Název: 7 dní hříchůAutor: Josef Urban
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Počet stránek: 238
Celkové hodnocení: *****
Klasická otázka zní - co je lepší, film nebo kniha? U knihy 7 dní hříchů jsem byla opravdu na vážkách. Nejdřív jsem četla knihu, pak se podívala na film. Je pravda, že film byl o poznání kratší a taky chudší na různé souvislosti a detaily, ale myslím, že hlavní myšlenka a celková atmosféra se podařila zachytit velmi dobře. A o čem tedy předloha stejnojmenného filmu je?
Píše se rok 1938. V létě, v kostele v Grunbergu, si vzala Němka Agnes Čecha Olšana. Navzdory rodinám, navzdory celé vesnici. V kostele ztropí scénu Olšanova bývalá přítelkyně, na hostinu pak zase přijde Agnesin opilý bratr Jürgen. Agnes vyčte že je kurva, Olšana zmlátí do krve. Zvláštní začátek manželství. Agnes a Jan se však mají opravdu rádi a stojí pevně při sobě. Začne druhá světová válka. Zem je rozervána. Olšanova rodina odjede do vnitrozemí. Aby Olšan mohl dál pracovat v lese, který tolik miluje, musí přijmout německé občanství. Podepíše. S Agnes žije dál poklidným životem na samotě v hájovně.
Píše se rok 1938. V létě, v kostele v Grunbergu, si vzala Němka Agnes Čecha Olšana. Navzdory rodinám, navzdory celé vesnici. V kostele ztropí scénu Olšanova bývalá přítelkyně, na hostinu pak zase přijde Agnesin opilý bratr Jürgen. Agnes vyčte že je kurva, Olšana zmlátí do krve. Zvláštní začátek manželství. Agnes a Jan se však mají opravdu rádi a stojí pevně při sobě. Začne druhá světová válka. Zem je rozervána. Olšanova rodina odjede do vnitrozemí. Aby Olšan mohl dál pracovat v lese, který tolik miluje, musí přijmout německé občanství. Podepíše. S Agnes žije dál poklidným životem na samotě v hájovně.
"Bosé nohy se brodily senem, jež Jan nasušil na pasekách. Nabrala otep uschlé trávy, stoupla si na špalek, pomalu ji zvedla do výše. Jan právě vešel do stodoly, na rameni si rukou přidržoval otesaný trám. Jemně se usmál, když spatřil její opálené bosé nohy. Potichu položil dřevo na zem. Její sukně se povážlivě zvedá, výš, než by si vůbec mohl představit. Všechno je tak ďábelsky nečekané. Jan se k ní blíží zezadu v tichosti jako indián a jeho úsměv dostává lstivý výraz.
Agnes se usilovně snaží otep na patře vyhodit co nejvýš, aby seno nepadalo zpátky na udusanou hlínu stodoly. Vratký špalek se pod bosými chodidly lehce zakymácí. Dlouhé nohy jsou tak svůdné, její sukně se zvedá přes oblé boky vzhůru, stejně jako otep nahoře nabodnutá na kovových vidlích. Když už se zdá, že bude odkryto úplně všechno, Olšan natáhne ruku pomalu pod sukni a svazkem dlouhých stébel pošimrá Agnes vysoko mezi stehny. "Mein Gott!" zmůže se v úleku vykřiknout, zřítí se dolů. Kupa sena v okamžiku oba pohřbí.
Jako první vystrčí hlavu Olšan. "Žiješ?" zeptá se do ticha. Nikdo mu ale neodpovídá. Seno se lehce nadzvedává, sotva znatelně, nahoru a dolů, jen kousek od něj. Jeho ruka se přibližuje k místu, jež se lehce vlní, jako kobra: prsty a palec od sebe naplno rozevírají. Již chtějí chňapnout po své kořisti, když ze sena pod rukou vyskočí kocour jako pružina. "Do prdele!" Olšan úlekem zkoprní. Podrážděné mňoukání mu rezonuje v uších. Pomalu se postaví, ví, že se na něho Agnes dívá. Rázem se otočí. Stojí přímo před ním, bosá, má rozvázané vlasy, plné sena, usmívá se. Její krátká blůzka je napůl rozepnutá. Nad opálenými koleny se pohupuje konec lehounké sukně.
