Název: Babička pozdravuje a omlouvá se
Rok vydání: 2015
Počet stránek: 419
Celkové hodnocení: *****
Před časem jsem četla knížku Muž jménem Ove. Příběh o mrzutém starém chlapovi, který se rozhodl umřít, mě pobavil i dojal zároveň. Proto jsem byla zvědavá na knihu od stejného autora, která u nás nedávno vyšla, Babička pozdravuje a omlouvá se.
Elsa je sedmiletá, skoro osmiletá holčička. Na svůj věk je velice samostatná a vyspělá. Má ráda Harryho Pottera a X-meny. Nesnáší gramatické chyby a většině dospělých i dětí leze na nervy. Ve škole dostává pravidelně na budku, protože je šprt, nosí nebelvírskou šálu a nenechá si nic líbit. Naštěstí umí Elsa rychle utíkat a většinou se jí podaří uniknout. Její maminka je velice zaměstnaná ředitelka nemocnice. S Elsiným nevlastním tátou Georgem čeká "půlčíka", který se má co nevidět narodit, takže na zvídavou Elsu jí moc času nezbývá.
Elsa má babičku. A ne jen tak obyčejnou. Elsina babička má sedmdesát sedm, skoro sedmdesát osm let. Na svůj věk je hodně čiperná. Neuznává autority, kouří, pije pivo, sprostě nadává a miluje skořicové šneky. Za mlada pracovala u lékařů bez hranic jako chirurg a cestovala po světě. Když se narodila Elsa, nechala všeho a pustila se do nejdůležitější mise svého života - být dobrou, i když trošku nestandartní, babičkou. No řekněte sami. Znáte snad seniorku, která z balkonu nahá střílí po Jehovistech z paintballové pušky? Nebo která se se svou skoro osmiletou vnučkou v noci vloupá do ZOO jen aby jí dokázala, že některé opice spí ve stoje? Elsina babička je prostě superhrdinka. S obrovským nasazením bojuje proti všednosti a za svoji malou holčičku. Svoji vnučku taky pravidelně bere na výlety do kouzelné země....
"Miamas je tajné místo Elsy s babičkou. Je to jedno ze šesti království Říše před procitnutím. Babička si začala vymýšlet pohádky, když byla její vnučka ještě malá, máma s tátou se zrovna rozváděli a Elsa se bála usnout, protože si na internetu přečetla o úmrtnosti dětí ve spánku. Babička je ve vymýšlení věcí vážně dobrá. Když se táta odstěhoval pryč a všichni z toho byli smutní, plížila se Elsa každou noc v pyžámku pryč přes chodbu k babičce, společně si vlezly do velké skříně, co nikdy nepřestane růst, přimhouřily oči a téměř okamžitě se vydaly na cestu.
Člověk totiž nesmí usnout, aby se do pohádkové říše dostal. V tom je právě ten vtip. Musí jen skoro usnout. V poslední sekundě, kdy máte oči téměř zavřené a ocitnete se na hranici mezi tím, co víte, a tím, v co věříte, vás zahalí mlha. A pak se to stane. Do pohádkové říše se létá na hřbetě mrakoní, ti sami rozhodli, že to bude jediný možný způsob dopravy. Mrakoně vklouznou dovnitř balkonovými dveřmi, naberou Elsu a babičku a pak už stoupají výš a výš, tak vysoko, že si Elsa může prohlížet všechny kouzelné, neskutečné, bláznivé bytosti a obyvatele Říše před procitnutím: enfanty a zpytovánky, ¨Teďhneda a worse, sněhové anděly, prince, princezny a rytíře. Mrakoně plují i nad nekonečnými černými lesy - domovem příšer i Vlčího srdce - pak zakrouží nad vší tou barevnou krásou a jako měkký vánek se snesou před brány Miamasu."
Elsa má babičku. A ne jen tak obyčejnou. Elsina babička má sedmdesát sedm, skoro sedmdesát osm let. Na svůj věk je hodně čiperná. Neuznává autority, kouří, pije pivo, sprostě nadává a miluje skořicové šneky. Za mlada pracovala u lékařů bez hranic jako chirurg a cestovala po světě. Když se narodila Elsa, nechala všeho a pustila se do nejdůležitější mise svého života - být dobrou, i když trošku nestandartní, babičkou. No řekněte sami. Znáte snad seniorku, která z balkonu nahá střílí po Jehovistech z paintballové pušky? Nebo která se se svou skoro osmiletou vnučkou v noci vloupá do ZOO jen aby jí dokázala, že některé opice spí ve stoje? Elsina babička je prostě superhrdinka. S obrovským nasazením bojuje proti všednosti a za svoji malou holčičku. Svoji vnučku taky pravidelně bere na výlety do kouzelné země....
"Miamas je tajné místo Elsy s babičkou. Je to jedno ze šesti království Říše před procitnutím. Babička si začala vymýšlet pohádky, když byla její vnučka ještě malá, máma s tátou se zrovna rozváděli a Elsa se bála usnout, protože si na internetu přečetla o úmrtnosti dětí ve spánku. Babička je ve vymýšlení věcí vážně dobrá. Když se táta odstěhoval pryč a všichni z toho byli smutní, plížila se Elsa každou noc v pyžámku pryč přes chodbu k babičce, společně si vlezly do velké skříně, co nikdy nepřestane růst, přimhouřily oči a téměř okamžitě se vydaly na cestu.
