touží zapomenout. Někdy se podaří vzpomínky prostě potlačit. Přebít je něčím jiným. Jenže prožité trauma se může znovu projevit. Je to, jako byste žili na dluh a nikdy nevěděli, kdy si osud přijde pro svoji daň. Následky můžou být různé. Záleží jen na nás, jak se s tím vypořádáme. 

Farma je příběhem utkaným ze lží a polopravd, které postupně vyplouvají na povrch a odhalují svoji pravou tvář. Děj na vás působí, jako byste odhazovali sníh. Odkrýváte vrstvu po vrstvě obtížný život na švédském venkově. Objevujete místní maloměstské postavičky, jejich minulost. Matka se snaží synovi vše vysvětlit, předkládá mu důkazy o své nevině a doufá, že ji pochopí, že jí uvěří. Na druhou stranu i Chris má svoje tajemství....




Vyprávění mi celkově přišlo trochu rozvláčné. Náznaky na přítomnost záhadných bytostí ze švédské mytologie byly sice zajímavé, ale celkový dojem to moc nevylepšilo. Nekonečná matčina obhajoba, interpretace docela běžných situací dost pokřiveným způsobem, neustálé dohady,  to vše mohlo být o něco kratší. Závěr to sice vynahradil, ale prokousat se k němu byl celkem boj. Přesto mě kniha svým způsobem oslovila. Ukázala mi, jak je důležité postavit se svým traumatům, nepotlačovat je, vyřešit je a teprve pak jít v životě dál. 


Kdy Farmu rozhodně číst
  • máte rádi psychologické romány
  • líbí se vám příběhy ze švédského venkova
  • baví vás rozkrývat rodinná tajemství

Kdy Farmu rozhodně nečíst
  • bláznivé matky vám lezou na nervy
  • nesnášíte neustálé dohady a překotné závěry
  • dáváte přednost otevřeným a nejasným koncům

Podobné knihy

Za zajímavý čtenářský zážitek děkuji internetovému knihkupectví Bux.cz, kde najdete jak Farmu, tak i další skvělé knihy. 

O autorovi


Tom Rob Smith se narodil v roce 1979 v Lodnýně jako syn anglického otce a švédské matky. Studoval na Univerzitě v Cambridgi a poté absolvoval roční kurz tvůrčího psaní v Itálii. Od té doby působí jako spisovatel a scénárista. Největší úspěch sklidil jeho první román Dítě číslo 44 publikovaný v roce 2008 a v roce 2013 byl zfilmován. Na něj pak volně navázal dalšími dvěma romány Utajovaný projev a Agent 6.







6 komentářů:

  1. Asi najlepšia knižná recenzia akú som kedy u českej blogerky videla. naozaj kvalitne napísané! :) Čo sa týka knihy, celkom sa mi zapáčila a rada by som si ju prečítala aj ja, tento žáner milujem :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky, moc jste mě potěšila :-)Mě u této recenze hrozně mrzelo, že nemůžu vyzradit jak to dopadne. Závěr byl opravdu dobrý. Užijte si čtení :-)

      Smazat
  2. Farmu mám na svém seznamu, ale kdy se k ní dostanu....Navíc mám, poslední dobou, problém s tím, že když čtu recenze, které knihu vychvalují očekávám NĚCO, a pak jsem, většinou zklamaná. Tak jak píšu v recenzi na Wonderland na mém blogu.
    O všem? Ovšem!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak co si budeme nalhávat - recenze je vždycky subjektivní záležitost. Co čtenář, to názor. Já se většinou snažím knížku nějakým způsobem představit, zhodnotit, co se mi na ní líbilo a co ne. I když si tituly pečlivě vybírám, ne vždy mi autor nebo příběh sedne. Anotace naláká, já se celá natěšená pustím do čtení a ono nic. I to se stane. Je to jak v lásce. Někdy to prostě nepřijde a nemá cenu to nějak lámat přes koleno. V knihovně jsem se naučila pravidlo 40 stránek. Buď tě knížka do 40 stránek chytne a nebo ne a nemá cenu se trápit. Čtení by mělo těšit a posouvat nás dál a ne ubližovat. Když tak pak dej vědět, jak se ti Farma líbila. Já se tím prokousávala celkem těžko, ale ten konec byl fakt dost dobrej.

      Smazat
  3. Farma se mi líbila. Byl to můj Tom Rob Smith poprvé a teda opravdu zaujal.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No mě dostal ten konec. Čekala bych všechno, ale že až tak....

      Smazat