Olšan si otře ústa hřbetem ruky: "Znáš to skautské heslo, buď připraven?" Agnes si vyzývavě projede dlaní v hustých vlnitých vlasech: "Já jsem připravená," jemně se usměje, "skautíku, tak pojď."
Po dlouhých šesti letech, v roce 1945, válka skončí. V pohraničí začne rabování a překotný odsun Němců. Dojde i na samoty pod Kralickým Sněžníkem. Agnes se stane svědkem toho, jak místní Češi drancují německá obydlí pod záštitou rudé gardy. Rázem se stane nepohodlnou. Uteče, ale dostihnou ji a pošlou pochodem s ostatními Němci za hranice. Naštěstí se jí podaří s kamarádkou uniknout. Skrývají se v lese. Olšan, jakožto německý občan, zase skončí společně s Jürgenem v lomu. I jim se podaří utéct. Dokáží manželé přečkat tohle šílené období a najít cestu k sobě?
Agnes se usilovně snaží otep na patře vyhodit co nejvýš, aby seno nepadalo zpátky na udusanou hlínu stodoly. Vratký špalek se pod bosými chodidly lehce zakymácí. Dlouhé nohy jsou tak svůdné, její sukně se zvedá přes oblé boky vzhůru, stejně jako otep nahoře nabodnutá na kovových vidlích. Když už se zdá, že bude odkryto úplně všechno, Olšan natáhne ruku pomalu pod sukni a svazkem dlouhých stébel pošimrá Agnes vysoko mezi stehny. "Mein Gott!" zmůže se v úleku vykřiknout, zřítí se dolů. Kupa sena v okamžiku oba pohřbí.
Jako první vystrčí hlavu Olšan. "Žiješ?" zeptá se do ticha. Nikdo mu ale neodpovídá. Seno se lehce nadzvedává, sotva znatelně, nahoru a dolů, jen kousek od něj. Jeho ruka se přibližuje k místu, jež se lehce vlní, jako kobra: prsty a palec od sebe naplno rozevírají. Již chtějí chňapnout po své kořisti, když ze sena pod rukou vyskočí kocour jako pružina. "Do prdele!" Olšan úlekem zkoprní. Podrážděné mňoukání mu rezonuje v uších. Pomalu se postaví, ví, že se na něho Agnes dívá. Rázem se otočí. Stojí přímo před ním, bosá, má rozvázané vlasy, plné sena, usmívá se. Její krátká blůzka je napůl rozepnutá. Nad opálenými koleny se pohupuje konec lehounké sukně.
Olšan si otře ústa hřbetem ruky: "Znáš to skautské heslo, buď připraven?" Agnes si vyzývavě projede dlaní v hustých vlnitých vlasech: "Já jsem připravená," jemně se usměje, "skautíku, tak pojď."
Po dlouhých šesti letech, v roce 1945, válka skončí. V pohraničí začne rabování a překotný odsun Němců. Dojde i na samoty pod Kralickým Sněžníkem. Agnes se stane svědkem toho, jak místní Češi drancují německá obydlí pod záštitou rudé gardy. Rázem se stane nepohodlnou. Uteče, ale dostihnou ji a pošlou pochodem s ostatními Němci za hranice. Naštěstí se jí podaří s kamarádkou uniknout. Skrývají se v lese. Olšan, jakožto německý občan, zase skončí společně s Jürgenem v lomu. I jim se podaří utéct. Dokáží manželé přečkat tohle šílené období a najít cestu k sobě?
