Krev na sněhu

Název: Krev na sněhu

Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha Zlín

Rok vydání: 2015 

Počet stránek:  151

Celkové hodnocení: *****

Číst knížku dřív než ostatní je snem snad každého knihomola. Navíc, když se jedná o takový bonbonek, jakým je Krev na sněhu od krále severských detektivek Jo Nesba, je radost dvojnásobná.  

Olav Johansen je takový normální Nor. Modrooký blondýn. Delší vlasy, vousy, průměrná postava. Žije v Oslu. V 19 letech zabil svého tátu, protože mlátil mámu. Ta se upila k smrti. Je dyslektik, přesto rád čte a chodí do knihovny. Nedokáže jezdit pomalu. Má příliš měkké srdce a snadno se zamilovává. Když se rozčílí, ztrácí hlavu. Nejde mu matika. Nedá se využít k ozbrojeným loupežím, nezvládá dělat do drog a ani jako pasák by se neuživil. Proto pracuje jako nájemný zabiják. Nejezdí při tom autem, většinou zabíjí lidi , kteří si to zaslouží a počítat u toho taky moc nemusí.

Jeho šéfem je drogový boss Hoffman. Od něj jednoho krásného dne dostane Olav speciální úkol - zabít jeho krásnou mladou nevěrnou manželku Corinu. Pro nájemného vraha Olavových kvalit v podstatě brnkačka. To by se však nesměl do Coriny zamilovat a místo ní zabít jejího milence, který je bohužel Hoffmanovým synem. Svého syna si Hoffman vážil přece jen víc, než svojí druhé ženy, a tak se Olav i s Corinou musí ukrýt  a společně vymyslet, jak se z té šlamastyky dostat živí...

"A co si čtete?"

"Nic zvláštního. Knihy."

"Knihy?" Naklonila hlavu ke straně a šibalsky se usmála, jako by mě přistihla při lži. "vidím tady jenom jednu knihu. "

"Chodím do knihovny. Knížky zabírají místo. Navíc se to snažím omezovat."

Zvedla knihu ležící na konferenčním stolku. "Bídníci? O čem to je?"

"O spoustě věcí, řekl bych"

Povytáhla obočí.

"Nejvíc asi o muži, který dosáhne odpouštění za své zločiny," dodal jsem. "Po zbytek svého života je splácí tím, že se snaží činit dobro."

"Hm." Potěžkala knihu v ruce.  "Připadá mi těžká. Jde v ní o lásku?"

"Ano."

Odložila ji. "Neodpověděl jste mi, co uděláme, Olave."

"Musíme zlikvidovat Daniela Hoffmana dřív, než zlikviduje on nás."

Ta věta zněla úplně pitomě, když jsem si ji v hlavě sumíroval. A stejně pitomě zněla, když jsem ji pronesl nahlas." 

Byla jsem zvědavá, s čím se Nesbø vytasí po brilantním alkoholikovi Harrym, ale tohle jsem vskutku nečekala. Sečtělý prosťáček Olav, se srdíčkem na pravém místě, který vraždí na objednávku. Čelist mi spadla až na hrudník. Pak jsem si ho ale oblíbila a ke konci mě měl zcela omotanou kolem prstu a nepokrytě jsem mu fandila. 

Příběh byl svižný a dějově hodně koncentrovaný. Našla jsem v něm v podstatě všechno. Sex, násilí, romantiku i poučení. Nebyl by to Nesbø, kdyby do textu nepřidal alespoň pár anglických frází a několik zásadních informací, bez kterých by jste zaručeně nepřežili (třeba jak se jmenuje pavoučí penis a proč je dobré pašovat heroin společně s rejnoky). Naštěstí toho nebylo tolik, takže tentokrát spíš pobavil než naštval.

Při čtení jsem měla pocit, že se autor nechal volně inspirovat Bídníky Viktora Huga. Něco ve smyslu "řekni mi co čteš a já ti povím jaká je hlavní postava tvého románu". Jako by Olav byl moderním Jeanem Valjeanem, bývalým trestancem, který se snaží odčinit svoje hříchy tím, že koná dobré skutky. Pomáhá hluchoněmé kulhavé prostitutce, podporuje ženu a čtyři děti muže, kterého připravil o život...

Závěr knihy byl totálně strhující a doslova rozmetal veškeré moje iluze , které jsem si během čtení vystavěla. Už dlouho se mi nestalo, abych neprokoukla autorovy záměry a nahozenou návnadu mu sežrala i s navijákem.

Vzhledem k tomu, že Krev na sněhu je duologie, jsem nesmírně zvědavá na pokračování. Absolutně nedokážu odhadnout, jak bude příběh pokračovat, ale určitě si ho nenechám ujít. Má být na pultech knihkupectví už v listopadu, tak snad to čekání nějak přežiju.

Za skvělý čtenářský zážitek děkuji Knize Zlín. Knihu Krev na sněhu si budete moci pořídit na jejich stránkách již od 4. června.

O autorovi

Jo Nesbø má narozeniny 29. března a tento rok oslavil 55 let. Narodil se v Oslu. Jeho maminka byla knihovnice a tatínek byl vášnivým čtenářem a vypravěčem. Má dva bratry. V mládí hrál fotbal, chtěl se stát profesionálem. Po vážném zranění se však musel svých snů vzdát a začít pracovat na svém vzdělání. Vystudoval ekonomii a stal se z něj burzovní makléř a finanční analytik. Po večerech se věnoval hře na kytaru a skládání písní. S bratrem Knutem založil dokonce vlastní skupinu - Di Derre (pokud si chcete poslechnout jak Jo Nesbø hraje a zpívá, můžete ZDE). V literárním světě prorazil se svojí sérií detektivek o Harrym Holeovi a knížek pro děti s doktorem Proktorem. Po roce 1997 se začal věnovat psaní naplno.