neděle 3. května 2015

Život bez pšenice: 30 minutová kuchařka

Název: Život bez pšenice: 30minutová kuchařka
Autor: William Davis
Nakladatelství: JOTA, s.r.o.
Rok vydání: 2015
Počet stránek: 320










Celkové hodnocení: *****

Proč by si měl člověk, který netrpí celiakií nebo jinou nemocí související s pšenicí tuhle knihu přečíst? Inu, co si budeme nalhávat - jsme to co jíme. Je prokázáno, že jídlo přímo ovlivňuje naše chování, myšlení, váhu a celkový zdravotní stav vůbec. U jídla je navíc ta zapeklitost, že jeho vliv na náš organismus nevidíme okamžitě a různé alergie a záněty se mohou projevit až ve vyšším věku. 

Když už se však přeci rozhodneme, z jakéhokoli důvodu, změnit styl stravování a udělat něco pro své zdraví, většinou nás odradí časová náročnost na jejich přípravu. Proto Dr. William Davis přišel se svojí kuchařkou Život bez pšenice: 30minutová kuchařka, která je plná jednoduchých a rychlých receptů a svým obsahem doplňuje jeho předchozí titul Život bez pšenice. 

Nejsem sice celiak, ale jako každý smrtelník i já mívám občas problémy s trávením. Proto jsem se rozhodla pár receptů z kuchařky vyzkoušet uvařit a zkusit si pár dní fungovat bez chleba a rohlíků, co to se mnou udělá.



Úkol číslo 1 byl jasný - upéct chleba. Autor kuchařky slibuje, že jeho recepty jsou nejen zdravé a bezlepkové, ale i rychlé. Proto šel  s chlebem na věc krapet od lesa. Není klasicky kynutý, to by trvalo moc dlouho. Ke zkypření těsta proto použil prášek do pečiva, takže konzistencí spíš připomínal slanou buchtu než klasický pecen s křupavou kůrkou.

Pro první pokus jsem použila mandlovou mouku. Pekelně drahá záležitost, ale výsledek stál za to. Zkombinovala jsem ji s mletými lněnými semínky a dalšími ingrediencemi z receptu a zkusila upéct základní sendvičový chleba. Chuťově nebyl vůbec špatný, voněl krásně po oříšcích a vydržel mi dlouho vláčný. S máslem a ředkvičkami byl opravdu výborný. 

Chleba jsem pak zkusila upéct ještě jednou. Místo mandlové jsem však použila mouku cizrnovou. Ta je přece jen cenově krapet přívětivější. Svojí chutní a vůní mi připomínala trošku hrášek nebo fazole.Výsledek taky nebyl špatný, ale na sladké recepty bych ji asi nepoužila.


No a protože jsem holka nejen sečtělá, ale i příšerně mlsná, rozhodla jsem se zkusit upéct i nějaké sladkosti. Zaujal mě nápad na snídaňové muffiny, jejichž příprava by podle knížky neměla přesáhnout 5 minut. A opravdu. Stačilo smíchat ingredience, naplnit nějakou ohnivzdornou nádobu o minimálním objemu 300ml a dát buď do trouby nebo do mikrovlnky a za chvíli byla dobrota na světě.

Vyzkoušela jsem variantu kakaovou s kokosem a kořeněnou jablečnou. Použila jsem mandlovou moučnou směs a zvolila možnost pečení ve varných miskách v mikrovlnce. Oba recepty dopadly na výbornou. Buchty byly krásně nadýchané a vláčné a to i na druhý den.





Na kuchařce se mi líbilo, že autor nepoužívá žádné předem namíchané mouky a upřednostňuje v receptech vlastní směs z jednoduchých základních surovin. Je tam i jistá variabilita, co čím nahradit. U každého receptu najdete údaje o době přípravy, o počtu porcí a složení jedné porce. U receptů je  navíc uvedená poznámka, které jídlo je vhodné i pro děti.