Autor knihy se inspiroval skutečnými událostmi. Jen těžko si v dnešní době jde představit, co s lidmi udělá nedostatek, strach, nenávist, moc.... 7 dní hříchů velice dobře vystihuje atmosféru konce války v pohraničí. V místech, kde se národnosti po staletí prolínaly a mísily, kde nebylo rodiny, která by neměla příbuzné na obou stranách barikády. Ukazuje, jak lidé velice snadno dovedou změnit kabát, když z toho budou mít prospěch. V ostrém kontrastu pak působí Olšanova jistá naivita, víra v dobro a spravedlnost.
Vcelku mě udivilo, jak autor svoje hlavní hrdiny tituluje. Velice zřídka používá jméno Jan, daleko častěji se v knize setkáme s jeho příjmením. Přesto se k jeho postavě tak nějak víc hodí. Oproti tomu u Agnes používá autor jen křestní jméno. Tvoří Olšanovi dobrý protipól a celkově jsou jako dvojice dobře vyvážení. Celou knihu jsem jim hrozně fandila a přála si, aby vše dopadlo dobře, překonali všechna úskalí a našli k sobě cestu.
Příběh je to opravdu silný. Láska, nenávist, bezmoc a naděje, to vše v drsném prostředí lesů Severní Moravy. Pokud se vám líbil Habermanův mlýn, určitě vás zaujme i 7 dní hříchů. Letos se navíc můžete těšit na další Urbanovu knihu Tenkrát v ráji, inspirovanou osudem legendárního horolezce Josky Smítka, která se odehrává v Českém ráji v období okupace.
Jako malý bonus vám nabízím trailer k filmu. Sice nešel tak do hloubky jako kniha, ale můžu říct, že je vidět, že se na jeho tvorbě podílel samotný autor a měl tak jistou kontrolu.
Za recenzní výtisk bych ráda poděkovala nakladatelství Fragment.
Vcelku mě udivilo, jak autor svoje hlavní hrdiny tituluje. Velice zřídka používá jméno Jan, daleko častěji se v knize setkáme s jeho příjmením. Přesto se k jeho postavě tak nějak víc hodí. Oproti tomu u Agnes používá autor jen křestní jméno. Tvoří Olšanovi dobrý protipól a celkově jsou jako dvojice dobře vyvážení. Celou knihu jsem jim hrozně fandila a přála si, aby vše dopadlo dobře, překonali všechna úskalí a našli k sobě cestu.
Příběh je to opravdu silný. Láska, nenávist, bezmoc a naděje, to vše v drsném prostředí lesů Severní Moravy. Pokud se vám líbil Habermanův mlýn, určitě vás zaujme i 7 dní hříchů. Letos se navíc můžete těšit na další Urbanovu knihu Tenkrát v ráji, inspirovanou osudem legendárního horolezce Josky Smítka, která se odehrává v Českém ráji v období okupace.
Jako malý bonus vám nabízím trailer k filmu. Sice nešel tak do hloubky jako kniha, ale můžu říct, že je vidět, že se na jeho tvorbě podílel samotný autor a měl tak jistou kontrolu.
Za recenzní výtisk bych ráda poděkovala nakladatelství Fragment.
O autorovi:
Josef Urban se narodil v roce 1965 v Zábřehu na Moravě. Působí jako spisovatel, scénárista, režisér i jako producent. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Závodně sjížděl divokou vodu a společně s Robertem Kazikem založil expediční společnost Denali, která se věnovala vodáckým průzkumům a prvosjezdům divokých horských řek. Právě na těchto výpravách začaly vznikat Urbanovy první dokumentární filmy a následně knihy.
Do jeho knižní tvorby patří Habermanův mlýn, Nejhlubší údolí světa, Čas kdy sestupují muži na zem, 7 dní hříchů. Letos se můžeme těšit na knihu Tenkrát v ráji.
Žádné komentáře:
Okomentovat