Člověk totiž nesmí usnout, aby se do pohádkové říše dostal. V tom je právě ten vtip. Musí jen skoro usnout. V poslední sekundě, kdy máte oči téměř zavřené a ocitnete se na hranici mezi tím, co víte, a tím, v co věříte, vás zahalí mlha. A pak se to stane. Do pohádkové říše se létá na hřbetě mrakoní, ti sami rozhodli, že to bude jediný možný způsob dopravy. Mrakoně vklouznou dovnitř balkonovými dveřmi, naberou Elsu a babičku a pak už stoupají výš a výš, tak vysoko, že si Elsa může prohlížet všechny kouzelné, neskutečné, bláznivé bytosti a obyvatele Říše před procitnutím: enfanty a zpytovánky, ¨Teďhneda a worse, sněhové anděly, prince, princezny a rytíře. Mrakoně plují i nad nekonečnými černými lesy - domovem příšer i Vlčího srdce - pak zakrouží nad vší tou barevnou krásou a jako měkký vánek se snesou před brány Miamasu."
Elsina babička uměla skoro všechno, jen bohužel nebyla nesmrtelná. Dostihla ji rakovina a Elsa najednou neví jak bez ní pokračovat dál. Zlobí se a zároveň prožívá hluboký smutek.
Babička jí zanechala několik dopisů, které jsou potřeba doručit se vzkazem, že Babička pozdravuje a omlouvá se. A tak se Elsa vydává společně s babičkou na poslední dobrodružnou výpravu a doufá, že na konci najde omluvný dopis i pro svoji maminku....
Skvostně vystavěný příběh plný fantazie a skrytých poselství. Snad každá postava v knize ukrývá nějaký zvláštní příběh. Číst tuhle knížku byl opravdový emotivní zážitek. Postavy z kouzelné země Miamas se prolínaly se skutečnými lidmi a jejich osudy ve mě vyvolávaly velice rozporuplné pocity. Fandit jim, nebo je odsoudit? Kritizovat nebo chápat? Příběh byl doslova nadupaný protiklady a tajnostmi. Společně s obhroublým humorem staré dámy, která využila svoji výjimečnou vnučku, aby za ni vyřídila staré záležitosti, na které sama neměla odvahu, tvoří jedinečnou směs opravdu poutavé knihy.
Tahle knížka se mě osobně hodně dotkla. Inu taky jsem byla malá holka a měla svoji kouzelnou babičku.... V současné době sice spíš připomínám Elsinu zaměstnanou maminku, ale kdo ví, třeba jednou ze mě bude taky taková trhlá babča. Jen doufám, že se nebudu muset někomu omlouvat....
Pokud se vám líbila kniha Muž jménem Ove, nenechte si ujít ani Babička pozdravuje a omlouvá se. Určitě budete spokojení.
Babička jí zanechala několik dopisů, které jsou potřeba doručit se vzkazem, že Babička pozdravuje a omlouvá se. A tak se Elsa vydává společně s babičkou na poslední dobrodružnou výpravu a doufá, že na konci najde omluvný dopis i pro svoji maminku....
Skvostně vystavěný příběh plný fantazie a skrytých poselství. Snad každá postava v knize ukrývá nějaký zvláštní příběh. Číst tuhle knížku byl opravdový emotivní zážitek. Postavy z kouzelné země Miamas se prolínaly se skutečnými lidmi a jejich osudy ve mě vyvolávaly velice rozporuplné pocity. Fandit jim, nebo je odsoudit? Kritizovat nebo chápat? Příběh byl doslova nadupaný protiklady a tajnostmi. Společně s obhroublým humorem staré dámy, která využila svoji výjimečnou vnučku, aby za ni vyřídila staré záležitosti, na které sama neměla odvahu, tvoří jedinečnou směs opravdu poutavé knihy.
Tahle knížka se mě osobně hodně dotkla. Inu taky jsem byla malá holka a měla svoji kouzelnou babičku.... V současné době sice spíš připomínám Elsinu zaměstnanou maminku, ale kdo ví, třeba jednou ze mě bude taky taková trhlá babča. Jen doufám, že se nebudu muset někomu omlouvat....
Pokud se vám líbila kniha Muž jménem Ove, nenechte si ujít ani Babička pozdravuje a omlouvá se. Určitě budete spokojení.
Za výtisk k recenzi bych ráda poděkovala knihkupectví Knihy Dobrovský, kde najdete jak Babička pozdravuje a omlouvá se, tak i další tituly z pera Fredrika Backmana.
O autorovi
Fredrik Backman se narodil v roce 1981. Pochází se Stockholmu. Studoval teologii, ale studium přerušil a stal se řidičem kamionu. Oženil se v roce 2009 a v následujícím roce se stal hrdým otcem. Pravidelně píše sloupky do švédských novin a na své blogy. Zatím vydal celkem 4 knihy - Vše, co můj syn potřebuje vědět o světě (2012), Muž jménem Ove (2012) a Babička pozdravuje a omlouvá se (2013) a Byla tady Britt-Marie (2014), která v dohledné době vyjde i u nás.
Skvělá recenze. Navnadila mě na přečtení. Knihu již mám a už se na ní teď moc těším :)
OdpovědětVymazatDíky moc. Je to opravdu dost dobrý čtení :-)
VymazatMoje kamarádka ji nedávno četla a moc si ji chválila, tak třeba se do ní také jednou pustím :)
OdpovědětVymazatTak snad to vyjde. Stojí to za to ;-)
Vymazat