Kniha je rozdělena do jednotlivých kapitol dle druhu pokrmů na snídaně, lehká jídla a přílohy, hlavní chody, zákusky a svačinky a menu pro speciální příležitosti. Zajímavá byla i kapitola obsahující recepty na kořenící směsi a různé dresinky a omáčky. Zaujalo mě i množství a rozmanitost jídel. Jediné co mě trošku mrzelo je málo obrázků, ale uznávám, že kdyby u každého receptu měla být fotka, byla by knížka jednou tak tlustá.

Komu bych kuchařku doporučila? Všem kdo trpí nějakou potravinovou alergií a všem, kterým není lhostejné co jí. Autor v ní velice příjemnou formou vysvětluje co používat, čeho se vyvarovat, proč tomu tak je.

Žít a vařit bez pšenice je opravdu velice obtížné. Z knihy jsem měla příležitost vyzkoušet zatím jen pár receptů, ale musím říct, že mě velmi mile překvapily a i když na úplně bezlepkovou stravu přejít v nejbližší době zatím nehodlám, určitě některé recepty zařadím do našeho domácího jídelníčku.

Co bych dodala závěrem?  Tahle knížka mi ukázala, že to jde. Že jde vařit rychle, chutně, zdravě, pestře a bez pšenice. Finanční stránka receptů je zas jiná věc. Chce to praxi. Vychytat co, kde a za kolik. Zajímat se. Za těch pár dní bez pšenice jsem sice ani nepřibrala ani nezhubla, ale je pravda, že jsem se cítila o něco lépe a čiperněji.



Za výtisk k recenzi bych ráda poděkovala knihkupectví Knihy Dobrovský, kde najdete jak Život bez pšenice: 30 minutovou kuchařku, tak i další tituly týkající se bezlepkové diety.



O autorovi

William Davis je preventivní kardiolog, který propaguje život bez pšenice a tímto svým unikátním postojem přispívá nejen k prevenci, ale hlavně k úplnému odstranění srdečních chorob. Je zakladatelem Track Your Plague, internetového programu prevence srdečních onemocnění, a často přispívá do odborných i populárních periodik. Žije se svou ženou a třemi dětmi ve Fox Pointu ve wisconsinu a v jeho spíži nenajdete žádné buchty ani koblihy.

7 komentářů:

  1. S ideou bezlepkového stravování nebo alespoň omezení pečiva, laškuji již nějaký ten pátek, tahle knížka mě velice láká, ale asi počkám na prázdniny, až budu mít čas vše vyzkoušet :) Moc pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky to tak mám. Kuchařka je to sympatická, mám ji jen chvíli a uvařit všech 200 receptů jsem fakt nestihla, ale těch pár bylo moc fajn. Jako inspirace do kuchyně super ;-)

      Vymazat
  2. Tahle kniha mě dost zajímá, ale nějak nevim, jestli za ní chci utrácet peníze. Pečivo nejím a vůbec pšenici už skoro rok a naprosto mi to vyhovuje, cítím se i líp.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak záleží na tom, jestli hledáš či nehledáš nějakou novou inspiraci do kuchyně. Receptů je tam na 200, takže vybírat je opravdu z čeho :-)

      Vymazat
  3. Já funguju téměř bez pšenice už několik měsíců (ale nehrotím to, naštěstí nemusím, dnes byl k obědu knedlík), tak jen poznámka, že bez pšenice neznamená bezlepkově. Pšenice je blbá hlavně z důvodu, že se s ní dnes nastavuje vše a aby dlouho vydržela ke zpracování, vymele se z ní to dobré (klíče, olej, není to celozrnné), tj. dnes jíme uplně jinou mouku než třeba před 50 lety. Já jsem přesedlala na žito (chleba, mouka, těstoviny různě) a není to o moc pracnější ani dražší...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No v této kuchařce se nepoužívá ani pšenice, ani žito, ani oves. Trochu mě to mrzelo, protože ovesné vločky mám moc ráda a žitný chleba s nopalem mi taky jede. Tahle kuchařka je postavená hlavně na semínkách a moukách z nich. Opravdu hojně v receptech používá len. Recepty jsou bezlepkové, jen asi ten název není úplně přesný.

      Vymazat